Mistrovství evropy ve fotbale 2004


Náhled Averzní strany - Mistrovství evropy ve fotbale 2004 Náhled Reverzní strany - Mistrovství evropy ve fotbale 2004

Stříbrná pamětní medaile
Autor: ak. soch. Marie Wichnerová, ak. soch. Vladimír Oppl
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna

průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká s opisem

provedení proof - limit 1000 ks




Mistrovství evropy ve fotbale 2004

Stříbrná pamětní medaile
Autor ak. soch. Marie Wichnerová, ak. soch. Vladimír Oppl
Rytec Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna

průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká s opisem

provedení proof - limit 1000 ks 




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Mistrovství Evropy ve fotbale 2004 – konalo se v Portugalsku od 12. června do 4. července. Turnaj se odehrál na deseti stadionech v devíti městech a zapojilo se do něj šestnáct evropských celků. Z celkového vítězství se překvapivě radovali Řekové, jejichž tým byl přitom považován spíše za outsidera. Mužstvo z jihu Evropy favority zaskočilo disciplinovanou hrou a zarputilou obranou. Pod vedením německého trenéra Otto Rehhagela postupně vyřadilo Francii, Česko a ve finále i domácí Portugalsko.

Češi vedení trenérem Karlem Brücknerem nastoupili v silné sestavě a obdiv fanoušků sklidili zejména za zápas s Nizozemskem, které porazili 3 : 2, přesto, že už v první části zápasu prohrávali 0 : 2.
Nejlepším střelcem turnaje se s pěti góly stal český útočník Milan Baroš, za nejlepšího hráče byl vyhlášen Řek Theodoros Zagorakis. Zajímavostí je, že bronzové medaile obdržely společně týmy Česka i Nizozemska.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Sportovní medaile

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM48 evropy ve fotbale 2004 - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM48 nákupem získáte +4,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Medaile nejsou peníze, varovala Česká národní banka.
Česká národní banka zaostřila na medaile s miniaturou tisícikorunové bankovky.

Praha - Varuje veřejnost, že nejde o platné mince s nominální hodnotou 1 000 korun a zároveň vyzve společnost HMK GmbH, aby medaile upravila, nebo ukončila propagační akci.

Medaile společnost nabízí za 199 korun a při rychlém objednání k ní slibuje poslat ještě hodinky. Na jiných internetových stránkách však mincovní obchod nabízí pozlacené medaile za cenu 1055 korun.

Medaile má na jedné straně vyražen název státu "Česká republika", na druhé straně text "tisíc korun českých". Spojení těchto dvou motivů může podle centrální banky mást lidi, kteří si ji koupí, protože ji mohou považovat za platnou pamětní minci vydávanou ČNB.

"Medaile vydané soukromým subjektem v žádném případě nesmí obsahovat jakékoliv označení používající název české peněžní jednotky," uvedl mluvčí České národní banky Marek Petruš.

Banka uvedla, že pokud by byla medaile zneužita v peněžním oběhu a poškozená strana by ji přijala v dobré víře, že se jedná o zákonné platidlo, mohlo by se na jednání firmy HMK GmbH nahlížet jako na napomáhání k trestnému činu podvodu.





Pražské groše Jiřího z Poděbrad (1458–1471) Rekapitulace současného stavu publikovaných znalostí o typologii těchto raže
Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková.

Přestože je vědecký přínos jejího typologického řazení nezpochybnitelný, obtíže spojené s používáním této práce jsou veřejně známým numismatickým tajemstvím a negativně se promítají do řady odborných studií. Nyní, po 40 letech od vydání původní typologie, předkládáme čtenářům M&B opravenou a aktualizovanou verzi této práce jako podnět k další diskusi, jež by měla být poslední zatěžkávací zkouškou nově připraveného řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad, jaké je v současné době k dispozici např. pro groše Karla IV. či Václava IV.

Se smrtí Václava IV. a s počátkem husitských válek ustává do té doby masivní ražba pražských grošů. Vzhledem k různorodosti názorů není dosud zřejmé, kdy byly groše se jménem tohoto panovníka raženy naposledy a není ani znám původ tzv. atypických grošů Václava IV. Probíhala-li ražba pražských grošů i po smrti Václava IV., pak již ve velmi omezené míře a potřebu hrubé mince nemohla saturovat ani zdaleka. Následující období je ve znamení nejen husitských nepokojů, ale s tím i logicky spojených nepříznivých ekonomických dopadů. K ozdravení a postupné stabilizaci situace dochází až v průběhu vlády Jiřího z Poděbrad (1458-1471). Za své vlády se Jiří z Poděbrad pokouší několikrát o dílčí měnové reformy [1], ale teprve nový mincovní řád vydaný 5. června 1469 představuje důkladnou reformu české měny. Po téměř půl století přichází na scénu opět pražský groš, ražený dle předhusitských metrologických parametrů [2]. Bohužel se tak děje až na sklonku vlády Jiřího z Poděbrad a tak i přes masivní produkci těchto ražeb je jejich množství poměrně malé, neboť ražba grošů s titulaturou GEORGIVS PRIMVS trvala zřejmě jen necelé dva roky.
Poměrně krátké období ražby pražských grošů Jiřího z Poděbrad se promítá i do vzhledu těchto ražeb. Při jejich prozkoumání lze konstatovat, že v průběhu ražby nedocházelo k žádným zásadním proměnám v zobrazení lva, nalézt lze jen nepatrné odlišnosti v kresbě koruny, na něž upozornila Nohejlová-Prátová [3]. Stejně tak se zásadně nemění písmo použité v opisech, vyskytují se jen drobné odchylky některých znaků. Z tohoto důvodu při zpracování typologie vymezuje Hásková, autorka doposud používané typologie, pouze jediný typ (typ I.), který dále člení na jednotlivé varianty dle kresby koruny a znamének použitých v oblasti kolem ocasu lva [4]. Později se o doplnění této typologie zasloužil Šafář, který doplňuje dvě podvarianty k variantě c [5]. Přes nesporný přínos zavedené typologie Háskové je však nutné konstatovat, že sama autorka s odstupem času vnáší do své typologie zmatek přiřazením konkrétních ražeb podvariantám, které neodpovídají vyobrazení v její typologii [6]. Jedná se především o kresbu písmene S ve slově GROSSI na reversu mince. V numismatické komunitě jsou tyto nesrovnalosti v obecném povědomí. Poukazuje na ně např. Brádle při popisu dvanácti pražských grošů Jiřího z Poděbrad [7] nebo Chvojka, určující pražské groše v táborském nálezu dle stejného typologického rozboru Háskové [8]. Snahy o určování dle původní typologie končí obvykle nezdarem, v lepším případě označením zkoumané mince jako tzv. křížená ražba, zatímco jednotlivé varianty zaznamenané v typologické tabulce se prakticky neobjevují.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika