Karel IV. a jeho manželky Ag


Náhled - Karel IV. a jeho manželky Ag

Sada 4 stříbrných pamětních medailí špičkové kvality
Autor: ak. soch. Majka Wichnerová
Rytec: Lubomír Lietava

průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit: 500 ks
emise: duben 2008




Karel IV. a jeho manželky Ag

Sada 4 stříbrných pamětních medailí špičkové kvality
Autor ak. soch. Majka Wichnerová
Rytec Lubomír Lietava

průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit : 500 ks
emise: duben 2008
 




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?




Další medaile:
- Karel IV. a jeho manželky -  zlato

Karel IV a Blanka z Valois

Blanka z Valois (1316 – 1. 8. 1348) – moravská markraběnka, česká a římskoněmecká královna, první manželka Karla IV.

Blanka z Valois, pokřtěná jako Markéta, byla dcerou francouzského hraběte Karla z Valois a jeho třetí ženy Mahaut ze Châtillonu. Za Karla ji rodiče provdali v roce 1323 v Paříži. Oba stejně staří, avšak nezletilí manželé vyrůstali odděleně. Žít spolu začali až poté, kdy Blanka v roce 1334 dorazila i s doprovodem do Prahy. Českou královnou se stala 2. září 1347. Rok na to Blanka po krátké nemoci zemřela. S Karlem IV. měla dvě dcery.

Anna Falcká (26. 9. 1329 – 2. 2. 1353) – česká a římskoněmecká královna, druhá manželka Karla IV.

Rodiči Anny byli falcký kurfiřt Rudolf II. a Anna Tyrolská z falcké větve rodu Wittelsbachů. S Karlem byla Anna oddána v roce 1349 v městě Bacharachu na řece Rýn. Český král tímto promyšleným skutkem naklonil na svou stranu politické protivníky: Witelsbachové totiž předtím podporovali Karlova konkurenta a římského vzdorokrále Günthera ze Schwarzburgu. Na celý jejich rod byla přitom uvalena klatba, a tak Karel u papeže vymohl její zrušení. Kromě vděčnosti bývalých nepřátel získal sňatkem i nárok na část falckého dědictví.

Královnou byla Anna Falcká korunována počátkem listopadu 1349 v rozestavěné katedrále svatého Víta. Začátkem následujícího roku se jí narodil syn Václav, který však v necelých dvou letech zemřel. O rok později pozemský svět opustila i sama Anna Falcká.

Anna Svídnická (1339 – 11. 7. 1362) – česká, německá a římská královna, římská císařovna. Třetí žena Karla IV.

Otcem Anny Svídnické byl vévoda Jindřich II. Svídnický, matkou uherská princezna Kateřina. Když byly Anně čtyři roky, otec zemřel a ona s matkou vyrůstala na budínském dvoře. Karel IV. si mladou Annu původně vyhlédl jako budoucí nevěstu pro svého syna Václava. Ten však v necelých dvou letech zemřel, a když o rok později skonala i jeho manželka Anna Falcká, rozhodl se s Annou Svídnickou oženit sám. Svatba se konala 27. května v Budíně, 28. července byla Anna korunována na českou královnu a 9. února 1354 se stala i královnou německou. Společně s Karlem IV. pak byla pátého dubna 1355 korunována v bazilice svatého Petra v Římě. Císařský pár se prvního potomka, dcery Alžběty, dočkal o tři roky později, vytoužený následník Václav přišel na svět v roce 1361. Následujícího roku mladá císařovna při dalším porodu zemřela a Karel IV. se stal opět vdovcem.

Alžběta Pomořanská (1346 nebo 1347 – 14. února 1393) – česká královna a římskoněmecká císařovna. Poslední žena krále Karla IV.

Otcem Alžběty byl pomořanský vévoda Bogislav V., její matka, také jménem Alžběta, byla dcerou polského krále Kazimíra III. Velikého. Se svou poslední manželkou se Karel IV. oženil 21. května 1363 v polském Krakově. Stejně jako předchozí sňatky, byl také tento z velké části pragmatickým tahem: císař jím narušil protilucemburskou opozici, do níž patřil i vévoda Bogislav. Českou královnou se Alžběta stala 18. června 1363 v Praze, korunu ji na hlavu usadil první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Už tři dny předtím byl za následníka trůnu určen Karlův syn Václav IV. z předchozího manželství, což sebevědomá Alžběta nesla těžce. Za římskou císařovnu byla korunována papežem Urbanem V. prvního listopadu 1368 v Římě. Karlovi Alžběta porodila čtyři syny a dvě dcery, přičemž Anna se později stala anglickou královnou a Markéta se provdala za norimberského purkrabího Jana III. Hohenzollerna. Synové byli: pozdější císař Zikmund Lucemburský, Jan Zhořelecký, Karel a Jindřich. Alžběta zemřela v Hradci Králové, který byl věnným městem českých královen. Její ostatky jsou uloženy v královské hrobce v katedrále svatého Víta.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

Manželky krále
a císaře Karla IV.



1. Markéta Blanka z Valois (1316–1.8.1348)
2. Anna Falcká (26.9.1329–2.2­.1353)
3. Anna Svídnická (1339–11.7.1362)
4. Eliška Pomořanská (1347–14.2.1393)


Žádný český panovník neměl tolik manželek jako otec vlasti, český král a římský císař Karel IV. Byl ženatý 4x a z jeho všech manželství vzešlo 12 dětí.

Poprvé ho oženili v 7 letech za francouzskou princeznu Markétu Blanku z Valois. Další tři ženy si vybíral sám z politických důvodů, po zralé úvaze.

 


Karel IV.
Společný rub medailí
 

 

 

Licní strany
medailí v provedení proof


Markéta Blanka z Valois
(1316–1.8.1348)
 


Anna Falcká
(26.9.1329–2.2­.1353)
 


Anna Svídnická
(1339–11.7.1362)
 


Eliška Pomořanská
(1347–14.2.1393)


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Sady medailí ČR

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM132 IV. a jeho manželky Ag - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM132 nákupem získáte +14,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Negrelliho viadukt Zlatá mince České národní banky
Česká národní banka vydala zlatou minci v nominální hodnotě 5000 Kč s vyobrazením Negrelliho viaduktu v Praze.

Pětitisícikoruna je součástí cyklu „Mosty“, který představuje technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mosty na českém území. V prodeji je od úterý 13. listopadu 2012.

„Negrelliho viadukt je nejdelším železničním mostem v České republice,“ uvedl člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek, který dohlíží na činnost sekce peněžní a platebního styku. „Tato unikátní stavba projektanta Aloise Negrelliho odolala i ničivé povodni v roce 2002,“ dodal Pavel Řežábek.

Na lícní straně zlaté pětitisícikoruny je oblouk Negrelliho viaduktu, v němž je ztvárněna kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Rubová strana zobrazuje boční pohled na tuto stavbu spojující pražské Masarykovo nádraží s nádražím Bubny. Podobu mince navrhl akademický sochař Zbyněk Fojtů, jehož rukopis nesou i zlaté pětitisícikoruny z cyklu „Mosty“ Gotický most v Písku a Renesanční most ve Stříbře.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013



Hyperinflace v Zimbabwe V. Souboj mezi americkým dolarem a jihoafrickým randem
Kdo žil celý rok 2008 v Zimbabwe, se na podzim téhož roku již ničemu nedivil. Bylo po volbách, nic podstatného se nevyřešilo, svět byl zahrnut jinými zprávami a katastrofami.

Kdo žil celý rok 2008 v Zimbabwe, se na podzim téhož roku již ničemu nedivil. Bylo po volbách, nic podstatného se nevyřešilo, svět byl zahrnut jinými zprávami a katastrofami. V Zimbabwe se nadále umíralo hlady, ale také nesmírně bohatlo, podle toho, kdo měl faktickou moc, přístup k surovinám a hotovost, v jakékoliv směnitelné měně a ne v inflačních zimbabwských dolarech třetí generace (oficiální zkratka ZWS), o které nestáli ani místní.

Od července 2008 platil z příkazu Rezervní banky Zimbabwe limit, který si bylo možné v ybrat přímo v hotovosti a ten byl na den stanoven na 100 miliard zimbabwských dolarů, což již tři dny po zavedení nestačilo ani na nákup bochníku chleba a podobně zpozdile reagovala banka na zvýšení limitů po celý půlrok. Pro takovou „sumu“ skutečně nebylo možné do banky ani dojet a dojít pouze v případě, že člověk potřeboval na něco svazek bankovek, jako v ycpávku, jako podklad pro „nové pouliční v ýtvarné dí lo“ nebo předat známým jako suvenýr do zahraničí. Zimbabwská měna byla skutečně k ničemu. Reálná možnost nákupu potravin byla jen za americké dolary, které se do země pašovaly, nebo za jihoaf rické randy, které na podzim roku 2008 měly v Harare významné postavení.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika