Lev a Orlice - stříbro malá Proof


Náhled Averzní strany - Lev a Orlice - stříbro malá Proof Náhled Reverzní strany - Lev a Orlice - stříbro malá Proof

Stříbrná pamětní medaile
Autor: ak. soch. Vladimír Oppl
Rytec: Tomáš Lamač
Ražba: Pražská mincovna a.s.
průměr: 28 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká, puncovaná
nápis: PRAŽSKÁ MINCOVNA Ag 999
značení: CZP000031
limit provedení proof: 1000 ks
limit provedení b.k.: 500 ks
limit provedení patina: 500 ks




 



Český lev

 



Moravská orlice

 



Slezská orlice

Lev a Orlice Ag

Lev a Orlice Lev a Orlice


Stříbrný pamětní medailon
autor: ak. soch. Vladimír Oppl
rytec: Tomáš Lamač
ražba: Pražská mincovna a.s. 
certifikát: Státní tiskárna cenin s.p. 

průměr: 28 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká, puncovaná, značení s nápisem
nápis: "PRAŽSKÁ MINCOVNA Ag 999"
značení: "CZP000031"
číslování: ne
limit provedení proof: 1000 ks
limit provedení b.k.: 500 ks
limit provedení patina: 500 ks
emise : říjen 2013




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další medaile:
- Lev a Orlice Ag 37mm
- Lev a Orlice Ag 28mm
- Lev a Orlice Au 37mm
- Lev a Orlice Au 28mm
- Lev a Orlice měď

Původním znakem Českého knížectví se stala svatováclavská plamenná orlice, jelikož byla erbem vládnoucího českého rodu, Přemyslovců. Nejstarší a zřejmě úplně první doklad pro tuto heraldickou figuru pochází z mincí knížete Bedřicha z období 1179-1181. Je na nich orlice s roztaženými křídly obklopená symetrickými křížky, což zřejmě mělo představovat plameny obklopující křídla. Další doklad tohoto erbu pak pochází z jezdecké pečeti Přemysla Otakara I. z let 1192-1193.

Podle dokladů z pečetí pak Přemysl Otakar I. a jeho nástupce Václav I. používali erb plamenné orlice až do roku 1253 (úmrtí Václava I.). Původ orlice v plamenech se odvozuje od erbu římských císařů, kteří měli od Fridricha I. erb černé orlice ve zlatém poli (Přemyslovci přijali podobné znamení jako symbol blízkosti císařského dvora a výrazu prestiže mezi říšskou aristokracií).

Nejstarší barevné vyobrazení dvouocasého lva i nejstarší barevné vyobrazení plamenné orlice se dochovalo v pasionálu abatyše Kunhuty, vytvořeném v letech 1313-1321, kde jsou oba znaky, spolu se znakem sv. Jiří (kterému byla zasvěcena klášterní bazilika), společně umístěny nad trůn abatyše Kunhuty. V díle samém je znak dvouocasého lva popsán jako znak Čech a znak plamenné orlice je popsán jako znak sv. Václava.

Lev
Lev je naším základním heraldickým symbolem již od dob vlády Přemysla Otakara II. (1253-1278). Ten, v době kdy byl markrabětem moravským, přijal znamení dvouocasého lva. Když zdědil královský trůn, stal se tak vlastně automaticky znakem českého krále stříbrný dvouocasý lev se zlatou zbrojí a korunou v červeném poli. Lev, který patřil k oblíbeným znamením tehdejší heraldiky, získal zdvojením ocasu charakter nadpřirozeného zvířete a to zvyšovalo jeho prestiž.

Na mince se dvouocasý lev dostal za panování Přemysla Otakara II. a to na jím vydaném brakteátu.

Za panování lucemburské dynastie se český lev poprvé objevuje ve společném štítu se znaky jiných zemí. V první polovině 20. let 14. století zavedl král Jan Lucemburský (1310-1346) na své jezdecké pečeti čtvrcený štít kombinující českého lva se znakem lucemburského hrabství. Tato situace se opakovala i u dalších panovníků. Nejčastěji ale krále reprezentoval samotný dvouocasý lev.

Orlice
Znakem Moravského markrabství byla od druhé pol. 13. století červenostříbrně šachovaná orlice se zlatou zbrojí a korunkou položená na modrý štít. Stříbrnočervená moravská orlice je dnes součástí velkého státního znaku České republiky, jakož i znaků krajů Jihomoravského, Olomouckého, Zlínského, Moravskoslezského, Pardubického a Vysočiny (Jihočeský kraj, i když zahrnuje část historického mor. území, ve svém znaku orlici nemá). Stříbrnočervená orlice je též součástí městských znaků čtyř moravských měst: Jevíčka, Moravské Třebové, Olomouce a Znojma.

Znak Slezska jako celku – černá orlice s perizoniem ve zlatém poli – vznikl převzetím dynastického erbu vládnoucích (dolno)slezských Piastovců po roce 1335, kdy se vymřením této dynastie ve Vratislavském knížectví první část Slezska ocitla pod přímou vládou českého krále, a 1348, kdy bylo Slezsko jako jedna z českých korunních zemí právně založeno. Jedním z nejstarších příkladů použití znaku v tomto významu je výzdoba Staroměstské mostecké věže v Praze ze 70.-80. let 14. století, k nejstarším dokladům užití v úřední praxi pak patří velká pečeť Ladislava Pohrobka z roku 1455. Orlice ve znaku byla původně zobrazována nekorunovaná, od poloviny 18. století trvale nese na hlavě královskou korunu.



RAŽEBNÍ PROTOKOL
Autorské odražky nebyly vydány.
Ražební odražky: 0 ks
Raritní provedení: není evidováno


POZNÁMKA
Medailon není zobrazen ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medailonu je dodáván certifikát potvrzující jeho parametry.


 


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Pražská mincovna > Raritní stříbrné ražby

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM1449 a Orlice - stříbro malá Proof - 24 hodin
kód: CRM1450 a Orlice - stříbro malá b.k. - 24 hodin
kód: CRM1451 a Orlice - stříbro malá patina - 24 hodin

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM1449 nákupem získáte +45,00 ZM
kód: CRM1450 nákupem získáte +39,00 ZM
kód: CRM1451 nákupem získáte +39,00 ZM



NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. CRM1449 - Lev a Orlice - stříbro malá Proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

cena 1499 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.

Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!

Na širší obrazovce víc uvidíte...


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.



Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011



Nataša Gollová Úvodní titul Kalendária 2012
Medailon věnovaný stému výročí narození české herečky Nataši Gollové má v produkci Pražské mincovny osobitý význam. Je totiž prvním titulem v rozsáhlé ročníkové sbírce Kalendárium 2012.



Nataša Gollová je právem považována za jednu z největších hvězd československého filmu. Její hvězda zářila především v třicátých letech minulého století, ale řadu povedených rolí ztvárnila i v letech válečných. Kdo by neznal dnes už klasické komedie Eva tropí hlouposti, Kristián nebo třeba Hotel Modrá hvězda? Pozorně si je musel znovu zhlédnout i sochař a medailér Josef Oplištil, který se jimi a dobovými fotografiemi nechal inspirovat při zpracování sádrového modelu budoucího medailonu. „Vždy znovu bylo zajímavé sledovat, jaké změny ve výrazu tváře lze dosáhnout jen změnou líčení, případně účesu,“ poznamenal autor a přiznal, že právě z toho důvodu nebylo jednoduché zachytit ten správný výraz tváře. Než vznikla konečná verze, vytvořil řadu kresebných skic. „Teprve z nich vykrystalizovalo několik variant, z nichž byl vybrán finální návrh pro sádrový model,“ doplnil.
„Na portrétní straně je Gollová zachycena s typickým účesem, takzvanou lehanou vlnou. Mincovní okraj vpravo opisují letopočty jejího narození a úmrtí (1912–1988), vlevo je pak vyraženo jméno a příjmení herečky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika