Kádnerův jáchymovský tolar


Náhled - Kádnerův jáchymovský tolar

replika mince podle originálu
Autor: ak. sochař Jan Lukáš

průměr: 40 mm
hmotnost: 29 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká
provedení b.k. - limit 1000 ks




r. 1997 Kádnerův jáchymovský tolar

replika mince podle originálu
autor ak. sochař Jan Lukáš

průměr: 40 mm
hmotnost: 29 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká
provedení b.k. - limit 1000 ks
 



Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Kádnerův jáchymovský tolar – replika tolaru s císařem Rudolfem II. Podle originální předlohy návrh pro novou ražbu zpracoval akademický sochař Jan Lukáš. Původní minci razila jáchymovská mincovna za mincmistra Jiřího Kádnera z Greifenecku.

Jáchymovská mincovna patřila k významným českým mincovnám, razit začala v roce 1520, kdy Štěpán Šlik a jeho bratři získali právo k výrobě vlastních mincí. Právě z té doby pochází slavný šlikovský jáchymovský tolar. V roce 1528 Ferdinand I. Šlikům mincovní právo zrušil a mincovna v Jáchymově se stala mincovnou královskou.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Repliky historických mincí

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM09 jáchymovský tolar - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM09 nákupem získáte +7,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Moravské mince doby husitské Zajímavé aukce z Nume.cz
V letech 1419-1458, v době husitského revolučního rozvratu a po celé následující dlouhé období politické stabilizace českého království, zůstávala nejvýznamnější moravská města pevnou oporou katolické císařské, královské a markraběcí moci.

Zatímco mocenská většina Čech se dlouhodobě přiklonila na stranu revoluce, na Moravě zůstávala vrcholná politické moc v rukou jejích odpůrců. Mince z této doby slouží jako doklady hospodářského a politického rozmachu moravských měst.

Po smrti Václava IV. (+1419) se vlády na Moravě ujal Václavův nevlastní mladší bratr a římský císař Zikmund Lucemburský (+1437). Tento vývoj vyvrcholil v roce 1423, kdy byl ze Zikmundovy iniciativy jmenován moravským markrabětem Albrecht Rakouský z rodu Habsburků (+1439) a Morava tak byla fakticky, až do zvolení Albrechta Rakouského českým králem, odtržena od Čech.
Období 20. a 30. let 15. století patří s ohledem na intenzitu a různorodost ražby k nejvýznamnějším kapitolám středověkého moravského mincovnictví. Za zcela odlišných ekonomických a politických okolností navázala moravská mincovní výroba doby husitské, po krátké proluce v letech 1411-1419, na bohatou mincovní činnost moravského markraběte Jošta (+1411) reprezentovanou staršími dvoustrannými ražbami denárového typu s písmeny IO a mladšími jednostrannými penězi a haléři fenikového typu se šachovanou orlicí raženými od 90. let 14. století.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



Ze světa kovových známek (8) Známky na chléb
Kovové známky – poukázky k odběru chleba jsou značného stáří. Již v antickém Římě byly mezi římský lid rozdávány olověné tessery zvané frumentarie pro bezplatný příděl obilí, později i chleba římské chudině.



Za nejstarší českou kovovou známku, za níž bylo možné obdržet chléb, byla považována ražba, kterou popisuje Vilém Killian v prodejním katalogu své sbírky1. Jak stojí v poznámce u této mosazné ražby s božím okem a opisem SPEIS DER ARMEN 1771 na líci a nápisem GUT – FÜR EINEN – TAG2 na rubu, dostávali za ni v době nouze L. P. 1771 chudí na Staroměstském náměstí chléb. Popis této známky se shoduje s německými známkami vydanými v Mnichově (obr. 1), je nepravděpodobné, že by se stejné známky užívaly i v Praze. Zda Vilém Killian známku vydával za českou, aby zvýšil její atraktivnost pro potencionální české zájemce, či o jejím německém původu nevěděl, není známo. V pozdějších soupisech českých ražeb již tato položka není uvedena. Z Německa je známa celá řada historických poukázek na chléb pro chudé, vydávaných v dobách nouze zejména v 18. a počátkem 19. století městy, vrchností, dobročinnými spolky či kostely a církevními provinciemi. Nejznámější jsou známky Elberfeldského obilného spolku (Elberfelder Korn Verein), jejichž prostřednictvím se v letech 1816–1817 zmírňoval dopad neúrody a následný strmý nárůst cen potravin na nejchudší vrstvy obyvatelstva

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika