UPOZORNĚNÍ: Upozorňuje zákazníky že od 13.1.2018 není možno hradit transakce nákupu investičních kovů platební kartou z důvodu účinnosti zákona č.370/2017 Sb. o platebním styku. Děkujeme za pochopení.

Položení základního kamene Karlova mostu - Zlato Proof


Náhled - Položení základního kamene Karlova mostu - Zlato Proof

Zlatá pamětní medaile 1 Oz
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Rytec: Lubomír Lietava/Tomáš Lamač
Ražba: Česká mincovna/Pražská mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g, síla: 2 mm
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana hladká, číslovaná
limit provedení proof: 650 ks číslovaných
limit provedení b.k.: 6500 ks emise: 1. červen 2007/20.11.2012






Karel IV.

Karlův most

Karlův most




650 let od položení základního kamene Karlova mostu

 

Medaile se razí v několika velikostech, které svou váhou i cenou odpovídají různým požadavkům a možnostem sběratelů.

ANKETA :
Máte zájem o další ražby této medaile?
ve váze 1 Kg / cca 1 000 000 Kč /
29%
348 hlasů

ve váze 2 Oz / cca 65 000 Kč /
20%
235 hlasů

ve váze 1/2 Oz / cca 16 000 Kč /
14%
166 hlasů

ve váze 1/4 Oz / cca 8 000 Kč /
13%
156 hlasů

ve váze 1/10 Oz / cca 5 000 Kč /
25%
300 hlasů

Celkem hlasovalo: 1205 návštěvníků.

650 let od položení základního kamene Karlova mostu

Karlův most - 650 let zlato Karlův most - 650 let zlato

SPECIFIKACE

Zlatý pamětní medailon 1 Oz
autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
rytec: Lubomír Lietava / Tomáš Lamač
ražba: Česká mincovna / Pražská mincovna a.s. 
certifikát: běžný tisk / Státní tiskárna cenin s.p. 

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
síla: 2 mm
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana hladká, číslovaná
limit provedení proof: 650 ks číslovaných
limit provedení b.k.: 6500 ks emise: 1. červen 2007 / 20.11.2012




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Galerie detailů:
Kliknutím na obrázek se zvětší.

Karlův mostKarlův most
Karlův most Karlův most
Karlův most

Karlův most – je nejstarším pražským mostem a světově proslulou architektonickou památkou. Jeho základní kámen položil v roce 1357 sám král Karel IV. Původně nazývaný Pražský, či Kamenný začal být nazýván jako Karlův až kolem roku 1870.

Nejstarší, nejkrásnější, magický. To jsou přívlastky, které se pojí s pražským Karlovým mostem. Postaven byl na místě románského Juditina mostu, jenž byl pojmenován podle manželky krále Vladislava II. Původní most strhla v roce 1342 rozvodněná Vltava. Některé jeho části jsou patrné dodnes, například románský reliéf v interiéru menší malostranské mostecké věže.

Základní kámen nového kamenného mostu položil Karel IV. dne 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut. Datum i přesný čas (konjunkce Slunce se Saturnem) vypočítal dvorní astrolog. Zajímavostí je, že čísla zapsaná za sebou a přenesená do grafické podoby, se zobrazí jako pyramida s devítkou na vrcholu. Zbudování mostu se ujala huť stavitele Petra Parléře, který se jeho dokončení, stejně jako král, nedočkal. Stavba byla totiž zcela završena až v roce 1402.

Most podpírá šestnáct oblouků, na délku měří 515,76 m, jeho největší šířka činí 9,5 m. Dnes ho zdobí jedenatřicet soch a sousoší. V minulosti byl most několikrát těžce poničen, trpěl povodněmi i vojenskými konflikty. K jednomu z nejtěžších poškození došlo v roce 1890, kdy mohutná náplava dřeva zbořila dva pilíře a tři klenby.

Karlův most spojuje Staré Město s Malou Stranou.
Od roku 1883 přes něj cestující převážela koňská dráha, ta byla v roce 1905 nahrazena elektrickou dráhou. Aby trolejové vedení nerušilo vzhled historicky atraktivního místa, vymyslel geniální český vynálezce v oboru elektrotechniky František Křižík spodní napájení elektrických vozů. Po třech letech byl nicméně tramvajový provoz zrušen, protože most přejížděním relativně těžkých vozů trpěl. Krátce fungovala ještě doprava autobusová, ta však byla v roce 1909 ze stejných důvodů též zrušena. Autobusy se na most vrátily až v roce 1932, od roku 1965 slouží Karlův most pouze pro pěší.

Položení základního kamene Karlova mostu

STAROMĚSTSKÁ MOSTECKÁ VĚŽ
Staroměstská mostecká věž je jednou z nejkrásnějších staveb české, ale taky evropské vrcholné gotiky, a zároveň se jedná o vynikající ukázku propojení funkčnosti s vrcholným estetickým přístupem. Věž je proslulá především ojedinělou, velmi realisticky pojatou, plastickou výzdobou, mezi níž dominují plastiky iniciátorů stavby věže. S výstavbou bylo započato současně s budováním mostu, tedy roku 1357, a dokončena byla patrně kolem roku 1380. Stavbu provedla podle návrhů P. Parléře jeho huť, pracující v té době kromě mostu na celé řadě dalších staveb v Praze. Věž byla v průběhu staletí mnohokrát poškozena (např v roce 1648 či 1848) a tak v letech 1874 - 1878 provedl architekt Josef Mocker její celkovou restauraci. Tehdy taky dostala dnešní střechu a v roce 1877 malíř Petr Maixner restauroval a domaloval v průjezdu brány původní gotické malby. Věž má tvar dvoupatrového hranolu s cimbuřím a vysokou stanovou, břidlicí krytou, střechou. Na jižní straně se nachází hranolovitý přístavek se schodištěm a vlastní střechou, kudy vede vstup do pater věže, a který je zakončen groteskní postavou věžníka z poloviny 15. století. Přízemí věže, které tvoří v celé šíři brána s gotickými oblouky a specificky síťovým obrazcem klenby v průjezdu, je na východní straně, směrem ke Křížovnickému náměstí, zdobeno freskami Veraikonu s anděly, obrazem lazebnice, emblémy ledňáčka ve věnci a nad obloukem pásem znaků zemí Koruny české a Měst pražských. Zobrazení ledňáčka najdeme na věži ještě několikrát. Byl to znak cechu pražských lazebníků a lazebnic, z nichž jedna, Zuzana, se podle pověsti těšila velké přízni krále Václava IV. (1378 - 1419), jemuž pomohla nepozorovaně utéct z vltavské lázně a tak mu vrátila svobodu, kterou ztratil, když v důsledku vzpoury českého panstva upadl do jejich zajetí. V prvním patře jsou sochy budovatelů věže, králů Karla IV. (1346 - 1378) a Václava IV.

Uprostřed, mezi oběma postavami, je umístěna socha svatého Víta, patrona mostu, po jehož obou stranách jsou znaky Svaté říše římské a Českého království. Nad svatým Vítem se nachází znak plamenné Svatováclavské orlice. Po stranách soch obou panovníiků jsou znaky Starého Města pražského a Markrabství moravského. Výzdoba druhého patra je tvořena sochami svatého Vojtěcha a Zikmunda, patronů Českého království. Na nárožích věže jsou figurální konzoly s postavami milenců, představující jednou jeptišku s vojákem a podruhé s žákem. Podobným způsobem byla zdobena i západní strana, tedy směrem k mostu, ale v roce 1648 švédské dělostřelectvo při útoku na Staré Město pražské tuto výzdobu tak poničilo, že bylo nutno ji odstranit. Dnes je tu jen deska Jana Křtitele od Spinettiho z let 1650 - 1653 s nápisem oslavujícím hrdinství pražských měšťanů při obléhání města švédskými vojsky. Další deska, zobrazující opravu mostu po povodni v roce 1784, se nachází na boku věže směrem ke klášteru křižovníků.Vnitřek věže tvoří dvě patra, z nichž každé má jednu místnost opatřenou trámovým stropem.Tyto místnosti byly, podobně jako sklepy umístěné pod dlažbou průjezdu věže, používány v minulosti jako vězení pro dlužníky.

V roce 1621 byla Staroměstská mostecká věž opatřena hrůznou výzdobou, kterou tvořilo dvanáct hlav pánů, popravených za účast ve stavovském povstání proti Habsburkům v letech 1618 - 1620. Šest jich bylo umístěno na západním a šest na východním ochozu věže. Odstraněny byly až v roce 1631.

Karlův most

MALOSTRANSKÉ MOSTECKÉ VĚŽE
Karlův most ústí do oblouku Malostranských mosteckých věží, kudy se vstupuje na Malou Stranu. Nižší věž má románský původ a je zbytkem opevnění levé strany města z 2. čtvrtiny 12. století a stála zde tedy dříve, než byl postaven Juditin most. V roce 1591 byla věž renesančně upravena a z této doby se zachovaly ozdobné štíty a zbytky rustikované omítky, dále pak tvar oken a portálu. Na východní straně věže je v prvním patře osazen opukový relief, který je ukázkou vynikající úrovně románského sochařství v Čechách ve 12. století. Relief znázorňuje dvě osoby v životní velikosti. Vlevo je postava klečícího mladíka a vpravo torso postavy sedící na trůně. Vstup do věže je z chodby domu čp. 56, bývalé celnice z roku 1591, v níž sídlil úřad mostu Pražského a solní úřad císařský. Vnitřek věže tvoří přízemí a tři patra, jež jsou spojena dřevěným schodištěm. Každé patro má jednu místnost. V místech, kde končí schodiště, je vchod na oblouk brány, kudy se dá přejít do vedlejší věže. Brána mezi věžemi má tvar dvou gotických rovnoběžných hrotitých arkád a na horním okraji je opatřena cimbuřím. Plochy brány jsou zdobeny znaky. Směrem na most jsou to znaky lva lucemburského, lva českého a orlice moravské, pod nimi je dvakrát znak Starého Města pražského. Na straně druhé, směrem k Malé Straně, je znak Vratislavi, český lev a znak Dolní Lužice, pod nimi jsou znaky Starého a Menšího Města pražského. Vyšší mostní věž je nejmladší stavební částí mostu. Stavěna byla od roku 1464 a její stavbu financoval český král Jiří z Poděbrad (1458 - 1471). Věž má hranolový tvar, na čelných stranách přizdobený výklenky s baldachýnovitými stříškami. Zde měla být nejspíš provedena sochařská výzdoba, ale nestalo se tak. Věž architektonicky navazuje na Staroměstskou mosteckou věž. Do dnešní podoby byla upravena Josefem Mockerem v letech 1879 -1883.

Karlův most byl vždy místem, k němuž se upírala fantazie umělců všeho druhu a také lidová slovesnost mu věnovala mnoho místa ve svých pověstech a zkazkách. Nejslavnější pověstí je ta o zázračném meči. Někde ve zdivu je zazděn Bruncvíkův zázračný meč, nikdo však neví kde. Ale až jednou bude české zemi nejhůř, vyjede prý svatý Václav v čele blanických rytířů své zemi na pomoc a tehdy na Karlově mostě jeho kůň klopýtne o kámen, ten se vyvrátí a pod ním se objeví slavný Bruncvíkův meč. Svatý Václav jej vytasí a zvolá: "Všem nepřátelům země České hlavy dolů!". A od té doby bude v Čechách klid a mír už navždy.

KAREL IV.
Karel IV. (14. května 1316 Praha – 29. listopadu 1378 Praha) byl jedenáctý český král (jako Karel I. – 1346–1378), lombardský král (1355), římský král (1346–1355) a císař (1355–1378), arelátský král (1365) a hrabě lucemburský (1346 – 1353) z dynastie Lucemburků. Karel IV., křtěný jménem Václav, byl synem Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Jako dítě pobýval na francouzském královském dvoru u svého kmotra, jímž byl jeho strýc, francouzský král Karel IV. Sličný (1322–1328). Zde se oženil s Blankou z Valois. V Paříži získal rozsáhlé vzdělání: budoucí císař uměl německy, francouzsky, latinsky a italsky (česky se znovu naučil až po svém návratu do země roku 1333). Jeho učitelem byl Pierre de Rosieres (pozdější papež Klement VI.). Českým králem se Karel stal smrtí svého otce 26. srpna 1346. Praha se stala Karlovým sídelním městem, bylo založeno Nové Město pražské (8. března 1348) a byl postaven i nový pražský kamenný most (1357-1400), který dnes nese název Karlův most. Karel IV. založil 10. června 1348 hrad Karlštejn pro uložení říšských korunovačních klenotů. 5. dubna 1355 byl Karel v Římě korunován římským císařem. Jeho oficiální titul byl latinský a zněl takto: Karolus Quartus divina favente clemencia Romanorum imperator semper augustus et Boemie rex.

Doporučujeme:
- 650 let od položení základního kamene Karlova mostu - Platina
- 650 let od položení základního kamene Karlova mostu - Zlato
- 650 let od položení základního kamene Karlova mostu - Zlato 1 Kg
- 650 let od položení základního kamene Karlova mostu - Stříbro
- 645 let od položení základního kamene Karlova mostu - Stříbro
- 100 let od otevření Divadla na Vinohradech

 



RAŽEBNÍ PROTOKOL
Autorské odražky nebyly vydány.
Ražební odražky: 2 ks pro archiv České Mincovny - bez certifikátu, nečíslováno
Raritní provedení: není evidováno
31.8.2011 byla ukončena ražba v České mincovně.
Celkem bylo v Jablonci n. Nisou vyraženo 515 ks medaile.
Ražba medaile pokračuje v Pražské mincovně.
Ražby se značkou Pražské mincovny jsou uváděny na trh postupně od 20.2.2012.
Certifikát Státní tiskárny cenin s ochrannými prvky je k ražbám Pražské mincovny.
Certifikát na obyčejném papíru a bez ochranných prvků je k ražbám České mincovny.
Ražby mincoven se dále odlišují výrobní značkou.

Odlišné výrobní značky:
Výrobní značkou České mincovny jsou stylizovaná písemena ČM.
Výrobní značkou Pražské mincovny jsou písmena PMI v oválu.
Více informací o odlišení ražeb obou mincoven naleznete na stránce výrobní značky mincoven.


POZNÁMKA
Medailon není zobrazen ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medailonu je dodáván certifikát potvrzující jeho parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Investiční medaile 1 Oz
- Pražská mincovna > Raritní zlaté ražby
- Dárky z drahých kovů > Suvenýr z Prahy

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM116 ... kamene Karlova mostu - Zlato Proof - 24 hodin
kód: CRM837 ... kamene Karlova mostu - Zlato b.k. - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM116 nákupem získáte +1364,00 ZM
kód: CRM837 nákupem získáte +1364,00 ZM



NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. CRM116 - Položení základního kamene Karlova mostu - Zlato Proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

cena 45475 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům. Zboží nad 10.000 Kč zasíláme až po provedení platby předem (zálohovou fakturu zašleme na Váš e-mail).

Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!

Na širší obrazovce víc uvidíte...




24.1.2018: Nejlepší medailér na světě je čech. Dílo vynikajícího Otakara Duška, vám představujeme v novém oddílu LIMITOVANÝCH EDICÍ.

19.1.2018: ČNB připravuje emisi nové pamětní bankovky. Informace a možnost rezervace 100 Kč Pamětní bankova Alois Rašín. Jde o první pamětní bankovku ČNB vůbec.

18.1.2018: ČNB doplnila doplnila emisní plán roku 2019 o třetí bimetalovou minci 2000 Kč Zavedení československé koruny. Máte ji rezervovanou? Konec objednávkového období se blíží.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Nume.cz Nový numismatický aukční portál
V loňském roce byl na adrese www.nume.cz spuštěn nový aukční portál, který obohatil nabídku numismatického materiálu pro všechny, kteří si zvykli obchodovat a získávat mince, medaile, papírová platidla a řády do svých sbírek na internetu.

V loňském roce byl na adrese www.nume.cz spuštěn nový aukční portál, který obohatil nabídku numismatického materiálu pro všechny, kteří si zvykli obchodovat a získávat mince, medaile, papírová platidla a řády a vyznamenání do svých sbírek na internetu. Na otázky M&B odpovídá Tomáš Smělý, ředitel společnosti NUME ONE s.r.o.

Proč jste se rozhodli Nume založit?
Jaký je váš cíl?.

Prvotní inspirací byl určitě ohromný rozvoj internetového sběratelství ve všech možných podobách. Uvědomili jsme si, že díky internetu se v posledních letech objevila celá nová velká skupina sběratelů a příznivců numismatiky. Přišlo nám zajímavé spojit klasickou a ověřenou formu internetových aukcí s kvalitním informačním servisem. Naší ambicí je uspět nejen na poli internetových aukcí ale poskytnout sběratelům informační zázemí tak, aby sbírání mincí nebylo jen o vlastnění, ale také o vědění. Teprve potom se sběratelství mincí stává trvalou vášní na celý život.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013



českoMince Protektorátu Čechy a Morava Zajímavé ražby z Nume.cz
Mezi protektorátními mincemi nejsou až na nedostupné zkušební či pokoutné ražby ani žádné sběratelské rarity nebo alespoň vzácnosti.

Přesto jsou zajímavým dokladem nelehké doby a je s nimi spojena zajímavá historie, kterou si určitě stojí za to připomenout.

Protektorátní mince z let 1940-1945 nepatří mezi sběrateli k příliš oblíbeným ražbám. A to hned z několika důvodů. Připomínají nám dobu okupace – dobu, kdy československý stát zradou spojenců a také svou vlastní slabostí upadl do absolutní závislosti na nacistickém Německu. Ve srovnání s předválečnými československými mincemi jsou ty protektorátní nápadně strnulé až strohé a bez špetky optimismu. Ponurý vzhled má jistě na svědomí zejména unifikovaná ražba v jediném kovu – zinku, zpravidla šedě zoxidovaném. Ale také omezená nominálová škála a změněný motiv korunové mince, u které ženu „Republiku“ se snopem nahradila fádní jednička.

Po vzniku protektorátu Čechy a Morava byly pro potřeby peněžního oběhu nadále v kremnické mincovně raženy prvorepublikové mince ročníku 1938 v hodnotách 5 haléřů, 10 haléřů, 20 haléřů, 50 haléřů, 1 koruna a 5 korun. Ražba byla ukončena v průběhu roku 1940. Jejich platnost však neměla dlouhého trvání. S výjimkou stříbrných mincí, které zůstaly zákonným platidlem po celé období trvání protektorátu, ztratily prvorepublikové mince platnost v období od 31. července do 30. září 1941.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika