r.1997 650. výročí založení kláštera Na Slovanech ( Emauzy )

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: Jiří Harcuba

- Další informace k této minci naleznete zde.

650. výročí založení kláštera na Slovanech – Emauzy                                  

Klášter chorvatských benediktinů byl založen Karlem IV. dne 21. listopadu 1347. Zakládací listina byla vydána v Norimberku. Skutečnost, že klášter byl určen pro slovanské mnichy a měl se stát zřejmě příčinou názvu na Slovanech. Jiná verze praví, že klášter byl ve středověku nazýván klášterem sv. Jeronýma Slovanského, podle sv. Jeronýma ze Stridonu. Stridom se nalézá na Dalmícii, sv. Jeroným byl proto považován za Slovana. Název „Emauzy“ se objevuje mnohem později, podle některých pramenů až v 17. století. Původ názvu „Emauzy“ je připisován tomu, že v den vysvědčení chrámového kostela, v pondělí velikonoční dne 29. března 1372, bylo předčítáno evangelium o zjevení se Krista učedníkům v Emauzích.                

Založení kláštera, který se měl stát mostem spojujícím západní a východní církev, bylo významnou politickou, církevní i společenskou událostí. Na slavnostní vysvěcení se proto sjely významné duchovní i světské celebrity z celé Evropy.                

Osudy kláštera v následujících staletích byly poněkud netypické. V době husitské se např. stal jediným utrakvistických klášterem v Čechách. Mniši vyznáním podobojí v klášteře působili až do roku 1589. Později byl klášter opět rekatolizován a byli v něm usazeni benediktini ze Španělska a později z Německa. V roce 1918 byl klášter počeštěn. Při bombardování dne 14. února 1945 byl kostel z větší části zničen a klášter vyhořel. Po roce 1955 byl upraven do dnešního stavu včetně moderně koncipovaných železobetonových věží kostela. Při bombardování a následujícím požáru byla zčásti zničena také největší pýcha kláštera, cyklus nástěnných maleb na vnějších obvodových zdech ambitu. Na jeho tvorbě se ve druhé polovině čtrnáctého století podle historiků podíleli nejméně tři významní gotičtí malíři. Předpokládá se též spojení s malíři působícími na výzdobě Karlštejna. Emauzský cyklus představuje nejrozsáhlejší a umělecky nejhodnotnější soubor gotických nástěnných maleb na sever od Alp.                

Motivy z nástěnných maleb byly použity na většině z 34 návrhů předložených v soutěži, která byla vyhodnocena dne 6. listopadu 1996. Stejně často se však jako motiv vyskytovala architektura kláštera, zejména jeho rekonstruované věže. V anonymním hodnocení byl jako nejlepší vybrán návrh Jiřího Harcuby, který spojoval oba motivy. Ústředním motivem rubové strany byla jedna ze scén na nástěnných malbách. Na lícní straně komise ocenila snahu řešit zcela netradiční kompozici stylizovaného státního znaku s novodobými věžemi kostela.                

Druhou cenu obdržel návrh Michala Vitanovského, na němž komise rovněž ocenila snahu netradičně vkomponovat státní znak do gotického čtyřlistu. Na rubové straně považovala komise za nedostatek nepříznačnou siluetu kláštera a nepřesvědčivou podobu poločesaného kamene. Návrh Františka Skrbka, na kterém komise ocenila jeho technickou perfektnost, obdržel třetí cenu. Komise se však u tohoto návrhu konstatovala určitou míru konvenčnosti.                

Jiří Harcuba si za ústřední motiv rubové strany vybral jednoho z andělů z nástěnných maleb. Bankovní rada akceptovala řešení lícní strany Harcubova návrhu, požádala však autora, aby na rubovou stranu vybral příznivější motiv z emauzského cyklu. Po poradách s odborníky na umění doby Karla IV. a s představiteli kláštera si J. Harcuba vybral fresku Zvěstování Panny Marie z křížové chodby kláštera.

Výsledkem je opět velmi kvalitní mince, která byla vydána do oběhu 19. 11. 1997.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika