Svatováclavský chorál stříbro Proof


Náhled Averzní strany - Svatováclavský chorál stříbro Proof Náhled Reverzní strany - Svatováclavský chorál stříbro Proof

Stříbrná pamětní medaile 1 Oz
Autor: ak. soch. Vladimír Oppl
Rytec: Tomáš Lamač
Ražba: Pražská mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká, puncovaná, značení s nápisem
značení: CZP820007
limit provedení proof: 1000 ks
limit provedení patina: 1000 ks
emise: září 2016




První ražba s mikrotextem

Svatováclavský chorál, jehož kořeny sahají patrně až do 12. století, měl původně tři pětiřádkové sloky neumělých, sdružených rýmů, ukončené refrénem „Kyrie eleison“. Obsahem chorálu je prostá modlitba k patronovi české země.

Svatováclavský chorál - první sloka na averzní straně rámečku. Velikost písma 0,58 mm

Mikrotext - písmo velikosti 0,58 mm opisující hranu je situováno na rámečku z obou stran.

Václav Hájek z Libočan připisuje autorství chorálu  arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimě.

Svatováclavský chorál - druhá sloka na averzní straně rámečku. Velikost písma 0,58 mm

Písmo je reliéfní, matované, rámeček je v provedení špičková kvalita leštěný, stejně jako mincovní plocha.

 

Svatováclavský chorál je však mnohem starší. Beneš Krabice z Weitmile nazývá naši píseň r. 1368 „cantis ab olim cantari consueta“. Strofická stavba, jazyková stránka i dost bohatě zvlněná melodie této písně ukazují na 13. stol. Konečně úpěnlivá prosba v písni „utěš smutné – otžeň vše zlé“ svědčí o době pohnuté, a tou neklamně mohla býti léta neblahé správy braniborské (1278 – 1283).

 

Největšího rozšíření doznala svatováclavská píseň v době pobělohorské tiskem. Barok byl vůbec všestranější v propagaci slávy domácích našich svatých než gotika. Tehdy byli vzýváni čeští světci, v prvé řadě sv. Václav, jako ochráncové a pomocníci ohrožené národnosti, a hymna svatováclavská zněla tenkrát nejednou jako bojovná, ba revoluční píseň utiskovaných Čechů.

Převzato z Na hlubinu roč. IV č. 7 (1929)


Svatováclavský chorál Ag patina

Svatováclavský chorál Ag patina

provedení patina
(pouze Ag)



 

Svatováclavský chorál 1Oz Ag

SPECIFIKACE

Stříbrný pamětní medailon 1 Oz
autor: ak. soch. Vladimír Oppl
rytec: Tomáš Lamač
ražba: Pražská mincovna a.s. 
certifikát: Státní tiskárna cenin s.p. 

průměr: 37mm
hmotnost: 31,1 g
síla: 2 mm
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká, puncovaná, značení s nápisem
značení: CZP820007
limit provedení proof:   1000 ks
limit provedení patina: 1000 ks
emise: 2016

Mikrotext - velikost jednotlivých písmen nepřesahuje 0,58 mm. První čtyři sloky Svatováclavského chorálu opisují averzní a reverzní stranu rámečku. Tato medaile, ražená v Pražské mincovně je první aplikací této techniky v Čechách a na Slovensku.




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další medaile :
- Svatováclavský chorál 1Oz Au


Svatováclavský chorál realizovaný mikropísmem na mincovním rámečku
z přiloženého milimetrového měřítka je patrná velikost mikrotextu,
jehož čitelnost prostým okem je však zachována...

SVATOVÁCLAVSKÝ CHORÁL

Svatováclavský chorál je český církevní hymnus, jehož kořeny sahají patrně až do 12. století. Původně měl tři pětiřádkové slohy neumělých, sdružených rýmů, ukončené refrénem „Kyrie eleison“. Obsahem byla prostá modlitba ke sv. Václavu, vévodovi a prvnímu patronovi české země, aby se přimluvil za svůj národ u Boha, pomohl mu od příkoří a zajistil mu spasení.

Dobu vzniku této písně kladla stará tradice do 14. století, její autorství bylo připisováno pražskému arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic, Václav Hájek z Libočan arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimě. Bohuslav Balbín obě tyto domněnky kombinoval: Arnošt prý píseň složil, Očko rozšířil. Svatováclavský chorál je však mnohem starší. Strofická stavba, jazyková stránka, zvlněná melodie a harmonizace této písně ukazují spíše na 13. století. Konečně úpěnlivá prosba v písni „utěš smutné – zažeň vše zlé“ svědčí o pohnuté době, a tou zřejmě mohla být léta braniborské správy (1278–1283). Zdá se však, že text písně se vyvíjel postupně a jeho prazáklad zřejmě pochází již ze století dvanáctého. Někdy na rozhraní 14. a 15. století přibyly dvě nové strofy: „Ty jsi dědic české země“ a „Maria, matko žádoucí“ . V zápise o rukopise litoměřickém z konce 15. století se uvádějí opět nové strofy, mezi nimi sloka, obsahující invokaci k ostatním českým světcům. Ty ovšem později ze standardního textu vypadly. Chorál, původně ve staročeštině, dostal svoji finální podobu, užívanou dodnes zřejmě v 18.–19. století. Přečkal staletí a je nadále pravidelně zpíván, zpravidla na konci nedělní velké mše nebo o významných křesťanských svátcích. V době vzniku Československa existovaly snahy o to, aby se píseň stala národní hymnou. Jak řekl Jakub Deml, „Svatováclavský chorál obsahuje z hlediska morálních hodnot myšlenky věčně živé, které odpovídají i ignorovaným požadavkům přítomnosti“. Slavný český básník, symbolista Otokar Březina litoval, že se „vznešená svatováclavská hymna nestala státní hymnou osvobozeného národa“. Přijetí Svatováclavského chorálu jako státní hymny požaduje i dnešní politická strana Koruna Česká. Chorál byl zpíván při významných událostech, jako korunovacích českých králů a zazněl i při pohřbu T.G. Masaryka nebo Václava Havla.



Svatováclavský chorál realizovaný mikropísmem na mincovním rámečku TEXT SOUČASNÉ VERZE CHORÁLU
 
Svatý Václave, vévodo české země,
kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha!
Kriste, eleison.

Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě,
nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave!
Kriste, eleison.

Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi,
utěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave!
Kriste, eleison.

Nebeské jest dvorstvo krásné, blaze tomu, kdo tam dojde,
v život věčný, oheň jasný svatého Ducha.
Kriste, eleison.

Maria, Matko žádoucí, tys Královna všemohoucí,
prosiž za nás, za křesťany, svého Syna, Hospodina!
Kriste, eleison.

Andělé svatí nebeští, račte nás k sobě přivésti,
tam, kde chvála nepřestává věčného Boha.
Kriste, eleison.

Všichni svatí, za nás proste, zahynouti nám nedejte,
svatý Víte, svatý Norberte, svatý Zikmunde, svatý Prokope,
svatý Vojtěše, svatý Jene Nepomucký, svatá Ludmilo,
svatá Anežko, svatá Zdislavo, svatý Václave!
Kriste, eleison.

Bohu Otci chválu vzdejme, svatým křížem se žehnejme:
Ve jménu Otce i Syna jeho i Ducha svatého.
Kriste, eleison.



Svatováclavský chorál
RAŽEBNÍ PROTOKOL
Autorské odražky nebyly vydány.
Ražební odražky:
Raritní provedení: není evidováno


POZNÁMKA
Medailon není zobrazen ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medailonu je dodáván certifikát potvrzující jeho parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s historickými motivy
- Pražská mincovna > Raritní stříbrné ražby

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM3064 chorál stříbro Proof - 24 hodin
kód: CRM3065 chorál stříbro patina - 24 hodin

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM3064 nákupem získáte +99,00 ZM
kód: CRM3065 nákupem získáte +69,00 ZM



NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. CRM3064 - Svatováclavský chorál stříbro Proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

cena 3990 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.

Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!

Na širší obrazovce víc uvidíte...




24.1.2018: Nejlepší medailér na světě je čech. Dílo vynikajícího Otakara Duška, vám představujeme v novém oddílu LIMITOVANÝCH EDICÍ.

19.1.2018: ČNB připravuje emisi nové pamětní bankovky. Informace a možnost rezervace 100 Kč Pamětní bankova Alois Rašín. Jde o první pamětní bankovku ČNB vůbec.

18.1.2018: ČNB doplnila doplnila emisní plán roku 2019 o třetí bimetalovou minci 2000 Kč Zavedení československé koruny. Máte ji rezervovanou? Konec objednávkového období se blíží.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (12) Zednáři – bratrstvo humanistů nebo zlovolná sekta?
Barokní katolicizmus byl v druhé polovině 18. století už za zenitem, jeho pozice ve společnosti však byla i nadále silná.

Zároveň se ale ve vyšších kruzích šířily sympatie k novému duchovnímu bratrstvu zvanému svobodní zednáři. Církev to sledovala se vzrůstající nelibostí. Do tajemného společenství, mezi jehož obecně deklarovanými cíli bylo zejména mravní a intelektuální povznesení lidstva, se totiž hlásili nejen úředníci, vojáci a aristokrati, ale i řada kněží.

Jednoho večera roku 1762 vyšel Jan Adolf hrabě Kounic na nádvoří malostranského paláce, který před několika měsíci koupil. Nastoupil do kočáru a zanedlouho již vcházel do slavnostně osvětleného sálu jiného pražského paláce. To už ale nebyl hrabětem Kounicem. Dveřník ho ohlásil jako „Rytíře stříbrné koruny“. A protože jeho spolubratři už čekali jen na něj, mohla ceremonie zednářské lóže započít. Velká francouzská revoluce nebyla jen výbuchem hněvu té části společnosti, která neměla co ztratit. Starý společenský model narušovali po předcházející dlouhá desetiletí sami členové privilegovaných vrstev. Pevná barokní koalice aristokracie a vysokého kléru dokázala dlouho udržovat status quo. Její mladší členy však tradiční hodnoty přestávaly lákat. Zednářství se pro ně stalo alternativou a časem dokonce módou. Působilo přitažlivě na všech úrovních a členem lóže se proto mohl stát jak neznámý provinciální úředník, tak František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.



Renovatio monetae Český denár knížete Soběslava I.
České denáry hlavně v 11. století klesaly v zrnu i váze. To mělo za následek, že se jejich pohyb postupně uzavíral do hranic vlastní země.

České denáry hlavně v 11. století klesaly v zrnu i váze. To mělo za následek, že se jejich pohyb postupně uzavíral do hranic vlastní emě. Třeba několikrát do roka byly vydávány nové druhy mincí, vždy horší jakosti a prostý lid, si několikrát do roka musel své denárky měnit za nové, jiných obrazů.

Ono proslulé „obnovování mincí“ (renovatio monetae) však vytvořilo podmínky pro překvapující rozkvět výtvarné stránky naší mince, vyznačující se především velkým ikonografickým bohatstvím. Názorným příkladem může být denár knížete Soběslava I. (1125–1140) na jehož lícní straně je vyobrazena jedna z nejbohatších figurálních scén. Zachycuje pět postav bojovníků, kteří pravděpodobně nejsou českým vojskem táhnoucím do boje, ale spíše jde o bojovníky Kristovy (milites Christi, milites pugnantes). Tento motiv, čerpaný z náboženské symboliky, měl člověku připomínat boj proti hříchu, zlu a ďáblu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika