Hrady a zámky - Bouzov - stříbro


Náhled Averzní strany - Hrady a zámky - Bouzov - stříbro Náhled Reverzní strany - Hrady a zámky - Bouzov - stříbro

Stříbrná pamětní medaile 1 Oz
Autor: Mrg. art. Petr Horák
Rytec: MgA. Miroslav Schovanec, DiS.
Ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana hladká s opisem
limit provedení proof: 1000 ks
emise: červen 2011




 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



 

Zámek Bouzov Ag

Stříbrná pamětní medaile 1 Oz
Autor Mrg. art. Petr Horák
Rytec MgA. Miroslav Schovanec, DiS.
Ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká s opisem
limit provedení proof: 1000 ks
emise: červen 2011




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Doporučujeme:

- Hrad Bouzov 1 Oz Au
- Hrad Bouzov 1/4 Oz Au

Hrady a zámky, Bouzov

  Hrad Bouzov patří mezi nejnavštěvovanější moravské kulturní památky. Nachází se ve stejnojmenné vesnici, zhruba 10 kilometrů jižně od města Mohelnice.

Založen byl na počátku 14. století rodem z Búzova. Za dobu své existence hrad vyměnil celou řadu majitelů. Roku 1382 panství od pánů z Vildenberka koupil moravský markrabě Jošt, aby jej o čtrnáct let později přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad Bouzov s kratšími přestávkami téměř až do konce 15. století.

Zajímavostí je, že Bouzov se považuje za jedno z několika míst, kde se mohl narodit budoucí český král Jiří z Poděbrad. Ten později panství postoupil svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Koncem sedmnáctého století hrad koupil Řád německých rytířů v jehož majetku zůstal až do roku 1939. Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem. Navzdory snaze Řádu německých rytířů o navrácení, zůstal objekt ve státní správě dodnes.

Současnou podobu hrad získal po rozsáhlé přestavbě v letech 1895 - 1910. Díky působivě vybaveným interiérům i romanticky působícímu zevnějšku je Bouzov vyhledáván českými i zahraničními filmaři.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s kulturní tematikou

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM664 a zámky - Bouzov - stříbro - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM664 nákupem získáte +7,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Pražský groš Ladislava Pohrobka
Český a uherský král Ladislav Pohrobek (1453-1457), syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské, se narodil po smrti svého otce 12. 2. 1440 a proto je znám pod historickým přízviskem „Pohrobek“.

Uherským králem se stal roku 1452 a 28. 10. 1453 byl zvolen českým králem. V době jeho nezletilosti vykonával správu země v Čechách Jiří z Poděbrad zvolený za zemského správce na sněmu v roce 1452.

Ladislav se téměř výhradně zdržoval mimo Čechy a energický, politicky nadaný šlechtic z východních Čech, Jiří z Poděbrad, za něho provedl řadu opatření k upevnění královské moci i majetku. Zároveň ale sám rozvíjel vlastní vladařskou koncepci opírající se o kališnická města i nižší šlechtu.

K pravidelnému ražení grošů tehdy nedošlo. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů a feniků v Kutné Hoře, ale zdá se, že pokud se týče grošů, nebyl výnos proveden. Jen u příležitosti návštěvy mladého krále v Kutné Hoře (nebo ke korunovaci?) bylo k jeho poctě raženo pouze omezené množství grošů s Ladislavovým jménem. Tyto pražské groše proto patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách. Jeden z těchto Ladislavových grošů je uložen ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy. V několika kusech také existují tlusté pražské groše tohoto panovníka. V poměrně velkém množství byly raženy Ladislavovy uherské dukáty i drobné stříbrné nominály (uherské denáry) v mincovně Kremnice.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



Pražské groše Jiřího z Poděbrad (1458–1471) Rekapitulace současného stavu publikovaných znalostí o typologii těchto raže
Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková.

Přestože je vědecký přínos jejího typologického řazení nezpochybnitelný, obtíže spojené s používáním této práce jsou veřejně známým numismatickým tajemstvím a negativně se promítají do řady odborných studií. Nyní, po 40 letech od vydání původní typologie, předkládáme čtenářům M&B opravenou a aktualizovanou verzi této práce jako podnět k další diskusi, jež by měla být poslední zatěžkávací zkouškou nově připraveného řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad, jaké je v současné době k dispozici např. pro groše Karla IV. či Václava IV.

Se smrtí Václava IV. a s počátkem husitských válek ustává do té doby masivní ražba pražských grošů. Vzhledem k různorodosti názorů není dosud zřejmé, kdy byly groše se jménem tohoto panovníka raženy naposledy a není ani znám původ tzv. atypických grošů Václava IV. Probíhala-li ražba pražských grošů i po smrti Václava IV., pak již ve velmi omezené míře a potřebu hrubé mince nemohla saturovat ani zdaleka. Následující období je ve znamení nejen husitských nepokojů, ale s tím i logicky spojených nepříznivých ekonomických dopadů. K ozdravení a postupné stabilizaci situace dochází až v průběhu vlády Jiřího z Poděbrad (1458-1471). Za své vlády se Jiří z Poděbrad pokouší několikrát o dílčí měnové reformy [1], ale teprve nový mincovní řád vydaný 5. června 1469 představuje důkladnou reformu české měny. Po téměř půl století přichází na scénu opět pražský groš, ražený dle předhusitských metrologických parametrů [2]. Bohužel se tak děje až na sklonku vlády Jiřího z Poděbrad a tak i přes masivní produkci těchto ražeb je jejich množství poměrně malé, neboť ražba grošů s titulaturou GEORGIVS PRIMVS trvala zřejmě jen necelé dva roky.
Poměrně krátké období ražby pražských grošů Jiřího z Poděbrad se promítá i do vzhledu těchto ražeb. Při jejich prozkoumání lze konstatovat, že v průběhu ražby nedocházelo k žádným zásadním proměnám v zobrazení lva, nalézt lze jen nepatrné odlišnosti v kresbě koruny, na něž upozornila Nohejlová-Prátová [3]. Stejně tak se zásadně nemění písmo použité v opisech, vyskytují se jen drobné odchylky některých znaků. Z tohoto důvodu při zpracování typologie vymezuje Hásková, autorka doposud používané typologie, pouze jediný typ (typ I.), který dále člení na jednotlivé varianty dle kresby koruny a znamének použitých v oblasti kolem ocasu lva [4]. Později se o doplnění této typologie zasloužil Šafář, který doplňuje dvě podvarianty k variantě c [5]. Přes nesporný přínos zavedené typologie Háskové je však nutné konstatovat, že sama autorka s odstupem času vnáší do své typologie zmatek přiřazením konkrétních ražeb podvariantám, které neodpovídají vyobrazení v její typologii [6]. Jedná se především o kresbu písmene S ve slově GROSSI na reversu mince. V numismatické komunitě jsou tyto nesrovnalosti v obecném povědomí. Poukazuje na ně např. Brádle při popisu dvanácti pražských grošů Jiřího z Poděbrad [7] nebo Chvojka, určující pražské groše v táborském nálezu dle stejného typologického rozboru Háskové [8]. Snahy o určování dle původní typologie končí obvykle nezdarem, v lepším případě označením zkoumané mince jako tzv. křížená ražba, zatímco jednotlivé varianty zaznamenané v typologické tabulce se prakticky neobjevují.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika