Pozlacená stříbrná medaile Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha Proof


Náhled Averzní strany - Pozlacená stříbrná medaile Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha Proof Náhled Reverzní strany - Pozlacená stříbrná medaile Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha Proof

Pozlacená stříbrná pamětní medaile
Autor: Jaroslav Bejvl
Rytec: Tomáš Lamač
Ražba: Pražská mincovna

průměr: 42 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
provedení: proof
limit proof: 500 ks
emise: srpen 2017



Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha - 1 Oz stříbro

Katedrála - Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha Katedrála - Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Stříbrná pamětní medaile
autor: Jaroslav Bejvl
rytec: Tomáš Lamač
ražba: Pražská mincovna a.s. 
certifikát: Státní tiskárna cenin s.p. 

průměr: 42 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag, zlacení 999,9/1000 Au
hrana: hladká
limit proof: 500 ks
emise: 2017




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další medaile:
- Stříbrná investiční medaile - Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha (1 Kg)
- Zlatá investiční medaile - Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha (1 Kg)
- Platinová investiční medaile - Chrám sv. Víta (500g)
 

Chrám sv. Víta
K
atedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Stavbu gotické katedrály zahájil roku 1344 Karel IV.  První stavitelé, Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř, postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část hlavní věže. Po staletí pak chrám zůstal nedokončen, přestože se někteří panovníci pokoušeli pokračovat ve stavbě. Hlavní věž byla završena renesanční helmicí a byla postavena hudební kruchta. Průčelí chrámu bylo provizorně uzavřeno. Teprve ve 2. polovině 19. století zahájila Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta opravu původní části a dostavbu katedrály v novogotickém slohu. V roce 1929 byl chrám slavnostně vysvěcen. Ještě v pozdějších letech byl upravován interiér katedrály. Na výzdobě západní části katedrály se podílela řada význačných umělců - František Kysela, Max Švabinský, Alfons Mucha, Karel Svolinský, Otakar Španiel a další.

Na jižní věži katedrály jsou zavěšeny čtyři zvony:
Zvon Zikmund z r. 1549 od Tomáše Jaroše z Brna, největší český zvon.
Zvon Václav z r. 1542 od zvonařů Ondřeje a Matyáše Pražského.
Zvon Jan Křtitel z r. 1546 od zvonaře Stanislava.
Zvon Josef z r. 1602 od Martina Hilgera.

 

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.
Emitent si vyhrazuje právo upravit cenu, náklad a technické parametry medaile.
 

 

Katedrála sv. Víta
chrámová loď

Zlacené pastoforium
schránka na Nejsvětější Svátost.
Zhotovil ji r. 1373 kovářský mistr Václav podle návrhu Petra Parléře

 


 

 

 

 


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Pražská mincovna > Raritní stříbrné ražby

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM3208 ... sv. Víta, Václava a Vojtěcha Proof - 24 hodin

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM3208 nákupem získáte +25,00 ZM



NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. CRM3208 - Pozlacená stříbrná medaile Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha Proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

cena 4890 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.

Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!

Na širší obrazovce víc uvidíte...


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Oldřich Kulhánek Odešel autor českých bankovek
„V mém díle naleznete torza lidských tváří, ruce prosící, ruce surové. Pro mě je symbol způsob, jak vyjádřit dobu, kterou žiji, místo, kde žiji. Tím symbolem je pro mě lidská tvář.

Lidská tvář se zalepenými ústy, lidská tvář ztrácející se v cárech papíru,” říkal o své tvorbě autor současných českých bankovek Oldřich Kulhánek.

Narodil se 26. února 1940 v Praze. V letech 1958 až 1964 studoval grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Karla Svolinského, mimo jiné autora československé bankovky 20 Kčs 1948 a 25 Kčs 1958 a 1961. První samostatnou výstavu měl v roce 1968.

Za své ostře kritické a výrazně ironické listy z let 1968 až 1971 jej společně s akademickým malířem Janem Krejčím v roce 1971 zatkla STB pro hanobení představitelů komunistických zemí, v kterých tehdejší pohlaváry iritovalo především vyobrazení Josefa Stalina. Měsíc byl vězněn a následující roky jej s železnou pravidelností každých čtrnáct dní vyslýchali.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013



Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?
O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.

V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.

Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika