30. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru


Náhled Averzní strany - 30. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru Náhled Reverzní strany - 30. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru

Pamětní medaile
Autor: ak. soch. Jan Lukáš
Rytec: Lubomír Lietava.

průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit: 500 ks
emise: březen 2008




30. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru

Vladimír RemekVladimír Remek

Pamětní medaile
Autor: ak. soch. Jan Lukáš
Rytec: Lubomír Lietava

průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit : 500 ks
emise: březen 2008




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



 

Vladimír Remek – (narozen 26. září 1948) – první československý kosmonaut. Po SSSR a USA se Československo díky němu stalo třetí zemí světa, jejíž občan byl vynesen na oběžnou dráhu Země.

Vladimír Remek se narodil v Českých Budějovicích. Jeho otec byl Slovák, rodák ze Žiliny, který působil jako generál letectva Československé lidové armády. Matka pocházela z Českých Budějovic.

V roce 1966 Remek odmaturoval na střední škole v Čáslavi a nastoupil do Vyššího leteckého učiliště v Košicích, kde létal na cvičných proudových letadlech L – 29 Delfín. V roce 1970 nastoupil jako stíhací pilot k leteckému útvaru v Českých Budějovicích. O dva roky později zahájil studium na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě a brzy po jejím absolvování se v roce 1976 zařadil mezi pětadvacet vybraných kandidátů pro let do vesmíru. Ten se měl uskutečnit jako první v programu Interkosmos. Do užšího výběru se Remek zařadil spolu s vojenskými letci Ladislavem Klímou, Michalem Vondrouškem a Oldřichem Pelčákem. K závěrečnému výcviku byly po testech v Hvězdném městečku u Moskvy nakonec nominovány česko-ruské dvojice Remek s Gubarevem a Pelčák s Rukavišnikovem. V únoru 1978 přišlo z Prahy rozhodnutí, že za československou stranu se na oběžnou dráhu podívá Vladimír Remek. Velitelem letu byl Alexej Gubarev.

Nosná raketa vynesla kosmickou loď Sojuz 28 na orbit 2. března 1978 z kazašského kosmodromu Bajkonur. Brzy nato se loď připojila k orbitálnímu komplexu Saljut, kde kosmonauti strávili osm dnů ve společnosti základní posádky, kterou tvořili Jurij Romaněnko a Georgij Grečko. Na zemi se Remek s Gubarevem vrátili 10. března 1978.

Československý kosmonaut se okamžitě stal celebritou a už 27. dubna 1978 obdržel státní vyznamenání Hrdina ČSSR. Za pomoci Karla Richtera napsal v roce 1979 knihu Pod námi planeta Země. Ve stejném roce pak vyšel další knižní titul Splněné naděje, pod níž je Remek autorsky podepsán společně s Alexejem Gubarevem.

V letech 1978 až 1985 působil Vladimír Remek ve výzkumném vojenském pracovišti v Praze – Kbelích, poté absolvoval Vojenskou akademii Generálního štábu SSSR v Moskvě, kterou ukončil v roce 1988. Krátce byl zaměstnán jako vojenský pilot ČSLA, v letech 1990 až 1995 působil jako ředitel Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze. V roce 1995 opustil armádu a angažoval se v obchodních firmách zaměřených na ruský trh. V červnu 2004 se stal poslancem Evropského parlamentu jako nezávislý kandidát za KSČM.

  

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 


Vladimír Remek a Alexej Gubarev
těsně před startem kosmické lodi Sojuz.



DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Události

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM149 výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM149 nákupem získáte +4,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Ján Jiskra... ... a uhorské mincovníctvo
V stredovekom Uhorsku často zastávali významné posty cudzinci, ktorí sa výraznou mierou zapísali do jeho dejín. Medzi takýchto ľudí patril aj známy vojenský veliteľ a diplomat Ján Jiskra z Brandýsa.



Do kontaktu s Uhorskom prišiel najskôr po bitke pri Lipanoch v roku 1434, kedy sa nechal naverbovať do služieb uhorského kráľa Žigmunda Luxemburského (1387-1437). V jeho službách bojoval pravdepodobne už na Balkáne. Do uhorských dejín sa výraznejšie zapísal až v roku 1440, kedy vypukla v krajine občianska vojna. V tomto období sa Uhorsko rozdelilo na dva súperiace tábory. Po smrti uhorského kráľa Albrechta (1439) sa jeho vdova Alžbeta nemienila vzdať trónu. Jej ambície narástli po tom, čo vo februári 1440 porodila už vtedy mŕtvemu Albrechtovi syna – budúceho kráľa Ladislava (z toho dôvodu sa nazýva prívlastkom Posthumus, čiže Pohrobok). Krátko po narodení ho korunovali za uhorského kráľa, s čím nesúhlasila väčšia časť šľachty. Tá povolala na trón syna poľského kráľa Vladislava, ktorý bol korunovaný za uhorského vládcu v roku 1440. Týmto aktom sa v Uhorsku začalo obdobie nepokojov a dlhotrvajúcej občianskej vojny, ktorá sa skončila až v roku 1453 uznaním Ladislav V. za právoplatného panovníka. Krátko po narodení Ladislava bol v roku 1440 pozvaný do Uhorska aj Ján Jiskra, ktorý mal chrániť jeho záujmy a nároky na trón (obr. 1). Týmto sa na scénu uhorských dejín dostala jedna z najvýznamnejších osobností polovice 15. storočia.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013



Světové investiční mince (1) Pro sběratele nebo střadatele?
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.

Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. Přehled, který mapuje nejslavnější investiční mince, zahájíme návštěvou Jihoafrické republiky.

Snad v žádné jiné části světa nesehrálo zlato tak významnou úlohu, jako v jižní Africe. Více než třetina veškerého vytěženého žlutého kovu na celé zemi totiž pochází z relativně malé oblasti Witwatersrand Basin, která je zároveň nejhustěji osídlenou části dnešní Jihoafrické republiky. Není proto divu, že první moderní a světově nejrozšířenější zlatou investiční mincí se stal právě jihoafrický Krugerrand. Razí se od roku 1967 a jméno mince dostala podle proslulého politika a pozdějšího prezidenta búrské provincie Transvaal Paula Krugera (1825-1904). Druhá část názvu napovídá, že se jedná o jihoafrickou měnu rand, jejíž jméno je zase odvozeno od již zmiňovaného bohatého zdroje zlata (ale i diamantů) v hornatém území Witwatersrand. Objevení naleziště v roce 1886 bylo předzvěstí krvavých válek mezi potomky holandských přistěhovalců Búrů a britskou koloniální mocí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika