Řád templářů Ag Proof


Náhled Averzní strany - Řád templářů Ag Proof Náhled Reverzní strany - Řád templářů Ag Proof

Pamětní stříbrná medaile
Autor: Irena Hradecká
Ražba: Česká mincovna
Průměr: 28 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 999,9/1000 Ag
hrana: hladká
Limit: 5000 ks
Emise: 20. leden 2012




Řád templářů proof Ag

Pamětní medaile z ryzího stříbra
autor: Irena Hradecká
ražba: Česká mincovna

průměr: 28 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
provedení: proof
náklad: 5000 ks
emise: 20.leden 2012




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Řád templářů – Chudí rytíři Krista a chrámu Šalomounova, tak zněl název nejmocnějšího a nejbohatšího středověkého křesťanského rytířského řádu. Vznikl pravděpodobně v roce 1118, aby chránil poutníky proudící do křižáky dobytého Jeruzaléma z přístavního města Jaffa (dnes část Tel Avivu). Postupně se z templářů stala obávaná síla a jejich úkolem se byla také obrana Jeruzalémského království. Tamní panovník Balduin II. jim jako sídlo daroval mešitu Kubbat as-Sachrá na hoře Moriah, kde kdysi stával chrám krále Šalomouna. Právě název templáři byl odvozen od latinské podoby slova chrám – templum. Objekt Kubbat as-sachrá, známý také jako Skalní dóm, křižáci pojmenovali templum domici, tedy chrám Boží. Typickým templářským oděvem se stal bílý plášť s velkým červeným křížem.

Církví byl řád oficiálně uznán až v roce 1129 na koncilu v Troyes. Templáři tvořili poměrně nezávislou organizaci, ta sice podléhala papeži, ale ani on nemohl příliš zasahovat do jejich vnitřních záležitostí. Význam řádu na Blízkém východě začal upadat po bitvě u Hattínu v roce 1187, kde sultán Saladin drtivě porazil křižácká vojska a křesťany začal vytlačovat i z dalších míst. Templáři se přesunuli do Evropy, kde dál tvořili uzavřenou a dobře organizovanou společnost (částečně dál působili i na Blízkém východě). Z původních bojovníků se stali také výborní obchodníci, kteří bohatli na výměně zboží mezi Evropou a Svatou zemí i na křižáckých taženích. Pro platby užívali propracovaný bankovní systém. Jejich vzrůstající moc však byla trnem v oku francouzskému králi Filipovi IV. Sličnému, který byl navíc ve sporu s papežem. Likvidace řádu pro něj byla lákavá: zbavil by se vlivné a nečitelné organizace, jež si žila prakticky vlastním životem, a získal i její obrovský majetek. Král nejdříve s malým úspěchem vyvíjel tlak na papežskou stolici, aby členy řádu exkomunikovala z církve, zároveň podporoval kampaň sloužící k jejich diskreditaci a nakonec přistoupil k násilné likvidaci templářů. 13. říjen 1307, kdy začalo nekompromisní zatýkání rytířů Templu, vešel do dějin jako černý pátek. Po dlouhém věznění bylo prvních čtyřiapadesát templářů v roce 1310 upáleno, samotný řád byl o dva roky později zrušen. Velmistr Jacques de Molay a preceptor Geoffroy de Charnay byli po popření svého obvinění upáleni v Paříži až v roce 1314. Ne všude ale byli templáři tak krutě pronásledovaní jako ve Francii. Mnoho jich přešlo do jiných nebo nových křižáckých řádů, jakým byl třeba v Portugalsku založený Řád Kristův, známý jako Militia christi.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

Averz (lícní strana) – na lícní straně jsou zobrazeni dva rytíři sedlající jednoho koně. Při vytváření tohoto motivu se autorka návrhu Irena Hradecká inspirovala dobovou templářskou pečetí. Vnější opis tvoří latinské heslo užívané templáři: NON NOBIS DOMINE, NON NOBIS, SED NOMINI TUO DA GLORIAM, česky znamenající: Ne nám Pane, ne nám, ale svému jménu dej slávu a nápis SIGILLUM MILITUM CHRISTI (pečeť bojovníků Krista). Ve vnitřním opisu je pak uvedeno osm významných dat, počínaje letopočtem 1118, kdy byl řád založen a konče datem 2011.

Reverz (rubová strana) – ústředním motivem rubové strany je novodobý templářský erb, který opisuje novodobý název řádu ORDRE SOUVERAIN ET MILITAIRE DU TEMPLE DE JERUSALEM, ve spodní části je vyražen nápis ORDRE DU TEMPLE. Název byl změněn v roce 1932, což je také jedno z dat uvedených na lícní straně. Medaile je unikátním projektem české větve řádu templářů.



certifikát České mincovny


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s historickými motivy

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM1018 templářů Ag Proof - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM1018 nákupem získáte +10,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Mince – němý svědek křížových výprav České mince na východě
Není pochyb o tom, že křížové výpravy do Svaté země stály Evropu mnoho peněz. Neobešli se bez nich ani účastníci druhé křížové výpravy (1146–1148) z českých zemí.

Žádný přímý doklad v podobě nálezů mincí však dosud není znám a ani úvaha Jana Bobka o domnělé souvislosti mezi ikonografickou výzdobou některých českých denárů 12. století a českou účastí na druhé kruciátě nenašla mezi profesionálními numismatiky širší podporu.

Pravděpodobnost výskytu českých a moravských mincí na území středověké Palestiny však výrazně stoupne, zaměříme-li pozornost na dobu o sto let mladší, představující závěrečnou etapu křížových výprav, neboť právě tehdy našla mince podstatně větší uplatnění jak ve smyslu teritoriálního pokrytí, tak i mezi jednotlivými sociálními vrstvami obyvatelstva.
Zajímavý a z pohledu české numismatiky zcela ojedinělý nález učinil v roce 1997 místní kibucnik v palestinském přístavu Caesarea Maritima (Kaisareia, dnes Izrael), který při náhodném povrchovém sběru objevil několik silně zkorodovaných mincí, jež odevzdal do městského muzea. Mince byly po konzervaci identifikovány jako české a moravské ražby z konce čtyřicátých let 13. století. Konkrétně se jedná o typy Cach 701 (1 ks; obr. 1:1), Cach 901 (3 ks; obr. 1:3a-c) a dosud neznámý půldenár (obol) fenikového typu (1 ks; obr. 1:2). Vydavatelem všech pěti oboustranných exemplářů byl pravděpodobně Přemysl Otakar jako markrabě moravský (1247–1253). Zatímco typ Cach 901 je moravský denár fenikového typu vybíjený v některé z moravských mincoven, denár Cach 701 a dosud neznámý obol byly zřejmě raženy v pražské mincovně v období Přemyslova odboje proti otci Václavu I. (1230–1253), tedy někdy v letech 1248–1249.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.



Stříbrné slitky váží i 30 Kg.
Stříbrné slitky běžně prodávané na českém trhu mívají velikost od 20 gramů do 1 Kg.

Stříbrné slitky běžně prodávané na českém trhu mívají velikost od 20 gramů do 1 Kg. Společnost Zlaté Mince Numismatika reaguje na rostoucí zájem o stříbrné slitky a zahajuje prodej stříbrných slitků o váze 5 a 30 Kg. I když většinu slitků si mohou zákazníci objednat na adrese www.Zlate-Mince.cz a nechat si je zaslat poštou na dobírku, slitky o váze 30 Kg jsou k dispozici pouze pro osobní odběr. Zájemci o tyto stříbrné slitky mimořádné váhy a rozměrů si je mohou prohlédnout v provozovnách v Praze a na Vsetíně.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika