Vojtěch Sucharda Vojtěch Sucharda (6. ledna 1884 Nová Paka – 31. října 1968
Praha) byl český sochař, restaurátor, řezbář a loutkář.
Pocházel z uměleckého rodu Suchardů z Nové Paky, ve, kterém se
umělecké nadání dědilo z generace na generaci už od jeho praděda
Jana. Loutkářství se vyučil v závodě svého otce a v roce 1899
přesídlil do Prahy. V roce 1905 absolvoval pražskou
Uměleckoprůmyslovou školu.
Po absolutoriu spolupracoval na sochařských dílech svého bratra
Stanislava, např. na pomníku Františka Palackého. Od roku 1907
spolupracoval s architektem Kamilem Hilbertem na dostavbě katedrály
sv. Víta na Pražském hradě. Pro katedrálu vytvořil na 250
novogotických hlavic sloupů, vyřezávanou truhlu, několik kamenných
plastik a dva vysoké reliéfy znázorňující stavitele dómu na průčelí
stavby. Vojtěch Sucharda pracoval i na výzdobě několika kostelů a
staveb po celých Čechách. Od roku 1913 se podílel mimo jiné i na
sochařské výzdobě pražského paláce Koruna.
V letech 1915-1918 byl v ruském zajetí, kde si zhotovil loutkové
divadlo a s několika přáteli začal hrát. Po návratu ze zajetí
založil společně s manželkou Annou Suchardovou-Brichovou družstevní
ochotnickou loutkovou scénu V říši loutek (od roku 1928
přejmenovanou na Říše loutek), která uváděla pravidelně v sobotu a
neděli představení pro děti. V Říši loutek vytvářel loutky, hrál i
režíroval. Do roku 1957 byl jejím uměleckým vedoucím.
Jako autor loutek vycházel z rodinné tradice, většina jeho loutek
byla řezbovaná klasickou technikou ze dřeva. Ve snaze o jevištní
účin se soustřeďoval především na výraznou řezbu obličeje, jenž byl
hlavním prostředkem charakterizace postavy. Úspěšný byl zejména u
loutek, kde mohl uplatnit mírně karikující pojetí (Kašpárek, komické
postavy), výraznější stylizaci a nápaditost užíval zejména u
fantastických a pohádkových postav (loutky Měsíčňanů, draků, různých
čertů apod.). V 30. letech se pod vlivem nových směrů, ovlivněných
zejména avantgardním divadlem, pokusil o nekonvenční loutky (např.
ze soustruhovaných dílů, z nezvykle kombinovaných materiálů), které
měly svým tvarem, materiálem a neobvyklými pohybovými možnostmi
využít specifiky loutek.
V letech 1912, 1936 a 1948 se podílel na rekonstrukcích
Staroměstského orloje v Praze, pro, který vytvořil dvanáct nových
sošek apoštolů. V poválečném období byl také autorem návrhu na
celkovou modernizaci výtvarného řešení Staroměstského orloje, který
nebyl nikdy realizován.
POZNÁMKA
Medailon není
zobrazen ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medailonu je dodáván certifikát potvrzující jeho parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.
Emitent si vyhrazuje právo upravit cenu, náklad a technické parametry medaile.
KREDIT Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE kód: CRM348 nákupem získáte +718,00 ZM
NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné.
CRM348 - Vojtěch Sucharda - zlato Proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).
* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.
Zboží nad 10.000 Kč zasíláme až po provedení platby předem (zálohovou fakturu zašleme na Váš e-mail).
Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!
24.1.2018: Nejlepší medailér na světě je čech. Dílo vynikajícího Otakara Duška, vám představujeme v novém oddílu LIMITOVANÝCH EDICÍ.
19.1.2018: ČNB připravuje emisi nové pamětní bankovky. Informace a možnost rezervace 100 Kč Pamětní bankova Alois Rašín. Jde o první pamětní bankovku ČNB vůbec.
18.1.2018: ČNB doplnila doplnila emisní plán roku 2019 o třetí bimetalovou minci 2000 Kč Zavedení československé koruny. Máte ji rezervovanou? Konec objednávkového období se blíží.
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:
České mince jak je neznáte! Tradice vydávání mincí z ryzího zlata a stříbra sahá v Čechách daleko do historie.
Praha - První zlaté mince razil již Jan Lucemburský. V minulém století po vzniku Československa byla ražba zlatých mincí v Čechách obnovena a pokračuje se v ní dodnes.
České mince navíc patří k nejkrásnějším na světě. Svědčí o tom řada ocenění a mezinárodní uznání, které české mince ve světě získaly. Nejkrásnější zlatá mince na světě byla česká desetitisícikoruna. Oceněná je i česká padesátikoruna s motivem Prahy. Další světové prvenství české mince drží bimetalová mince s hologramem.
Každoročně vydává Česká národní banka několik nových mincí, která připomínají rozličná významná výročí. Během desítek let tak vznikla unikátní kolekce mincí, pestrá svými motivy, tématy a výtvarným zpracováním a cenná díky své jedinečnosti. Díky malému nákladu, který je u každé vydávané mince přísně omezený, jsou české mince ozdobou všech sbírek.
Mince České republiky se staly taky oblíbeným investičním instrumentem.
Zájemci kteří by si chtěli tyto české mince prohlédnout ale nemají mnoho možností. Jejich majitelé se jimi nechlubí a v expozici České národní banky jsou vystaveny jenom některé z nich. Možná i to je důvod proč je tak vysoká návštěvnost internetových stránek na adrese www.Zlate-Mince.cz. Jejich návštěvníci zde totiž mohou najít nejen seznam a popis všech dosud vydaných českých mincí. Obdivují především profesionálně zhotovené fotografie českých mincí ve všech jejich detailech. Díky počítačovému zvětšení mincovní plochy objevují i zkušení sběratelé v plastice zvětšeného reliéfu nové a nové podrobnosti, které jim dosud žádná lupa neukázala.
Tým fotografů a specialistů firmy Zlaté Mince Numismatika, která tyto stránky vytváří nepřetržitě od roku 2003 tak shromáždil na jednom místě nepřeberné množství poutavých fotografií a zajímavých materiálů.
Stránky www.Zlate-Mince.cz jsou v tomto směru stejně jedinečné jako mince, kterým se věnují. Více než 2000 stránek plných informací a zajímavostí představuje unikátní příležitost seznámit se "zblízka" s díly předních českých výtvarníků kteří návrhy na naše české mince připravují.
Mančukuo L outkový stát a jeho oběživo Toto krátké pojednání vzniklo při mém studiu historie japonské Kwantungské armády a bojů na severní hranici se Sovětským svazem.
Na historii Mančukua jako loutkového státu mě překvapila skutečnost, že stát nevznikl jako důsledek přímé japonské války proti Čínské republice, ale podstatně dříve.
Po první světové válce a ještě dříve po prohrané rusko-japonské válce v roce 1905 došlo k tomu, že východní nárazníková část Číny při korejské a nové ruské hranici se od roku 1905 stala přímo ideální surovinovou základnou imperiálního Japonska. To vyvrcholilo v roca 1931 přímým obsazením celého území Kwantungskou armádou, která vyhlásila dne 9. března 1931 toto území jako samostatný stát Mančukuo pod vojenskou správou. Protože Japonsko bylo tehdy ještě členem společnosti národů, považovalo císařské vedení za nutné nastalou situaci legalizovat. Proto byla do vnitřní Číny vyslána delegace, která přesvědčila bývalého čínského císaře Pchu-I, aby se stal formálním vladařem tohoto území. Republikánské vládě v Číně to v zásadě nevadilo, protože byla zmítána vnitřními rozpory, občanskou válkou a jinými problémy. Na osobní doporučení předsedy japonské vlády Tanaky a císaře Hirohita bylo excísaři slíbeno zřízení císařství. Byl převezen lodí do Mančukua, dostal spolehlivý japonský doprovod pod velením kapitána Itakiho, který plnil poslání a úkoly dané mu japonskou vládou. Pchu-I byl po příjezdu na své budoucí území nemile překvapen sdělením, že je jmenován nikoliv císařem, ale pouhým správcem Mančukua. Jako správce s blokovaným pohybem dostal možnost jen částečně řídit svůj nový stát a teprve po oficiálním podřízení se japonskému císaři a po setkání s ním bylo v roce 1934 vyhlášeno císařství, které formálně existovalo až do roku 1945.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.
