Vojtěch Sucharda Vojtěch Sucharda (6. ledna 1884 Nová Paka – 31. října 1968
Praha) byl český sochař, restaurátor, řezbář a loutkář.
Pocházel z uměleckého rodu Suchardů z Nové Paky, ve, kterém se
umělecké nadání dědilo z generace na generaci už od jeho praděda
Jana. Loutkářství se vyučil v závodě svého otce a v roce 1899
přesídlil do Prahy. V roce 1905 absolvoval pražskou
Uměleckoprůmyslovou školu.
Po absolutoriu spolupracoval na sochařských dílech svého bratra
Stanislava, např. na pomníku Františka Palackého. Od roku 1907
spolupracoval s architektem Kamilem Hilbertem na dostavbě katedrály
sv. Víta na Pražském hradě. Pro katedrálu vytvořil na 250
novogotických hlavic sloupů, vyřezávanou truhlu, několik kamenných
plastik a dva vysoké reliéfy znázorňující stavitele dómu na průčelí
stavby. Vojtěch Sucharda pracoval i na výzdobě několika kostelů a
staveb po celých Čechách. Od roku 1913 se podílel mimo jiné i na
sochařské výzdobě pražského paláce Koruna.
V letech 1915-1918 byl v ruském zajetí, kde si zhotovil loutkové
divadlo a s několika přáteli začal hrát. Po návratu ze zajetí
založil společně s manželkou Annou Suchardovou-Brichovou družstevní
ochotnickou loutkovou scénu V říši loutek (od roku 1928
přejmenovanou na Říše loutek), která uváděla pravidelně v sobotu a
neděli představení pro děti. V Říši loutek vytvářel loutky, hrál i
režíroval. Do roku 1957 byl jejím uměleckým vedoucím.
Jako autor loutek vycházel z rodinné tradice, většina jeho loutek
byla řezbovaná klasickou technikou ze dřeva. Ve snaze o jevištní
účin se soustřeďoval především na výraznou řezbu obličeje, jenž byl
hlavním prostředkem charakterizace postavy. Úspěšný byl zejména u
loutek, kde mohl uplatnit mírně karikující pojetí (Kašpárek, komické
postavy), výraznější stylizaci a nápaditost užíval zejména u
fantastických a pohádkových postav (loutky Měsíčňanů, draků, různých
čertů apod.). V 30. letech se pod vlivem nových směrů, ovlivněných
zejména avantgardním divadlem, pokusil o nekonvenční loutky (např.
ze soustruhovaných dílů, z nezvykle kombinovaných materiálů), které
měly svým tvarem, materiálem a neobvyklými pohybovými možnostmi
využít specifiky loutek.
V letech 1912, 1936 a 1948 se podílel na rekonstrukcích
Staroměstského orloje v Praze, pro, který vytvořil dvanáct nových
sošek apoštolů. V poválečném období byl také autorem návrhu na
celkovou modernizaci výtvarného řešení Staroměstského orloje, který
nebyl nikdy realizován.
POZNÁMKA
Medailon není
zobrazen ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medailonu je dodáván certifikát potvrzující jeho parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.
Emitent si vyhrazuje právo upravit cenu, náklad a technické parametry medaile.
KREDIT Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE kód: CRM348 nákupem získáte +359,00 ZM
NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné.
CRM348 - Vojtěch Sucharda - zlato Proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).
*Cena je včetně DPH (Investiční zlato se sazbou 0 %). Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.
Zboží nad 10.000 Kč zasíláme až po provedení platby předem (zálohovou fakturu zašleme na Váš e-mail).
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ 4,1
Hodnotilo 10 sběratelů
Hlasovat mohou pouze přihlášení uživatelé!
VOJTĚCH SUCHARDA - ZLATO PROOF
Prohlédněte si lícní i rubovou stranu mnohonásobně zvětšenou až do těch nejmenších detailů...
KRÁTKÉ ZPRÁVY
Stručně co je ve světě zlata a numismatiky nového.
Další herecká role zlatých dukátů. Nový pořad České televize - Dovolená v éře páry, vám příblíží kouzlo a půvab doby průmyslové revoluce i to, jak se v éře páry razily mince
ručně.
Pozor: Nově vydaný Masarykův dukát můžete nyní získat v sadě s Ag odražkem cenově výhodněji! Množství dukátů v akci je však omezeno.
Nechejte svůj mobil sledovat naše stránky Může vám sám hlásit všechny novinky. Adresa +ZlateMinceNumismatikaPraha v síti Google+ vám přinese novinky přímo na obrazovku vašeho telefonu. Stáhněte si aplikaci Google+ do vašeho mobilu.
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:
Kolik stojí nejvzácnější mince? … a dokážeme říct, která to je? S Jiřím Militkým jsme poprvé se setkali, když připravoval výstavu Pražská mincovna pro Muzeum hlavního města Prahy, kde se vystavovalo několik velmi raritních kusů.
V současnosti pracuje v Národním muzeu a má přístup do největší české sbírky mincí na našem území. A tak jsem předpokládal, že spolu ve sbírkách najdeme ty nejvzácnější české mince.
Nejvzácnější nemusí být nutně nejdražší. O tom se Jiří Militký přesvědčuje v praxi dnes a denně. Zabředli jsme spolu hovor na téma, co vytváří cenu těch nejdražších mincí.
„Mezi nejúspěšnější ražby v dražbách se řadí masivní zlaté nominály ze šestnáctého a sedmnáctého století, ponejvíce násobky dukátů, u kterých je jistým způsobem zajištěna ojedinělost,“ říká k tématu Jiří Militký.
Bez zajímavosti nezůstává ani fakt, že v našem prostředí se málo prodávají antické a keltské mince. Přitom keltské mince ze středoevropského prostoru jsou extrémně vzácné a jsou známé často ve velmi malém počtu kusů. Ale na aukcích zpravidla nepřekročí částky kolem 10 000 eur.
Také výjimečně vzácné raně středověké denáry se prodávají za výrazně nižší ceny. Proč tomu tak je?
„Rekordmani aukcí nejsou v zásadě sběratelskou komoditou,“ vysvětluje Jiří Militký, „ale kupují je investoři, podobně jako starožitnosti, umění a obrazy. Ti se snaží své peníze uložit co nejbezpečněji, právě proto se orientují především na zlato.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
Poklad z Duškovy ulice Výstava Muzea hlavního města Prahy 15. listopadu 2008 pracovali ve sklepě domu v Duškově ulici č. 20 v Praze tři ukrajinští dělníci. Při stavebních pracích narazili na zazděný poklad o obrovském objemu.
Nález ohlásili redaktorům TV NOVA a ti doporučili oznámit celou událost Policii České republiky, která okamžitě provedla ohledání místa a převzetí.
Nález obsahoval celkem 21 317 předmětů převážně ze stříbra, dále alpaky a obecných kovů o celkové váze 493 kilogramů.
Rozhodnutím Rady hlavního města Prahy získalo do svých sbírek tento soubor Muzeum hlavního města Prahy, které jeho část zpřístupnilo veřejnosti.
Datum ukrytí je možné určit poměrně spolehlivě už nyní, u pokladu se našly noviny datované do roku 1947. V otázce původního vlastníka se prozatím přiklání odborníci k názoru, že poklad zazdil majitel stříbrnické dílny. Tomu by nasvědčovala povaha materiálu, předměty
se objevují ve velkých sériích (3417 f lakonků, 870 náramků atd.), jsou v různém stádiu rozpracovanosti (1784 půlek f lakonků atd.) anebo se jedná přímo o pracovní materiál v surovém stavu (slitky, pájecí pruty, klubka drátů, destičky atd.). Předměty také ukazují, jaké bylo v ybavení dobové dí lny. Na otázky proč, kam se majitel poděl a proč si poklad nikdy nev yzvedl, se ještě budou hledat odpovědi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
