Sada oběžných mincí ČR 2009 Jihočeský kraj


Náhled - Sada oběžných mincí ČR 2009 Jihočeský kraj

Motiv přebalu - Jihočeský kraj. Doplněno žetonem
České Budějovice - mincovní město.
Obsahuje nové mince České republiky.
Náklad: 10 000 kusů
Emise: červen 2009
Běžné provedení.



Oběžné mince České republiky
 

Sada oběžných mincí ČR 2009 Jihočeský kraj
Motiv přebalu -  Jihočeský kraj. Doplněno žetonem
České Budějovice - mincovní město.
Obsahuje nové mince České republiky.
Náklad: 10 000 kusů
Emise: červen 2009 
Běžné provedení.




- Root > Oběhové mince České republiky
- Dárky z drahých kovů > Suvenýr z Čech

Doporučujeme :
-
Oběžné mince SR

 

Hledáte vhodný dárek?
Ročníková sada oběhových ( oběžných ) mincí české republiky je originálním dárkem
i suvenýrem, který každého potěší.

Sady oběžných mincí starších ročníků :

 

2007 Sada českých a slovenských mincí 
Motiv přebalu – Přírodní krásy České republiky a Slovenska, vydáváno ve spolupráci s Mincovnou Kremnica, náklad 10 000 kusů, komplet obsahuje
sadu oběžných mincí ČR a sadu oběžných mincí Slovenska

 

2008 Fotbal 
Motiv přebalu -  Mistrovství Evropy ve fotbale 'EURO 2008, které se konalo
v Rakousku a Švýcarsku. Doplněno žetonem.
Obsahuje nové mince České republiky. 
Běžné provedení.

 

Oběžné mince ČR 2007

2008 Unesco 
ČR a památky UNESCO 2. část (Litomyšl, Olomouc, Třebíč, Brno), sada doplněna o pamětní žeton, náklad 10 000 kusů.
Obsahuje nové mince České republiky. 
Běžné provedení.

 

Oběžné mince ČR 2006

2006  Oběžné mince ČR EURO
Sada oběžných mincí české republiky včetně 
medailí s prvními návrhy českých EURO mincí. Obsahuje nové mince České republiky. Standard kvalita.





2006 Oběžné mince ČR
Sada oběžných mincí české republiky věnovaná památkám světového dědictví UNESCO v ČR. 
Standard kvalita.

 

2005 Oběžné mince ČR
Sada oběhových mincí české republiky věnovaných skladatelům Antonínu Dvořákovi a Bedřichu Smetanovi. Sada obsahuje navíc hudební CD nahrané symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Dirigent Vladimír Válek
Standard kvalita. 

 


Oběžné mince České republiky 
byly poprvé vydány v roce 1993 v nominálních hodnotách 10,20 a 50 haléřů, 1,2,5,10,20 a 50 korun českých a všechny se běžně uplatňovaly v peněžním oběhu. Mince po 20 a 50 Kč v době po oddělení české měny od měny československé (8.2.1993) dočasně v plné míře nahradily bankovky, jejichž výrobní lhůty jsou delší. Po vydání bankovek shodných denominací jejich množství v oběhu výrazně pokleslo, platnost mincí však ukončena nebyla. V roce 1997 m.j. v souvislosti s ukončením výroby 20 Kč bankovek v roce 1996 začal opět stoupat oběh 20 Kč mincí, což si vynutilo jejich výrobu ještě na konci roku 1997. Mince po 10 a 20 h přestávaly v posledních letech plnit funkci oběživa (obchodní jednotky je vydávaly při placení, ale osoby je k placení nepoužívaly). Proto ČNB rozhodla o ukončení jejich platnosti. Poslední sada oběžných mincí, která je obsahuje je ročník 2003.

Parametry českých mincí :
 

Nominál
Průměr
Váha Složení
10 Haléřů 
15.5 mm
0.60 g
AlMg
20 Haléřů
17.0 mm
0.74 g
AlMg
50 Haléřů
19.0 mm
0.90 g
AlMg
1 Koruna
20.0 mm
3.60 g
Fe-Ni
2 Koruny
21.5 mm
3.70 g
Fe-Ni
5 Korun
23.0 mm
4.80 g
Fe-Ni
10 Korun
24.5 mm
7.62 g
Fe/Cu-Cu
20 Korun
50 Korun
26.0 mm
 
8.43 g
 
Fe/Cu Zn-Cu Zn
 
     Okraj:
27.5 mm
9.70 g
Fe/Cu-Cu
Střed:
17.0 mm
Fe/Cu Zn


Parametry československých mincí :
 

Nominál
Průměr
Váha Složení
  5 Haléřů  16.2 mm 0.75 g AlMg 2
10 Haléřů 
18.2 mm
0.90 g
AlMg 2
20 Haléřů
19.5 mm
2.60 g
Cu Mn Ni
50 Haléřů
20.8 mm
3.20 g
Cu Ni
1 Koruna
23.0 mm
4.00 g 
Cu Al
2 Koruny
24.0 mm
6.00 g
Cu Ni
5 Korun
26.0 mm
7.00 g
Cu Ni



Některé návrhy české koruny :


1 Kč návrh mince
Autor ak. soch. Vladimír Oppl


1 Kč návrh mince
Autor Jaroslav Bejvl


1 Kč návrh mince
Autor ak. soch. Vladimír Oppl

 

 

Vznik československé měny
Takzvaným měnovým zákonem z 10. dubna 1919 byla zavedena koruna československá (Kč) a stanoveno, že „jedna koruna československá se počítá za jednu korunu rakousko-uherskou“.  Přijalo se dosavadní označení „koruna“. Prvním penízem nového státu  byla stokorunová státovka s datem 15. dubna 1919. Prvními mincemi byly dvacetihaléře a padesátihaléře vydané v únoru 1922. První korunová mince byla uvedena do oběhu v roce 1922. První bankovkou byla dvacetikoruna s datem 1. října 1926, která šla do oběhu až v roce 1927.
[
pokračování zde ... ]


Zlatá měna československá
( zajímavosti z  dobového tisku - 1929 )
Československá republika chystá se ke "zlaté měně" jako k poslednímu kroku, kterým by stanula na vrcholku svého měnového vývoje. První náš ministr financí dr.Alois Rašín, s prozíravostí státníka a národního hospodáře, včasnou odlukou od společné měny rakousko-uherské 26.února 1919, dal původ k měně československé. Dne 28.listopadu 1929 zavedeny v naší republice "zlatá měna". Koruna zůstává jednotkou měny a je rovna 44,58 miligramům ryzího zlata. Národní banka je povinna udržovati kurs korunových bankovek na této úrovni. Dosud byl kurs 100 Kč = 2.96 až 3.3 amerického dolaru. Podle zákonitého poměru raziti se budou pouze zlaté Kč 100, (hřivny) z 900 dílů zlata a 100 mědi. Zavedení zlaté měny neznamená pro běžný život náš naprosto žádné změny a bylo potřebí u nás také z důvodů mezinárodních, jelikož bez něho nemohlo by býti Československo účastno na bance pro vyrovnání mezinárodních platů, vzniklých za války světové.



Zlatá replika mince 50 hal z r. 1921
Autor Otakar Španiel
Rytec Lubomír Lietava


 
Zlatá replika mince 1 Kč z 1929
Autor Otakar Španiel
Rytec Lubomír Lietava

Doprodané tituly sad oběžných mincí:


2008 Proof
Vyprodáno.
Na žádanku

 
     

2006 ČR Fotbal
Vyprodáno.
Na žádanku

 

2006  Proof

2005  Proof

2004 ČR Vstup do EU

2004 ČR Hokej
 

2004  Proof


2003 ČR Fotbal
 


2003 ČR 10 let

 



ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Dobu Rudolfa II připomíná nová sada medailí z drahých kovů
Za vlády Rudolfa II se Praha stala centrem celé Evropy.

Za vlády Rudolfa II se Praha stala centrem celé Evropy.

Pražský hrad se stal významným centrem a skutečně reprezentačním císařským sídlem. Rudolf nechal upravit některé hradní prostory. Vznikl Španělský sál, kde byla umístěna velká část obrazů stejně jako v přilehlých komnatách a chodbách. Na Pražském hradě přibyly také konírny, ptáčnice a tzv. lví dvůr, kde byla chována exotická zvířata. I blízko mnohých šlechtických sídel byly zakládané renesanční zahrady s pravidelným rozvržením, altánky, míčovnami, oranžériemi, zahradními domky, zdobenými malbami nebo sgrafitem. Tato doba počátku novověku marně hledala středověký řád i renesanční harmonii. Lidé se proto častěji upínali na astrologii, alchymii a černou magii, které jim měli dát jakousi jistotu, bohatství a odpověď na některé zneklidňující otázky.

Dobu Rudolfa II Vám přiblíží i nová sada stříbrných medailí, kterou právě vydává Česká mincovna.



Ze světa kovových známek (15) Reklamní známky
Reklamní neboli adresní známky nejsou, podobně jako kouzelnické ražby, při striktním výkladu numismatiky považovány za materiál náležící do oboru, protože až na výjimky nezastupovaly žádnou z funkcí peněz, viz definici M+B 3/2013 str. 16.

Aby byly uchovávány a stále držiteli připomínaly vydavatele, byly efektního provedení připomínající mince, nebo měly vzbudit dojem, že jsou talismanem pro štěstí, což na nich často bývá i uvedeno a mají proto vyobrazené symboly štěstí, nejčastěji čtyřlístky a podkovy. Svým charakterem se podobají spíše medailím, jimž se ve svých vrcholných provedeních přibližují. Určitě ale není ztrátou času se těmito ražbami hlouběji zabývat.

Nejstarší české reklamní známky zachycuje již soupis sbírky českých ražeb W. Killiana z roku 1858 (obr. 1 a 23). Jejich ražba se rozšířila od přelomu 60. let XIX. století zejména v Praze, ale i v Plzni (obr. 2), Teplicích (obr. 3) i v jiných městech. Starší název adresní známky vznikl z toho, že na nich byla uvedena adresa vydavatele. Řada takových ražeb je z doby před jubilejní výstavou v Praze v roce 1891, kde se firmy prezentovaly honosnými známkami (obr. 4). Adresní známky byly připevňovány na dodávané výrobky jako reklamní pozornost, proto byly v ojedinělých případech opatřené dodatečně proraženými otvory. Tato praxe pokračovala i v době první republiky.
Zvláštním druhem reklamních známek byly hrací známky, které se dávaly jako pozornost při nákupech, a byly popsané v M+B 1/2013. Jejich neznámějším zástupcem jsou ražby Vilímkova nakladatelství v Praze s legendou Česká známka ku hře.
Známky s platnou mincí adjustovanou v hliníkovém prstenci opatřeném ražbou byly ražené počátkem XX. století v USA, od počátku následujícího století i v Německu1 a u nás. V době Rakousko-Uherska se vkládala jednohaléřová mince vzor 1892, v meziválečném období pětihaléř vzor 1923. Letopočet na vloženém platidle patrně limitoval dolní časovou hranici vzniku ražby nebo dokonce i známku datoval. Všechny mně známé ražby pražské firmy Wolf & Schleim mají vložený haléř ročník 19032 (obr. 5). Hliník byl z hlediska ražby účelových známek novým materiálem a známky textilního závodu v Rytířské ulici 26 mohou patřit k nejstarším hliníkovým účelovým ražbám u nás. Český výrobní původ těchto ražeb není jistý pro jejich značnou výrobní podobnost se soudobými ražbami z Německa.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika