E-shop Karel IV. a jeho manželky Ag

Karel IV. a jeho manželky Ag


Náhled - Karel IV. a jeho manželky Ag

Sada 4 stříbrných pamětních medailí špičkové kvality
Autor: ak. soch. Majka Wichnerová
Rytec: Lubomír Lietava

průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit: 500 ks
emise: duben 2008




Karel IV. a jeho manželky Ag

SPECIFIKACE

Sada 4 stříbrných pamětních medailí špičkové kvality
Autor ak. soch. Majka Wichnerová
Rytec Lubomír Lietava

průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit : 500 ks
emise: duben 2008
 



VÍTE, ŽE: Česká mincovna a.s. není státní podnik? Je to běžná, soukromá společnost. V Čechách žádná státní mincovna neexistuje! Obě české mincovny, Pražská i Česká splňují technické požadavky ČNB, kladené na ražbu oběhových mincí ČR.




Další medaile:
- Karel IV. a jeho manželky -  zlato

Karel IV a Blanka z Valois

Blanka z Valois (1316 – 1. 8. 1348) – moravská markraběnka, česká a římskoněmecká královna, první manželka Karla IV.

Blanka z Valois, pokřtěná jako Markéta, byla dcerou francouzského hraběte Karla z Valois a jeho třetí ženy Mahaut ze Châtillonu. Za Karla ji rodiče provdali v roce 1323 v Paříži. Oba stejně staří, avšak nezletilí manželé vyrůstali odděleně. Žít spolu začali až poté, kdy Blanka v roce 1334 dorazila i s doprovodem do Prahy. Českou královnou se stala 2. září 1347. Rok na to Blanka po krátké nemoci zemřela. S Karlem IV. měla dvě dcery.

Anna Falcká (26. 9. 1329 – 2. 2. 1353) – česká a římskoněmecká královna, druhá manželka Karla IV.

Rodiči Anny byli falcký kurfiřt Rudolf II. a Anna Tyrolská z falcké větve rodu Wittelsbachů. S Karlem byla Anna oddána v roce 1349 v městě Bacharachu na řece Rýn. Český král tímto promyšleným skutkem naklonil na svou stranu politické protivníky: Witelsbachové totiž předtím podporovali Karlova konkurenta a římského vzdorokrále Günthera ze Schwarzburgu. Na celý jejich rod byla přitom uvalena klatba, a tak Karel u papeže vymohl její zrušení. Kromě vděčnosti bývalých nepřátel získal sňatkem i nárok na část falckého dědictví.

Královnou byla Anna Falcká korunována počátkem listopadu 1349 v rozestavěné katedrále svatého Víta. Začátkem následujícího roku se jí narodil syn Václav, který však v necelých dvou letech zemřel. O rok později pozemský svět opustila i sama Anna Falcká.

Anna Svídnická (1339 – 11. 7. 1362) – česká, německá a římská královna, římská císařovna. Třetí žena Karla IV.

Otcem Anny Svídnické byl vévoda Jindřich II. Svídnický, matkou uherská princezna Kateřina. Když byly Anně čtyři roky, otec zemřel a ona s matkou vyrůstala na budínském dvoře. Karel IV. si mladou Annu původně vyhlédl jako budoucí nevěstu pro svého syna Václava. Ten však v necelých dvou letech zemřel, a když o rok později skonala i jeho manželka Anna Falcká, rozhodl se s Annou Svídnickou oženit sám. Svatba se konala 27. května v Budíně, 28. července byla Anna korunována na českou královnu a 9. února 1354 se stala i královnou německou. Společně s Karlem IV. pak byla pátého dubna 1355 korunována v bazilice svatého Petra v Římě. Císařský pár se prvního potomka, dcery Alžběty, dočkal o tři roky později, vytoužený následník Václav přišel na svět v roce 1361. Následujícího roku mladá císařovna při dalším porodu zemřela a Karel IV. se stal opět vdovcem.

Alžběta Pomořanská (1346 nebo 1347 – 14. února 1393) – česká královna a římskoněmecká císařovna. Poslední žena krále Karla IV.

Otcem Alžběty byl pomořanský vévoda Bogislav V., její matka, také jménem Alžběta, byla dcerou polského krále Kazimíra III. Velikého. Se svou poslední manželkou se Karel IV. oženil 21. května 1363 v polském Krakově. Stejně jako předchozí sňatky, byl také tento z velké části pragmatickým tahem: císař jím narušil protilucemburskou opozici, do níž patřil i vévoda Bogislav. Českou královnou se Alžběta stala 18. června 1363 v Praze, korunu ji na hlavu usadil první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Už tři dny předtím byl za následníka trůnu určen Karlův syn Václav IV. z předchozího manželství, což sebevědomá Alžběta nesla těžce. Za římskou císařovnu byla korunována papežem Urbanem V. prvního listopadu 1368 v Římě. Karlovi Alžběta porodila čtyři syny a dvě dcery, přičemž Anna se později stala anglickou královnou a Markéta se provdala za norimberského purkrabího Jana III. Hohenzollerna. Synové byli: pozdější císař Zikmund Lucemburský, Jan Zhořelecký, Karel a Jindřich. Alžběta zemřela v Hradci Králové, který byl věnným městem českých královen. Její ostatky jsou uloženy v královské hrobce v katedrále svatého Víta.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

Manželky krále
a císaře Karla IV.



1. Markéta Blanka z Valois (1316–1.8.1348)
2. Anna Falcká (26.9.1329–2.2­.1353)
3. Anna Svídnická (1339–11.7.1362)
4. Eliška Pomořanská (1347–14.2.1393)


Žádný český panovník neměl tolik manželek jako otec vlasti, český král a římský císař Karel IV. Byl ženatý 4x a z jeho všech manželství vzešlo 12 dětí.

Poprvé ho oženili v 7 letech za francouzskou princeznu Markétu Blanku z Valois. Další tři ženy si vybíral sám z politických důvodů, po zralé úvaze.

 


Karel IV.
Společný rub medailí
 

 

 

Licní strany
medailí v provedení proof


Markéta Blanka z Valois
(1316–1.8.1348)
 


Anna Falcká
(26.9.1329–2.2­.1353)
 


Anna Svídnická
(1339–11.7.1362)
 


Eliška Pomořanská
(1347–14.2.1393)


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Sady medailí ČR

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM132 IV. a jeho manželky Ag - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM132 nákupem získáte +7,00 ZM




HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
3,5

Hodnotilo 11 sběratelů

Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!





Nechejte svůj mobil sledovat naše stránky Může vám sám hlásit všechny novinky. Adresa +ZlateMinceNumismatikaPraha v síti Google+ vám přinese novinky přímo na obrazovku vašeho telefonu. Stáhněte si aplikaci Google+ do vašeho mobilu.

Znáte dílo Otakara Duška? Nejlepší medailér na světě je čech. Dílo vynikajícího Otakara Duška, vám představujeme v novém oddílu LIMITOVANÝCH EDICÍ.

Pamětní bankovky ČNB. ČNB připravuje emisi nové pamětní bankovky. Informace a možnost rezervace 100 Kč Pamětní bankova Alois Rašín. Jde o první pamětní bankovku ČNB vůbec.

ČNB doplnila emisní plán roku 2019 o třetí bimetalovou minci 2000 Kč Zavedení československé koruny. Máte ji rezervovanou? Konec objednávkového období se blíží.



ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (12) Zednáři – bratrstvo humanistů nebo zlovolná sekta?
Barokní katolicizmus byl v druhé polovině 18. století už za zenitem, jeho pozice ve společnosti však byla i nadále silná.

Zároveň se ale ve vyšších kruzích šířily sympatie k novému duchovnímu bratrstvu zvanému svobodní zednáři. Církev to sledovala se vzrůstající nelibostí. Do tajemného společenství, mezi jehož obecně deklarovanými cíli bylo zejména mravní a intelektuální povznesení lidstva, se totiž hlásili nejen úředníci, vojáci a aristokrati, ale i řada kněží.

Jednoho večera roku 1762 vyšel Jan Adolf hrabě Kounic na nádvoří malostranského paláce, který před několika měsíci koupil. Nastoupil do kočáru a zanedlouho již vcházel do slavnostně osvětleného sálu jiného pražského paláce. To už ale nebyl hrabětem Kounicem. Dveřník ho ohlásil jako „Rytíře stříbrné koruny“. A protože jeho spolubratři už čekali jen na něj, mohla ceremonie zednářské lóže započít. Velká francouzská revoluce nebyla jen výbuchem hněvu té části společnosti, která neměla co ztratit. Starý společenský model narušovali po předcházející dlouhá desetiletí sami členové privilegovaných vrstev. Pevná barokní koalice aristokracie a vysokého kléru dokázala dlouho udržovat status quo. Její mladší členy však tradiční hodnoty přestávaly lákat. Zednářství se pro ně stalo alternativou a časem dokonce módou. Působilo přitažlivě na všech úrovních a členem lóže se proto mohl stát jak neznámý provinciální úředník, tak František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.



NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (1) Světci na středoevropských bankovkách
Podobně jako v případě filatelie se i mnoho sběratelů bankovek zabývá při tvorbě svých sbírek ryze grafickou stránkou věci.

Velmi populární je tak například námětová notafilie zabývající se faunou a florou, architektonickými a přírodními památkami, či významnými osobnostmi veřejného života. Vedle umělců, politiků a slavných vojevůdců se pak lze v našem prostoru setkat i se zajímavým tématem světců a národních patronů, na které se zaměříme v následujících řádcích.

Svatý Václav
Téma národních světců se nevyhnulo ani našim domácím bankovkách. Už za nerealizovaných návrzích z dob první republiky se lze setkat s náboženskými motivy. První realizovanou bankovkou se však stala až protektorátní pětitisícikoruna z roku 1944. Portrét knížete Václava zde vytvořil rytec Tiskárny bankovek Národní banky Protektorátu Čechy a Moravy Jindřich Schmidt, kterému byla předobrazen slavná Myslbekova jezdecká socha na pražském Václavském náměstí. Snahy zařadit portrét našeho hlavního zemského patrona i na papírová platidla se objevovaly už za první republiky, kdy vrcholily především v době tzv. svatováclavského milénia. K realizaci však došlo právě až za Protektorátu. Značnou roli zde hrála především okupační správa, která cíleně zneužívala svatováclavský kult coby důkaz sounáležitosti českých zemí s říší.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika