UPOZORNĚNÍ: Upozorňuje zákazníky že od 13.1.2018 není možno hradit transakce nákupu investičních kovů platební kartou z důvodu účinnosti zákona č.370/2017 Sb. o platebním styku. Děkujeme za pochopení.

100 dukát Vladislava Jagellonského


Náhled Averzní strany - 100 dukát Vladislava Jagellonského Náhled Reverzní strany - 100 dukát Vladislava Jagellonského

Zlatá pamětní medaile
Autor: Jaroslav Bejvl
Rytec: Libuše Franckeová

průměr: 65 mm
hmotnost: 348,5 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká, číslovaná
limit: 100 ks
provedení standard




100 dukát Vladislava Jagellonského

SPECIFIKACE

Zlatá pamětní medaile
Autor Jaroslav Bejvl
Rytec Libuše Franckeová

průměr: 65 mm
hmotnost: 348,5 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká, číslovaná
limit: 100 ks
provedení standard
 




Doporučujeme :
-
40ti dukát Ludvíka Jagellonského
- Co je to žádanka mincí?

Vladislav II. Jagellonský – (1. 3. 1456 – 13. 3. 1516) – český a uherský král z litevskopolské panovnické dynastie Jagello.

Historiky bývá hodnocen jako slabý vládce, který se vyhýbal závažným rozhodnutím. Za jeho panování v Čechách došlo k náboženskému usmíření.

Otcem Vladislava byl polský král Kazimír IV. Jagellonský, jeho matka Alžběta Habsburská byla sestrou Ladislava Pohrobka. Na český trůn Vladislavovi dopomohl český král Jiří z Poděbrad. Ten se musel potýkat se složitou vnitrostátní i mezinárodní situací: na Moravu vpadnul uherský vládce Matyáš Korvín, který stanul v čele křížové výpravy vyhlášené papežem Pavlem II. a proti Jiřímu se bouřila i část domácí šlechty. Za tohoto stavu požádal Poděbrad o pomoc krále Kazimíra a výměnou nabídl český trůn jeho synovi Vladislavovi. Matyáše nakonec ze země vyhnal i bez polské pomoci, nabídka však zůstala v platnosti. Po smrti Jiřího z Poděbrad tak čeští stavové Vladislava na sněmu v Kutné Hoře (27. května 1471) zvolili za českého krále. Korunovace se uskutečnila 22. srpna na Pražském hradě. Podle původní jagellonské představy měl Vladislav časem převzít i polský trůn, čímž by vzniklo mocné soustátí. K realizaci plánu ovšem nikdy nedošlo. Stejně jako Jiří, tak i nový český král se musel potýkat s útoky ambiciózního Matyáše. Válka skončila v roce 1478 dohodou, která však prakticky znamenala rozdělení země. Vladislavovi zůstaly jen Čechy, Moravu, Slezsko a Lužici ovládl král uherský. Oba přitom mohli využívat titulu český král.

Po Matyášově smrti byl Vladislav zvolen také za uherského krále (1490), přestěhoval se do Budína a o Prahu se téměř přestal zajímat. Nerozhodný a mírný Jagellonec byl přijatelným panovníkem pro značnou část české feudální šlechty, která tak dostala prostor k nerušenému posilování své moci. A sebevědomí panské oligarchie rostlo. Tito skuteční vládci země utužili nevolnický systém, snažili se potlačit privilegia královských měst. V roce 1502 nechali králi podepsat nový zemský zákoník, který tvrdě omezoval vliv měšťanů. Když královská města odmítla, octla se země na pokraji války. Gradovalo také náboženské napětí mezi katolíky a kališníky. Patová situace a nejspíš i únava z neustálých rozbrojů však přivedly znesvářené strany k jednacímu stolu. V roce 1485 byl v Kutné Hoře uzavřen smír a potvrzena svoboda vyznání obyvatelstvu českých zemí (nevztahovala se na Jednotu bratrskou). Vladislav Jagellonský se oženil už jako šestačtyřicetiletý se sestřenicí francouzského krále Annou de Candale. Měli spolu dceru Annu a Ludvíka, který se stal následníkem trůnu.




POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 
Medaile bude k dispozici po 15.8.2007

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Mimořádné ražby

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM73 dukát Vladislava Jagellonského - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM73 nákupem získáte +2150,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Konstantin a Metoděj 1150. výročí příchodu věrozvěstů v numismatice
Slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj v roce 863 dorazili ze Soluně na Moravu. Vytvořili slovanské písmo hlaholici, do něhož také přeložili Nový zákon a zavedli bohoslužby v jazyce Slovanům srozumitelném.

V roce 867 odjeli misionáři do Říma a u papeže Hadriána II. docílili slibu, že staroslověnština bude uznána jako další liturgický jazyk. 1150 výročí jejich příchodu nenechalo v klidu ani ČNB, ani další numismatické vydavatele.

Česká národní banka vydává zlatou minci v nominální hodnotě 10 000 Kč k výročí 1150 let od příchodu slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje na území Velké Moravy. Celkem 11 000 mincí připomínajících tuto událost je v prodeji od 3. července 2013.
Na lícní straně zlaté mince vážící jednu troyskou unci je velkomoravský kníže Rostislav, na jehož žádost v roce 863 přišli Konstantin s Metodějem na Moravu. Slovanští věrozvěsti jsou vyobrazeni na rubu mince. Všechny tři osobnosti jsou zpodobněné ve stylu byzantské ikony zasazené do rámu, v němž jsou vypsána jednotlivá písmena hlaholice.
Podoba mince vzešla ze soutěže,které se v roce 2012 zúčastnilo 20 výtvarníků s celkem 34 návrhy. Desetitisícikoruna byla vyražena podle vítězného návrhu akademického malíře Vladimíra Pavlici.
Celkem 9000 kusů mincí ze zlata o ryzosti 999.9 je vyraženo ve špičkové kvalitě s leštěným polem a matovým reliéfem a 2000 kusů v běžné kvalitě. Minci vyrazila Česká mincovna.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



českoMince Protektorátu Čechy a Morava Zajímavé ražby z Nume.cz
Mezi protektorátními mincemi nejsou až na nedostupné zkušební či pokoutné ražby ani žádné sběratelské rarity nebo alespoň vzácnosti.

Přesto jsou zajímavým dokladem nelehké doby a je s nimi spojena zajímavá historie, kterou si určitě stojí za to připomenout.

Protektorátní mince z let 1940-1945 nepatří mezi sběrateli k příliš oblíbeným ražbám. A to hned z několika důvodů. Připomínají nám dobu okupace – dobu, kdy československý stát zradou spojenců a také svou vlastní slabostí upadl do absolutní závislosti na nacistickém Německu. Ve srovnání s předválečnými československými mincemi jsou ty protektorátní nápadně strnulé až strohé a bez špetky optimismu. Ponurý vzhled má jistě na svědomí zejména unifikovaná ražba v jediném kovu – zinku, zpravidla šedě zoxidovaném. Ale také omezená nominálová škála a změněný motiv korunové mince, u které ženu „Republiku“ se snopem nahradila fádní jednička.

Po vzniku protektorátu Čechy a Morava byly pro potřeby peněžního oběhu nadále v kremnické mincovně raženy prvorepublikové mince ročníku 1938 v hodnotách 5 haléřů, 10 haléřů, 20 haléřů, 50 haléřů, 1 koruna a 5 korun. Ražba byla ukončena v průběhu roku 1940. Jejich platnost však neměla dlouhého trvání. S výjimkou stříbrných mincí, které zůstaly zákonným platidlem po celé období trvání protektorátu, ztratily prvorepublikové mince platnost v období od 31. července do 30. září 1941.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika