Tolar se sv. Václavem


Náhled - Tolar se sv. Václavem

replika mince olomouckého biskupa kardinála Fr.
Dietrichsteina
Autor: ak. sochař Jan Lukáš

průměr: 40 mm
hmotnost: 29 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana s opisem
provedení b.k. - limit 1000 ks




r. 2004 Tolar se sv. Václavem

replika mince olomouckého biskupa kardinála Fr. Dietrichsteina
autor ak. sochař Jan Lukáš

průměr: 40 mm
hmotnost: 29 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana s opisem
provedení b.k. - limit 1000 ks
 



Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Tolar se svatým Václavem – Legendární kníže Václav se stal zřejmě nevyobrazovanější historickou postavou na českých mincích, medailích ale například i pečetidlech. Jeho podobizna se začala pravidelně objevovat už na denárech z dob knížete Jaromíra (1004 – 1012. Jako jezdec na koni započal být Václav zobrazován za vlády Vladislava II. (1140–1172), později slávu světce šířily zlaté dukáty. Jezdecká podobizna svatého Václava, doplněná textem "Svatý Václave, nedej zahynout nám i budoucím," ostatně zdobí i současnou českou dvacetikorunu.

Tolar se svatým Václavem začal razit mocný olomoucký biskup František kardinál Dietrichstein, který v roce 1608 získal od císaře Rudolfa II. mincovní privilegium. Olomouckým biskupům tak bylo navráceno právo, které garantovaly už listiny z jedenáctého století.

Na lícní straně mince je zobrazena postava legendárního českého patrona se štítem a korouhví. Rub zdobí tři Dietrichsteinovy znaky rozbíhající se od středu v úhlech po sto dvaceti stupních. Stříbrná replika navíc obsahuje letopočet 2004 a značku mincovny.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Repliky historických mincí

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM08 se sv. Václavem - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM08 nákupem získáte +7,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Ryba smrdí od hlavy aneb co neví ředitel GASK
V loňském roce jsme pomáhali řešit případ dvou sběratelů, kteří se podle úřadů dopustili pokusu o nelegální vývoz několika keltských mincí.

Jak se později vysvětlilo, jejich případ vyplynul zřejmě z neznalosti zákonů a již několikrát jsem při této příležitosti chválil uvážlivý postup příslušného odboru Ministerstva kultury. Mám za to, že v současné době jsou členové České numismatické společnosti i ostatní sběratelé o problematice vývozu mincí a ostatního sběratelského materiálu tak dobře, že by mohli jiným radit. Komu? Co třeba Janu Třeštíkovi, řediteli Galerie Středočeského kraje (GASGASGASK, bývalé Středočeské galerii)?

Proč zrovna jemu? V lednu a v únoru letošního roku probleskly médii krátké zmínky o sporném vývozu Picassova obrazu Sedící akt. Co se přihodilo? Shrnu jen stručně, příslušné články lze snadno dohledat na internetu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.



Mince – němý svědek křížových výprav České mince na východě
Není pochyb o tom, že křížové výpravy do Svaté země stály Evropu mnoho peněz. Neobešli se bez nich ani účastníci druhé křížové výpravy (1146–1148) z českých zemí.

Žádný přímý doklad v podobě nálezů mincí však dosud není znám a ani úvaha Jana Bobka o domnělé souvislosti mezi ikonografickou výzdobou některých českých denárů 12. století a českou účastí na druhé kruciátě nenašla mezi profesionálními numismatiky širší podporu.

Pravděpodobnost výskytu českých a moravských mincí na území středověké Palestiny však výrazně stoupne, zaměříme-li pozornost na dobu o sto let mladší, představující závěrečnou etapu křížových výprav, neboť právě tehdy našla mince podstatně větší uplatnění jak ve smyslu teritoriálního pokrytí, tak i mezi jednotlivými sociálními vrstvami obyvatelstva.
Zajímavý a z pohledu české numismatiky zcela ojedinělý nález učinil v roce 1997 místní kibucnik v palestinském přístavu Caesarea Maritima (Kaisareia, dnes Izrael), který při náhodném povrchovém sběru objevil několik silně zkorodovaných mincí, jež odevzdal do městského muzea. Mince byly po konzervaci identifikovány jako české a moravské ražby z konce čtyřicátých let 13. století. Konkrétně se jedná o typy Cach 701 (1 ks; obr. 1:1), Cach 901 (3 ks; obr. 1:3a-c) a dosud neznámý půldenár (obol) fenikového typu (1 ks; obr. 1:2). Vydavatelem všech pěti oboustranných exemplářů byl pravděpodobně Přemysl Otakar jako markrabě moravský (1247–1253). Zatímco typ Cach 901 je moravský denár fenikového typu vybíjený v některé z moravských mincoven, denár Cach 701 a dosud neznámý obol byly zřejmě raženy v pražské mincovně v období Přemyslova odboje proti otci Václavu I. (1230–1253), tedy někdy v letech 1248–1249.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika