UPOZORNĚNÍ: Dne 21.5.2018 se nebude fixovat cena zlata z důvodu státního svátku u zahraničního dodavatele. Děkujeme za pochopení. Informace a možnost rezervace 100 Kč Pamětní bankova Alois Rašín.

Lucemburkové na českém trůnu - zlaté medaile


Náhled Averzní strany - Lucemburkové na českém trůnu - zlaté medaile Náhled Reverzní strany - Lucemburkové na českém trůnu - zlaté medaile

Sada zlatých pamětních medailí v dárkové etui
Autor: ak. soch. Jiří Dostál
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna

průměr: 16 mm
hmotnost: 3.11 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká
limit: 200 ks
provedení proof




r. 2006 Lucemburkové na českém trůně

Sada zlatých pamětních medailí v dárkové etui
Autor ak. soch. Jiří Dostál
Rytec Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna

průměr: 16 mm
hmotnost: 3.11 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká
limit: 200 ks
provedení proof




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



SPECIFIKACE

Doporučujeme :
-
Dukát 1978
-
Dukát Karla IV. 
- Lucemburkové na českém trůnu - stříbrné medaile
- 655 let od položení základního kamene  hradu Karlštejn
-650. výročí korunovace Karla IV.
- Medaile Karlův most

Lucemburkové na českém trůně – prvním zástupcem dynastie Lucemburků, který usedl na český trůn, byl Jan, syn Jindřicha VII. Lucemburského. Jeho manželkou se stala Eliška Přemyslovna, s níž se oženil 1. září 1310. Oba pak byli 7. února následujícího roku korunováni.

Jan Lucemburský do českého prostředí příliš nezapadl a nerozuměl mu. O to více se angažoval v zahraničí, kde českému království vydobyl věhlas.

Nástupcem Jana Lucemburského, který padl v bitvě u Kresčaku (1346), se stal jeho a Eliščin syn Karel IV. Korunován byl ve Svatovítském chrámu 2. září 1347. Vláda Karla IV. přinesla zemi prosperitu, sama Praha se stala moderním kulturním centrem Evropy a sídlem nejvyššího představitele Svaté říše římské. Král proslul jako zakladatel a dobrý hospodář, za dob jeho panování vzniklo například Nové Město pražské, byl položen základní kámen mostu, který je nyní v celém světě znám jako Karlův, byl postaven reprezentativní hrad Karlštejn.

Synem a dědicem Karla IV. byl Václav IV., který se vlády ujal v roce 1378. Už dva roky předtím se stal římsko-německým králem. Václav byl velmi vzdělaný a sečtělý panovník, koncem jeho života se však začala dramaticky projevovat společenská krize, která později vyústila až v husitské bouře a prakticky v občanskou válku.

Václav byl, hlavně kronikáři v zahraničí, líčen jako král málo schopný. Negativního hodnocení se mu ale dostalo i proto, že zpočátku podporoval kazatele Jana Husa, kterého ve světě považovali za kacíře. Václav IV. zemřel v roce 1419.

Posledním Lucemburkem na českém trůně byl Zikmund. Jeho vztah s Čechami a koneckonců i s bratrem Václavem IV. byl poměrně kontroverzní. U nekatolické části obyvatelstva a šlechty byl značně neoblíben. Ke skutečné vládě se po Václavově smrti hned nedostal, přesto, že se nechal korunovat českým králem a uznání si snažil vynutit kombinací diplomacie i vojenských výprav. K obratu došlo až po bitvě u Lipan (1434), kdy byla poražena radikální část husitských vojsk. Ale ani pak nebyl Zikmund v Českém království přijímán jednoznačně kladně, naproti tomu v ostatní Evropě byl uznávaným politikem. Zemřel v roce 1437 ve Znojmě.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 




Jan Lucemburský
1296 - 1346

Karel IV
1316 - 1378

Václav IV.
1361 - 1419

Zikmund Lucemburský
1368-1437


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Sady medailí ČR

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM61 ... na českém trůnu - zlaté medaile - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM61 nákupem získáte +62,00 ZM






Oblíbený Twitter. Nemusíte sledovat jen naše www stránky. Náš nový účet na síti twitter najdete na adrese @ZlateMince vám přinese novinky z numismatiky přímo do vašeho mobilu. Sledujte jej, ať vám neunikne žádná zpráva.

Znáte dílo Otakara Duška? Nejlepší medailér na světě je čech. Dílo vynikajícího Otakara Duška, vám představujeme v novém oddílu LIMITOVANÝCH EDICÍ.

Pamětní bankovky ČNB. ČNB připravuje emisi nové pamětní bankovky. Informace a možnost rezervace 100 Kč Pamětní bankova Alois Rašín. Jde o první pamětní bankovku ČNB vůbec.

ČNB doplnila emisní plán roku 2019 o třetí bimetalovou minci 2000 Kč Zavedení československé koruny. Máte ji rezervovanou? Konec objednávkového období se blíží.



ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (5) Monarchové na bankovkách
V dalším díle tohoto seriálu se zaměříme na fenomén panovníků, tedy motivem velmi oblíbeným a tedy i častým.



Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar I. se narodil kolem roku 1155 coby čtvrtý syn budoucího krále a českého knížete Vladislava II. V letech 1173 až 1179 pobýval ve vyhnanství na dvoře míšenských Wettigů, kde se oženil s Adlétou Míšeňskou. Po návratu do Čech podporoval vládnoucího bratra Bedřicha, na jehož straně zvítězil ještě téhož roku v bitvě u Loděnice nad Konrádem Otou. Po Bedřichově smrti a odstoupení knížete Václava II. usedl roku 1192 na knížecí stolec. Vyhrocené vztahy s pražským biskupem a císařem Jindřichem IV. však už následující rok vyústili v Přemyslův vynucený odchod ze země a na uvolněný stolec usedá sám biskup Jindřich Břetislav. Po urovnání sporu s císařem a smrti Jindřicha Břetislava se vrací roku 1197 do Čech a opětovně se ujímá vlády. S podporou Filipa Švábského, bratra zemřelého císaře Friedricha Barbarossy, získává 15. srpna 1198 královskou korunu. Za podporu v boji o císařskou korunu mu poté 26. září 1212 uděluje Fridrich II. Štaufský tzv. Zlatou bulu sicilskou, kterou potvrdil dědičnost královské hodnosti Čechách a upevnil vztah země k říši.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.



Dvoutolar z roku 1590 Unikátní jáchymovská ražba Rudolfa II.
Po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu.

Po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu a 17. března 1573 potvrzeno císařem Maximilianem II. Jelikož nebyl ihned vydán nový mincovní řád, byla tolarová ražba zahájena podle mincovního řádu Ferdinanda I. z 30. září 1547.

Na základě sněmovních usnesení z let 1576 a 1577 pak byl vydán nový mincovní řád, který víceméně odpovídal předpisu z roku 15731. Ražba dvoutolarů jako násobku tolaru vycházela z tohoto mincovního řádu a po přepočtu pro ni platilo: Jakost 0,8945; hmotnost 57,86 g při obsahu stříbra 51,76 g; počet kusů ražených z pražské hřivny se rovnal 4⅜. České dvoutolary z přelomu 16. a 17. století bezpochyby patří mezi velmi vzácně se v yskytující nominály vládní mince v zemích Koruny české. Ve veřejných i soukromých sbírkách jsou tyto mince zastoupeny poměrně vzácně2. Je proto dosti překvapivé, že se v relativně krátké době objevily nové, v literatuře a odborném tisku dosud nepopsané, české dvoutolarové ražby.3 Jak málo je problematika ražby české hrubé mince za panování císaře Rudolfa II. (1576-1612) zmapovaná, ukazuje např. článek Pavla Vojtíška zveřejněný v roce 2011 na stránkách Numismatických listů. Článek věnovaný především neznámému pražskému dvoutolaru Rudolfa II. s letopočtem 1607 přináší i stručnou rekapitulaci produkce Rudolfových dvoutolarů v českých mincovnách. Pokud se týká jáchymovských ražeb, je v článku uvedeno: „Od roku 1591 byly dvoutolary raženy v Jáchymově (MKČ 388-390, Ja 44-48), série honosných nominálů s trojportrétem (Ja 43, 49-52) z roku 1590 má zjevně medailový charakter, ...“4 Z toho, co bylo až dosud o ražbě Rudolfových dvoutolarů v Jáchymově publikováno, však vyplývá, že jejich ražba byla zahájena minimálně v roce 1589. Tuto informaci přinášejí již v roce 2010 Lubomír Nemeškal a Petr Vorel (NV 27/19b),5 když ve své práci o jáchymovské mincovně citují exemplář s letopočtem 1589 ze sbírky Národního muzea v Praze s inv. č. H5-30.975 (57,49 g). Práce Ivo Halačky (MKČ)6 o vládních mincích zemí Koruny české vydaná ve druhé polovině roku 2011, podobně jako Vojtíškův článek, ročník 1589 z mincovny Jáchymov nezná 7.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika