E-shop České tradiční České unce 650 let od položení základního kamene Karlova mostu Ag 1 Oz Proof

650 let od položení základního kamene Karlova mostu Ag 1 Oz Proof


Náhled Averzní strany - 650 let od položení základního kamene Karlova mostu Ag 1 Oz Proof Náhled Reverzní strany - 650 let od položení základního kamene Karlova mostu Ag 1 Oz Proof

Stříbrná medaile 1 Oz
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Rytec: Tomáš Lamač, MgA. Miroslav Schovanec, DiS.
Ražba: Pražská mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká
provedení: Proof
náklad: 1000ks číslovaných
emise: červen 2014






Karel IV.

Karlův most

Karlův most

Karlův most

Karlův most

650 let od položení základního kamene Karlova mostu

 

Medaile se razí v několika velikostech, které svou váhou i cenou odpovídají různým požadavkům a možnostem sběratelů.

ANKETA :
Máte zájem o další ražby této medaile?
ve váze 1 Kg / cca 1 000 000 Kč /
29%
351 hlasů

ve váze 2 Oz / cca 65 000 Kč /
20%
239 hlasů

ve váze 1/2 Oz / cca 16 000 Kč /
14%
169 hlasů

ve váze 1/4 Oz / cca 8 000 Kč /
13%
156 hlasů

ve váze 1/10 Oz / cca 5 000 Kč /
25%
300 hlasů

Celkem hlasovalo: 1215 návštěvníků.

650 let od položení základního kamene Karlova mostu

Karlův most - stříbro Karlův most - stříbro

SPECIFIKACE

Stříbrný pamětní medailon 1 Oz
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Rytec: MgA. Miroslav Schovanec, DiS. / Tomáš Lamač
Ražba: Pražská mincovna a.s.
certifikát: Státní tiskárna cenin s.p.

průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká, číslovaná
limit provedení proof: 1000 ks číslovaných
emise: 1. červen 2014




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Karlův most – je nejstarším pražským mostem a světově proslulou architektonickou památkou. Jeho základní kámen položil v roce 1357 sám král Karel IV. Původně nazývaný Pražský, či Kamenný začal být nazýván jako Karlův až kolem roku 1870.

Nejstarší, nejkrásnější, magický. To jsou přívlastky, které se pojí s pražským Karlovým mostem. Postaven byl na místě románského Juditina mostu, jenž byl pojmenován podle manželky krále Vladislava II. Původní most strhla v roce 1342 rozvodněná Vltava. Některé jeho části jsou patrné dodnes, například románský reliéf v interiéru menší malostranské mostecké věže.

Základní kámen nového kamenného mostu položil Karel IV. dne 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut. Datum i přesný čas (konjunkce Slunce se Saturnem) vypočítal dvorní astrolog. Zajímavostí je, že čísla zapsaná za sebou a přenesená do grafické podoby, se zobrazí jako pyramida s devítkou na vrcholu. Zbudování mostu se ujala huť stavitele Petra Parléře, který se jeho dokončení, stejně jako král, nedočkal. Stavba byla totiž zcela završena až v roce 1402.

Most podpírá šestnáct oblouků, na délku měří 515,76 m, jeho největší šířka činí 9,5 m. Dnes ho zdobí jedenatřicet soch a sousoší. V minulosti byl most několikrát těžce poničen, trpěl povodněmi i vojenskými konflikty. K jednomu z nejtěžších poškození došlo v roce 1890, kdy mohutná náplava dřeva zbořila dva pilíře a tři klenby.

Karlův most spojuje Staré Město s Malou Stranou.
Od roku 1883 přes něj cestující převážela koňská dráha, ta byla v roce 1905 nahrazena elektrickou dráhou. Aby trolejové vedení nerušilo vzhled historicky atraktivního místa, vymyslel geniální český vynálezce v oboru elektrotechniky František Křižík spodní napájení elektrických vozů. Po třech letech byl nicméně tramvajový provoz zrušen, protože most přejížděním relativně těžkých vozů trpěl. Krátce fungovala ještě doprava autobusová, ta však byla v roce 1909 ze stejných důvodů též zrušena. Autobusy se na most vrátily až v roce 1932, od roku 1965 slouží Karlův most pouze pro pěší.

Položení základního kamene Karlova mostu

STAROMĚSTSKÁ MOSTECKÁ VĚŽ
Staroměstská mostecká věž je jednou z nejkrásnějších staveb české, ale taky evropské vrcholné gotiky, a zároveň se jedná o vynikající ukázku propojení funkčnosti s vrcholným estetickým přístupem. Věž je proslulá především ojedinělou, velmi realisticky pojatou, plastickou výzdobou, mezi níž dominují plastiky iniciátorů stavby věže. S výstavbou bylo započato současně s budováním mostu, tedy roku 1357, a dokončena byla patrně kolem roku 1380. Stavbu provedla podle návrhů P. Parléře jeho huť, pracující v té době kromě mostu na celé řadě dalších staveb v Praze. Věž byla v průběhu staletí mnohokrát poškozena (např v roce 1648 či 1848) a tak v letech 1874 - 1878 provedl architekt Josef Mocker její celkovou restauraci. Tehdy taky dostala dnešní střechu a v roce 1877 malíř Petr Maixner restauroval a domaloval v průjezdu brány původní gotické malby. Věž má tvar dvoupatrového hranolu s cimbuřím a vysokou stanovou, břidlicí krytou, střechou. Na jižní straně se nachází hranolovitý přístavek se schodištěm a vlastní střechou, kudy vede vstup do pater věže, a který je zakončen groteskní postavou věžníka z poloviny 15. století. Přízemí věže, které tvoří v celé šíři brána s gotickými oblouky a specificky síťovým obrazcem klenby v průjezdu, je na východní straně, směrem ke Křížovnickému náměstí, zdobeno freskami Veraikonu s anděly, obrazem lazebnice, emblémy ledňáčka ve věnci a nad obloukem pásem znaků zemí Koruny české a Měst pražských. Zobrazení ledňáčka najdeme na věži ještě několikrát. Byl to znak cechu pražských lazebníků a lazebnic, z nichž jedna, Zuzana, se podle pověsti těšila velké přízni krále Václava IV. (1378 - 1419), jemuž pomohla nepozorovaně utéct z vltavské lázně a tak mu vrátila svobodu, kterou ztratil, když v důsledku vzpoury českého panstva upadl do jejich zajetí. V prvním patře jsou sochy budovatelů věže, králů Karla IV. (1346 - 1378) a Václava IV.

Uprostřed, mezi oběma postavami, je umístěna socha svatého Víta, patrona mostu, po jehož obou stranách jsou znaky Svaté říše římské a Českého království. Nad svatým Vítem se nachází znak plamenné Svatováclavské orlice. Po stranách soch obou panovníiků jsou znaky Starého Města pražského a Markrabství moravského. Výzdoba druhého patra je tvořena sochami svatého Vojtěcha a Zikmunda, patronů Českého království. Na nárožích věže jsou figurální konzoly s postavami milenců, představující jednou jeptišku s vojákem a podruhé s žákem. Podobným způsobem byla zdobena i západní strana, tedy směrem k mostu, ale v roce 1648 švédské dělostřelectvo při útoku na Staré Město pražské tuto výzdobu tak poničilo, že bylo nutno ji odstranit. Dnes je tu jen deska Jana Křtitele od Spinettiho z let 1650 - 1653 s nápisem oslavujícím hrdinství pražských měšťanů při obléhání města švédskými vojsky. Další deska, zobrazující opravu mostu po povodni v roce 1784, se nachází na boku věže směrem ke klášteru křižovníků.Vnitřek věže tvoří dvě patra, z nichž každé má jednu místnost opatřenou trámovým stropem.Tyto místnosti byly, podobně jako sklepy umístěné pod dlažbou průjezdu věže, používány v minulosti jako vězení pro dlužníky.

V roce 1621 byla Staroměstská mostecká věž opatřena hrůznou výzdobou, kterou tvořilo dvanáct hlav pánů, popravených za účast ve stavovském povstání proti Habsburkům v letech 1618 - 1620. Šest jich bylo umístěno na západním a šest na východním ochozu věže. Odstraněny byly až v roce 1631.

Karlův most

MALOSTRANSKÉ MOSTECKÉ VĚŽE
Karlův most ústí do oblouku Malostranských mosteckých věží, kudy se vstupuje na Malou Stranu. Nižší věž má románský původ a je zbytkem opevnění levé strany města z 2. čtvrtiny 12. století a stála zde tedy dříve, než byl postaven Juditin most. V roce 1591 byla věž renesančně upravena a z této doby se zachovaly ozdobné štíty a zbytky rustikované omítky, dále pak tvar oken a portálu. Na východní straně věže je v prvním patře osazen opukový relief, který je ukázkou vynikající úrovně románského sochařství v Čechách ve 12. století. Relief znázorňuje dvě osoby v životní velikosti. Vlevo je postava klečícího mladíka a vpravo torso postavy sedící na trůně. Vstup do věže je z chodby domu čp. 56, bývalé celnice z roku 1591, v níž sídlil úřad mostu Pražského a solní úřad císařský. Vnitřek věže tvoří přízemí a tři patra, jež jsou spojena dřevěným schodištěm. Každé patro má jednu místnost. V místech, kde končí schodiště, je vchod na oblouk brány, kudy se dá přejít do vedlejší věže. Brána mezi věžemi má tvar dvou gotických rovnoběžných hrotitých arkád a na horním okraji je opatřena cimbuřím. Plochy brány jsou zdobeny znaky. Směrem na most jsou to znaky lva lucemburského, lva českého a orlice moravské, pod nimi je dvakrát znak Starého Města pražského. Na straně druhé, směrem k Malé Straně, je znak Vratislavi, český lev a znak Dolní Lužice, pod nimi jsou znaky Starého a Menšího Města pražského. Vyšší mostní věž je nejmladší stavební částí mostu. Stavěna byla od roku 1464 a její stavbu financoval český král Jiří z Poděbrad (1458 - 1471). Věž má hranolový tvar, na čelných stranách přizdobený výklenky s baldachýnovitými stříškami. Zde měla být nejspíš provedena sochařská výzdoba, ale nestalo se tak. Věž architektonicky navazuje na Staroměstskou mosteckou věž. Do dnešní podoby byla upravena Josefem Mockerem v letech 1879 -1883.

Karlův most byl vždy místem, k němuž se upírala fantazie umělců všeho druhu a také lidová slovesnost mu věnovala mnoho místa ve svých pověstech a zkazkách. Nejslavnější pověstí je ta o zázračném meči. Někde ve zdivu je zazděn Bruncvíkův zázračný meč, nikdo však neví kde. Ale až jednou bude české zemi nejhůř, vyjede prý svatý Václav v čele blanických rytířů své zemi na pomoc a tehdy na Karlově mostě jeho kůň klopýtne o kámen, ten se vyvrátí a pod ním se objeví slavný Bruncvíkův meč. Svatý Václav jej vytasí a zvolá: "Všem nepřátelům země České hlavy dolů!". A od té doby bude v Čechách klid a mír už navždy.

KAREL IV.
Karel IV. (14. května 1316 Praha – 29. listopadu 1378 Praha) byl jedenáctý český král (jako Karel I. – 1346–1378), lombardský král (1355), římský král (1346–1355) a císař (1355–1378), arelátský král (1365) a hrabě lucemburský (1346 – 1353) z dynastie Lucemburků. Karel IV., křtěný jménem Václav, byl synem Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Jako dítě pobýval na francouzském královském dvoru u svého kmotra, jímž byl jeho strýc, francouzský král Karel IV. Sličný (1322–1328). Zde se oženil s Blankou z Valois. V Paříži získal rozsáhlé vzdělání: budoucí císař uměl německy, francouzsky, latinsky a italsky (česky se znovu naučil až po svém návratu do země roku 1333). Jeho učitelem byl Pierre de Rosieres (pozdější papež Klement VI.). Českým králem se Karel stal smrtí svého otce 26. srpna 1346. Praha se stala Karlovým sídelním městem, bylo založeno Nové Město pražské (8. března 1348) a byl postaven i nový pražský kamenný most (1357-1400), který dnes nese název Karlův most. Karel IV. založil 10. června 1348 hrad Karlštejn pro uložení říšských korunovačních klenotů. 5. dubna 1355 byl Karel v Římě korunován římským císařem. Jeho oficiální titul byl latinský a zněl takto: Karolus Quartus divina favente clemencia Romanorum imperator semper augustus et Boemie rex.

Doporučujeme:
- 650 let od položení základního kamene Karlova mostu - Platina
- 650 let od položení základního kamene Karlova mostu - Zlato
- 650 let od položení základního kamene Karlova mostu - Zlato 1 Kg
- 650 let od položení základního kamene Karlova mostu - Stříbro
- 645 let od položení základního kamene Karlova mostu - Stříbro
- 100 let od otevření Divadla na Vinohradech

 



RAŽEBNÍ PROTOKOL
Autorské odražky nebyly vydány.
Ražební odražky: nebyly vydány.
Raritní provedení: není evidováno



POZNÁMKA
Medailon není zobrazen ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medailonu je dodáván certifikát potvrzující jeho parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Investiční medaile 1 Oz
- Pražská mincovna > Raritní stříbrné ražby
- Dárky z drahých kovů > Suvenýr z Prahy

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM2516 ... kamene Karlova mostu Ag 1 Oz Proof - 24 hodin

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM2516 nákupem získáte +24,00 ZM





NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. CRM2516 - 650 let od položení základního kamene Karlova mostu Ag 1 Oz Proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

Způsob dodání

cena 1590 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


*Cena je včetně DPH (Investiční zlato se sazbou 0 %). Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.

HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
3,7

Hodnotilo 13 sběratelů

Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!





Nechejte svůj mobil sledovat naše stránky Může vám sám hlásit všechny novinky. Adresa +ZlateMinceNumismatikaPraha v síti Google+ vám přinese novinky přímo na obrazovku vašeho telefonu. Stáhněte si aplikaci Google+ do vašeho mobilu.

Znáte dílo Otakara Duška? Nejlepší medailér na světě je čech. Dílo vynikajícího Otakara Duška, vám představujeme v novém oddílu LIMITOVANÝCH EDICÍ.

Pamětní bankovky ČNB. ČNB připravuje emisi nové pamětní bankovky. Informace a možnost rezervace 100 Kč Pamětní bankova Alois Rašín. Jde o první pamětní bankovku ČNB vůbec.

ČNB doplnila emisní plán roku 2019 o třetí bimetalovou minci 2000 Kč Zavedení československé koruny. Máte ji rezervovanou? Konec objednávkového období se blíží.



ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Německá platidla po 2. sv. válce (3) Emise BBK I.
Wirtschaftswunder (hospodářský zázrak) tak lze ve stručnosti charakterizovat vývoj, jaký prodělalo německé hospodářství v období krátce po měnové reformě.

Do té doby nevídaná konjuktura německé ekonomiky se nese ve znamení dvou předních politiků. Prvního spolkového kancléře Konrada Adenauera a ministra hospodářství Ludwiga Erharda, pod jejichž vedením se z válkou zničené země stala během sedmi let průmyslová velmoc a z nové německé marky DM symbol úspěchu a stability.

Z počátku bylo německé hospodářství poznamenáno nejen válečnými škodami, ale také demontáží průmyslových závodů a nuceným vývozem paliv, surovin a uhlí za nepřiměřeně nízké ceny. Stále platil přídělový systém, který pokrýval jen nejzákladnější potřeby, čímž přispíval k enormnímu rozmachu černého trhu. V oběhu se nacházelo nepřiměřeně velké množství peněz, které postupně roztáčelo spirálu inflace. S cílem stabilizovat tuto situaci byla v červnu 1948 přijata měnová reforma, která de facto předznamenala budoucí rozdělení Německa a v západních sektorech odstartovala jeho ekonomický růst.
Samotná reforma spočívala ve stažení staré měny a jejím nahrazení Deutsche Mark v novém kurzu a eliminaci úspor a dlužných pohledávek bank vůči státu. Díky potlačení černého trhu se obchody zaplnily do té doby nedostatkovým zbožím natolik, že si obyvatelé mohli pořídit většinu výrobků a to i těch, které by si před nedávnem nemohli vůbec dovolit nebo takových, které byly k dostání jen na černém trhu. Z obav před vzrůstající inflací uvolnila Bank deutscher Länder jen omezené množství peněz vytištěné dílem v domácích tiskárnách, dílem v ABNCo a Bureau of Engraving and Printing (BEP). V oběhu jich tedy bylo relativně málo, o to větší však měly hodnotu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013



ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (32) Známky ústavů pro choromyslné
Šíři spektra vydavatelů účelových známek dokládají ražby, které vydaly zemské ústavy pro choromyslné.

Dobově možná součásti běžného každodenního života v ústavu, dnes však vyvolávají řadu otázek. Předně: komu byly určeny, kdo na ně měl nárok a kde se vlastně užívaly. Z pohledu dnešní doby plné zákazů konzumace alkoholu se nechce věřit, že by si chovanci pochutnávali na plzeňském.

Nejstarším specializovaným ústavem v Čechách byl Tollhaus pro 57 chovanců, součást Všeobecné nemocnice založené Josefem II. v roce 1790 a do provozu uvedené 2. ledna 1791. Na území Prahy byly později zřízeny další zaopatřovací ústavy pro duševně choré, jednalo se dům vedle kostela svaté Kateřiny (zakoupen roku 1822) nebo bývalý klášter servitů Na Slupi (odkoupen roku 1850 s rozsáhlou zahradou). Ale ani tyto prostory nestačily. Roku 1844 byla dokončena nová budova v zahradě Kateřinské ošetřovny a roku 1857 byly zakoupeny další pozemky sousedící se slupskými. V roce 1861 byl ústav převeden do správy zemí a stal se tak Zemským ústavem pro choromyslné. Stav na konci XIX. století zachycuje v hesle Blázinec Ottův slovník naučný1t. Království České má dva ústavy samostatné: v Praze a v Dobřanech (u Plzně), a dva ústavy filiální: v Kosmonosích (u Mladé Boleslavi) a v Opořanech (u Tábora). Dobřanský jest zařízen dle moderních požadavků. V poslední době zakoupen pro adaptaci zámek v Horních Beřkovicích u Mělníka.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika