200 Kč 1998 800. výročí korunovace Přemysla I. Otakara Českým králem


Náhled Averzní strany - 200 Kč 1998 800. výročí korunovace Přemysla I. Otakara Českým králem Náhled Reverzní strany - 200 Kč 1998 800. výročí korunovace Přemysla I. Otakara Českým králem

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: Jiří Věneček
Ražba: Česká mincovna
Emitent: ČNB

průměr: 31 mm
síla: 2,45 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
proof - hrana hladká, b.k. - hrana vroubkovaná
provedení proof - limit 3000 ks
b.k. - limit 20000 ks




r.1998 800. výročí korunovace Přemysla I. Otakara Českým králem

Přemysl Otakar. Stříbrná pamětní mince. Přemysl Otakar. Stříbrná pamětní mince. SPECIFIKACE

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor Jiří Věneček
Ražba: Česká mincovna
Emitent: ČNB

průměr: 31 mm
síla: 2,45 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
proof - hrana hladká, b.k. - hrana vroubkovaná
provedení proof - limit 3000 ks 
               b.k. - limit 20000 ks




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



- Co je to žádanka mincí?

Doporučujeme : 
- Pětidukát ČR - Přemysl Oráč
- Vymření přemyslovců po meči

POZNÁMKA
Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K minci je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
K proof provedení mince je dodáván pouze certifikát pro b.k. 

  

800. výročí korunovace Přemysla I. Otakara českým králem

Rok 1998 je bohatý na výročí starších historických událostí. Jedním z nich, patřícím mezi nejstarší jubilea, k jejichž připomenutí byly pamětní mince vydány, je i výročí korunovace Přemysla I. Otakara českým králem. Význam panovníka, jemuž byla císařem Friedrichem II. udělena Zlatou bulou sicilskou dědičná hodnost českého krále, je velmi podrobně popsán v části zabývající se českými bankovkami. Nezbývá než zopakovat, že to byl právě tento panovník, který obratnou politikou i uplatňováním síly položil základy ke slávě českého státu, jež svého vrcholu nepochybně dosáhla za vlády Karla IV.

Zopakovat na pamětní minci námět spojený s osobností vyobrazenou na bankovce v sobě skrývalo nebezpečí, že se soutěžící výtvarníci zaměří na podobu, kterou pro bankovku v hodnotě 20 Kč vytvořil Oldřich Kulhánek. Již do soutěžních podmínek proto byla vložena věta, že použití portrétu z bankovky není žádoucí.

Soutěž byla vyhlášena v srpnu 1997, uzávěrka soutěže byla dne 14. listopadu téhož roku. Šlo o nejpočetnější obeslanou soutěž v dosavadní krátké historii českých pamětních mincí, neboť Česká národní banka obdržela celkem 43 podání obsahujících 44 návrhů lícních a 44 návrhů rubových stran. Po dvou kolech hodnocení komise konstatovala, že žádný z návrhů nepředstavuje takovou kvalitu, kterou by bylo možno bez rozpaků předložit bankovní radě ČNB s doporučením k realizaci. Rozhodla se proto vybrat pět návrhů, které považovala za nejvíce vyhovující, a doporučila jejich autory vyzvat k užší soutěži. Významnými autory byli Jiří Harcuba, Ladislav Kozák, Jiří Věneček se dvěma návrhy a Michal Vitanovský.

Náměty návrhů se ubíraly dvěma směry: první z nich byl zaměřen na portrét panovníka, druhý hledal inspiraci v panovníkových pečetích. Přes nesporné kvality návrhů s replikami pečetí se komise orientovala spíše na netradiční provedení portrétů. Při hodnocení užší soutěže se diskuze zaměřila na návrh akademického sochaře Jiřího Vaněčka, který se inspiroval parléřovským portrétem Přemysla z triforia chrámu sv. Víta, a na návrh akademického sochaře Jiřího Harcuby, který vycházel z detailu dobové pečeti. Polemika se vedla především kolem toho, zda dát přednost autentické pozdně románské předloze, nebo předloze gotické, představě panovníka pocházející z doby asi o dvě stě let později, než doba, k níž se oslavovaná událost váže. V závěrečném hlasování zvítězil nejtěsnější většinou jednoho hlasu návrh Jiřího Věnečka. Bankovní rada doporučení komise akceptovala a rozhodla o realizaci návrhu této pamětní mince podle vyhraného návrhu. Do oběhu byla pamětní mince vydána 5. srpna 1998.

 

Přemysl Otakar I.
kníže český (1192–1193 a 1197–1198) a král český (1198–1230)

Zlatá bula sicilská
Zlatá bula sicilská
 

Českým králem se mladší syn Vladislava I. stal po mnohaletých bojích o trůn mezi Přemyslovci Byl skvělým diplomatem a dokázal využít ve svůj prospěch situace v říši, kde soupeřili o moc Štaufové s Welfy. Obratnou politikou dosáhl Přemysl Otakar I. uznání dědičného královského titulu ze strany říše i papeže (korunovace 1198, 1203) a dalších výsad pro české panovníky a český stát. Všechna privilegia v roce 1212 stvrdil a rozšířil římsko německý král, pozdější císař Fridrich II. Zlatou bulou sicilskou (sicilská proto, že Fridrich nedisponoval pečetí říšskou a užil pečeť sicilského krále). Současně byly upraveny i vnitřní záležitosti českých zemí: v Čechách byla zavedena primogenitura, tj. nástupnictví nejstaršího syna, na místo staršího stařešinského práva, podle něhož měl vládnout nejstarší žijící Přemyslovec, což bylo častou příčinou bojů o trůn; uskutečnila se reforma mince, zavedly hospodářské změny (trojpolní systém, dědičný pronájem pozemků, počátky měst). V důsledku hospodářské prosperity nastal i kulturní rozvoj českých zemí. V roce 1228 nechává Přemysl Otakar I. korunovat svého syna Václava českým králem, dva roky poté, 15. prosince roku 1230 pak tento velký český král umírá. Pohřben je v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Fredericus divina favente clementia Romanorum imperator electus et semper Augustus, rex Sicilie, ...

Fridrich, z boží milosti volený císař římský a po všechny časy rozmnožitel říše, král Sicílie, vévoda Apulie, a kníže Capue. Poněvadž ozdoba a moc císařská předchází náš stav, že nejen hodnosti ostatních knížat, ale také královská žezla uděluje náš majestát, považujeme za slavnou a velikou věc, že v tak velikém dobrodiní naší štědrosti i jiným vzrůstá přírůstek královské důstojnosti, aniž by tím naše vznešenost trpěla nějakou újmu. 

Proto my, přihlížejíce k přeslavným službám oddanosti, které veškerý lid Čechů od dávného času věrně i oddaně prokazoval císařství římskému a že jejich jasný král Otakar od začátku mezi jinými knížaty zvláště před ostatními nás zvolil císařem a při naší volbě ustavičně a užitečně setrval; jako milý náš strýc, zbožné paměti král Filip, učiniv poradu se všemi knížaty, ustanovil svým privilegiem, i my jej králem ustanovujeme a potvrzujeme a tak posvátné a důstojné ustanovení schvalujeme a České království svobodně a beze všeho vymáhání peněz i obvyklé spravedlnosti dvora našeho jemu a jeho nástupcům na věky propůjčujeme. Chtějíce, aby kdokoliv od nich bude zvolen Zlatá bula sicilská - pečeť králem, k nám nebo našim nástupcům přijel a náležitým způsobem odznaky královské přijal. Také povolujeme, aby on a jeho nástupcové drželi všechny hranice, které zmíněnému království patří, ať by jakkoliv byly odcizeny. Také jemu a jeho dědicům úplně povolujeme právo a moc potvrzovati biskupy jeho království; avšak tak, aby se těšili té svobodě a bezpečnosti, kterou mívali od našich předchůdců. Ustanovujeme potom z nadbytku naší štědrosti, že řečený jasný král nebo jeho dědicové nejsou povinni choditi na žádný náš sněm, než, který bychom svolali do Bamberka nebo Norimberka. Pokud bychom nařídili konat sněm v Merseburku, jen tehdy jsou povinni přijíti, jestliže kníže polský, jsa pozván, přijde a mají mu poskytnout doprovod, tak jako předchůdcové jeho, kdysi králové čeští, činívali. Avšak tak, aby jim napřed byla určena lhůta šesti neděl k příchodu ke zmíněným sněmům. S tou však výhradou, kdybychom my nebo naši nástupci byli v Římě korunováni, ponecháváme na vůli řečenému králi Otakarovi nebo jeho nástupcům, zda nám pošlou tři sta oděnců, nebo zaplatí tři sta hřiven. K trvalé paměti a moci tohoto našeho ustanovení a potvrzení poručili jsme toto privilegium napsati rukou Jindřich z Paříže, notáře a věrného našeho, a naší zlatou bulou utvrditi, roku, měsíce a indikace níže psaných. 
Této věci svědkové jsou tito: arcibiskup z Bari, biskup z Tridentu, biskup z Basileje, biskup z Kostnice, biskup z Churu; opat z Reichenau, opat ze St. Gallen, opat z Weissenburku, Bertold z Neuffen, protonotář královského dvora; hrabě Oldřich z Kiburku, hrabě Rudolf z Habsburku a lantkrabě z Alsaska, hrabata Ludvík a Heřman z Froburku, hrabě Werner z Hohenburku, šlechtic Arnold z Wartu, fojt Rudolf z Rapperswillu, Rudolf z Ramensberku, komorník Albero z Tanehausu a mnoho jiných velmožů a šlechticů a svobodníků, jejichž svědectvím je toto privilegium potvrzeno. 
Stalo se léta od vtělení Páně tisícího dvoustého dvanáctého, v měsíci září, v patnácté indikci, skutečného království pána našeho Fridricha, nejjasnějšího zvoleného císaře římského a po všechny časy rozmnožitele říše, krále Sicílie, roku patnáctého. 
Dáno ve vznešeném městě Basileji rukou místoprotonotáře dvacátého šestého září šťastně. Amen. 


Přemysl Otakar II.

(1233 - 26.8.1278) 
"Král železný a zlatý" 

Hospodářský rozvoj české země v období rozvinutého feudalismu vedl k získání mocenské úlohy českého státu ve střední Evropě. Základy tohoto vzestupu vytvořil již Přemysl Otakar I., když převzal právní doklad Zlatou bulu sicilskou od Friedricha II., kterého podpořil v Štaufsko-welfském sporu. V této listině bylo uvedeno, že český panovník má právo na dědičný královský titul a právo investitury, a že území českého státu bylo chápáno jako nedělitelné. Od roku 1230 vládl Václav I., schopný panovník posilující vliv České země ve střední Evropě. Největšího rozmachu však dosáhl Přemysl Otakar II., syn Václavův. České království tehdy prožívalo obrovskou výstavbu nových měst, postupně se zalidňovaly vnitrozemské i pohraniční kraje. Dokončila se kolonizace, především vnější a to z Německa. Němečtí sedláci usazující se v pohraničí, uzavírali smlouvy se zdejšími majiteli půdy a získávali emfyteutické právo, které jim zaručovalo půdu do dědičného vlastnictví s podmínkou, že museli odvádět renty. Ještě než Přemysl Otakar II. Usedl na český trůn, stal se rakouským vévodou.

Jím se stal, když si vzal za ženu vdovu po králi Jindřichovi VII. Markétu Babenberskou, třebaže byla o mnoho let starší než on. Přemysl Otakar II. V roce 1253 přebral rodné dědictví ( tehdy mu bylo 20 let ). Po smrti svého otce a staršího bratra na něm spočinul úkol zachovat dynastii. Uherský král Béla IV. Pochopil, jaké nebezpečí by mohl znamenat vznik nové velmoci na západní hranici jeho říše. Rozhodl se tedy připoutat dědictví Babenberské sám k vlastnímu rodu sňatkem druhé dědičky Gertrudy Babenberské za svého příbuzného Romana, syna knížete Daniela Haličského. Uhry si začali dělat nárok na Rakousy. Když současně Přemyslovci vystoupili se svými nároky, vypukla válka. Do tohoto sporu zasáhl nečekaně papež, který sjednal mír, v němž se Béla IV. Vzdal nároků na Rakousy a Přemysl Otakar II. zase vévodství Štýrského, kterého se dostalo Uhrům.

Smír byl uzavřen třetího dubna roku 1254. Roku 1255 se Přemysl Otakar II. zúčastnil křížové výpravy na pomoc Řádu německých rytířů proti pohanským Prusům. Na břehu Baltského moře položil základy hradu Královci ( dnešní Kaliningrad ). Touto výpravou si tak zabezpečil svou politickou převahu na severovýchodě a získal si polská knížata k přátelství. Roku 1257 se Přemysl Otakar II. dostal do války s Wittelsbachy, což byl německý rod, který se roku 1255 rozdělil do dvou větví – bavorskou a falckou. V této době se vyostřil spor, který začal v době, kdy se Jindřich I. Bavorský snažil pomoci Bélovi IV., svému tchánovi, v jeho sporu s Přemyslem Otakarem II. V srpnu roku 1257 vpadl Přemysl Otakar II. na území protivníka a za hrozného plenění postupoval do středu země. Vévoda Jindřich však záhy postavil silné vojsko a z ciziny mu ještě na pomoc přispěchal jeho bratr Ludvík s dalšími bojovníky. Přemysl Otakar II. proto ustoupil do Salzburska. Zde při střetu královských vojsk neunesl nápor ustupujících čet most u Mühldorfu, probořil se a část česko-rakouské armády zahynula ve vodách Innu. Sám král Přemysl Otakar II. šťastně dosáhl druhého břehu. Vojsko českého krále ustoupilo do Mühldorfu, kde se po několik dní udatně bránilo. Teprve poté dopřáli vítězové českému vojsku odchodu. Za takových okolností nemohl Přemysl Otakar II. mírová jednání příliš dlouho oddalovat a proto uzavřel mír s Jindřichem I. Bavorským ještě téhož roku v listopadu, kterým si zabezpečil mír ze západní strany svého království. Po této události se tak Přemysl Otakar II. mohl plně věnovat jeho sporu s Uhrami.

Ten opět ožil, když syn bély IV. Štěpán podnikl někdy v polovině roku 1259 pustošivý vpád do Korutan. V Korutanském vévodství vládl Oldřich, bratranec Přemysla Otakara II.. Zákeřný útok na příbuzného nezanechal Přemysla Otakara II. chladným. Český král, zbavený jakéhokoliv ohledu na mír z roku 1254, znovu přijal na žádost štýrských předáků hodnost štýrského vévody a poslal do země armádu, které Uhry vytlačilo. Válka se v této fázi konfliktu stala již neodvratnou. Obě strany lákaly na svou stranu spojence. K Uhrám se družily houfy Srbů, Chorvatů,Bosňáků a dokonce i oddíly Tatarů. Přemysl Otakar II. byl skromnější, jeho armádu tvořily kromě oddílů z Čech ještě oddíly z Rakous a Štýrska. Důležité v tomto sporu bylo, že oba dva Wittelsbachové zachovali neutralitu. Dvanáctého července roku 1260 tak začala bitva u Kressenbrunnu v dolním Rakousku – za zpěvu Hospodine, pomiluj ny zasáhli do řeže pověstní čeští těžkooděnci. Jejich drtivou silou udolali armádu Bély IV.. Většina uherské armády se dala na útěk. Ztráty Uher se nedaly spočítat. Ještě třináctého července pokračovalo pronásledování nepřítele. Touto vyhranou bitvou získal Přemysl Otakar II. většinu Štýrska, kterého se zřekl v mírové smlouvě roku 1254. České vojsko se vydalo do Uher. Přemysl Otakar II. dobyl Bratislavu a dalších několik hradů uherského království. Béla IV. Se vzdal a požádal Přemysla Otakara II. o mír. Přemysl ho přijal. Poté se Přemysl Otakar II. začal zabývat nástupnickou otázkou. Manželství s Markétou Babenberskou bylo bezdětné a proto se nechal rozvést. A Aby Přemysl Otakar II. upevnil mír s Arpádovci, tak se nabídl, že by si vzal za ženu nějakou příbuznou Bély IV.. A tak se pětadvacátého října 1261 Přemysl Otakar II. oženil podruhé, když si vzal Bélovu vnučku Kunhutu. Svatba byla v Bratislavě. Dalšího ze svých cílů dosáhl Přemysl Otakar II. pětadvacátého prosince roku 1261, kdy byl korunován na českého krále. Do té doby se korunovace neustále odkládala a Přemysl Otakar II. se do té doby skromně nazýval pánem českého království. Od tohoto dne byl Přemysl Otakar II. král český, vévoda rakouský a štýrský a markrabě moravský. Poté český král pečoval o dobré vztahy s Bélou IV. Roce 1264 se uskutečnil sňatek Kunhuty Babenberské, což byla Přemyslova neteř, a druhorozeného syna Bély IV., rovněž Bély. V roce 1266 obdržel Přemysl Otakar II. od říšského krále Richarda Cornwallského titul „ ochránce jmění korunního říše německé vpravo od Rýna“. Využívaje svého titulu se Přemysl Otakar II. zmocnil téhož roku bohatého Chebska. Přízeň bohatých měšťanů z Chebu si zajistil tím, že jim stvrdil dosavadní svobody a výsady. Roku 1268 Přemysl Otakar II. přiměl svého bratrance Oldřicha ze Sponheimu, vévodu Korutanského, aby mu odkázal z vděčnosti své země. To vše plynulo ze smlouvy , která byla uzavřena v Poděbradech. K naplnění smlouvy došlo o rok později, když Oldřich zemřel. V této době dosáhla Přemyslova říše až k hranici Apeninského poloostrova. Roku 1270 pak Přemysl Otakar II. opustil na čas zem kvůli úmrtí jednoho příbuzného. Momentu překvapení tak chtěl využít syn Bély Štěpán V., když podniknul útok do Rakous a Štýrska. Přemysl Otakar II. se však včas dozvěděl o cizí agresi a útok odrazil. S odpovědí samozřejmě král „železný a zlatý“ dlouho neotálel a v létě roku 1271 uherskou zem zpustošil. Poté už Přemysl začal pomýšlet na korunu říše Německé. Přemysl Otakar II. spoléhal na podporu papeže, s nímž se snažil udržovat přátelské styky. Papež však neměl zájem na tom, aby se moc krále německého a císaře římského octla v rukou panovníka, který by mohl své moci dodat důraz svými vojenskými prostředky. Papež spíše podporoval systém dvoj-království, které mu dávalo funkci jakéhosi „rozhodčího“. Od roku 1257 vládl Richard Cornwallský a Alfons Katilský. V roce 1272 však Richard Cornwallský zemřel a situace se stala neudržitelnou.

Jenže ani německá knížata si nepřála silného panovníka, třebaže zmatky a denní násilí si žádaly pravý opak. A tak po spletitých jednáních byla koruna nabídnuta dosud nevýznamnému panovníkovi Rudolfu Habsburskému, ( to se ovšem všichni „přepočítali“ ), , který byl devětadvacátého září korunován v Cáchách. Přemysl Otakar II. se cítil být dotčen, protože nebyl ani pozván k volebnímu shromáždění. Začalo veřejné nepřátelství, které vyvrcholilo válkou roku 1276. Rudolfovo hlavní vojsko se chystalo přes Chebsko napadnout Čechy,zbytek armády dostal za úkol napadnout jižní část Přemyslova panství. Přemyslovo vojsko se seskupilo u města Teplá v západních Čechách. Po ovládnutí Chebu se říšské vojsko stáhlo do Regensburgu ( Řezno ). Rudolf se snad bál přímé konfrontace, , která by mohla vše zhatit. Mezitím Jindřich, vévoda Bavorský, dosud spojenec Přemysla Otakara II., podlehl Rudolfovým slibům a nechal přejít císařské vojsko přes své území. Vojsko vpadlo do jižní části panství, do Kraňska, kde narazilo na houževnatý odpor Přemyslových oddílů.Nakonec přeci Kraňsko podlehlo a Přemysl Otakar II. musel kapitulovat. Přemysl Otakar II. přišel o všechna svá dobytá území – Kraňsko, Korutany, Štýrsko a Rakousy. O dva roky později se Přemysl Otakar II. rozhodl situaci zvrátit ve svůj prospěch. Jako spojence ještě získal polská knížata. Přemysl Otakar II. spoléhal na těžkooděnce, kteří rozhodli bitvu u Kressenbrunnu. Schylovalo se tak k bitvě na Moravském poli. Ta vypukla 26. 8. 1278. Střetnutí se od samého počátku vyvíjelo jako velká jezdecká srážka, kde pěchota nehrála žádnou roli. Na straně Rudolfa bojovali také uherští jezdci, kteří dokázali prolomit linii těžkooděnců. Poté následovaly druhé sledy. Na Rudolfově straně přišli na řadu Rakušané., na Přemyslově Slezané a Poláci. Česká strana měla v tuto dobu velkou převahu a zatlačila Rakušany až k potoku Weidenbachu. V tu chvíli však zasáhla třetí část Rudolfovy armády. Vpadla českým jezdcům do zad. Přemysl se snažil zabránit panice. Jen některé oddíly setrvaly a bojovali s mohutnou přesilou. Přemysl Otakar II. byl zajat a s provazem kolem krku odvlečen stranou, kde byl surově ubit. Když se Rudolf dozvěděl o Přemyslově zajetí, dal rozkaz o ušetření jeho života – bylo však již pozdě.

Lícní strana (averz):
Ústřední obraz lícní strany mince vytváří velký státní znak mírně posunutý k hornímu okraji mince. Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v neuzavřeném opisu . Nominální hodnota mince "200 Kč" je umístěna v jednom řádku pod státním znakem.

Rubová strana (reverz):
Rubové straně mince dominuje tříčtvrteční profilový portrét Přemysla I., ztvárňující "dobovou představu" podoby, inspirovaný reliéfem Petra Parléře. Portrét je v levé části mincovního pole doplněn pečetí Přemysla I. Jméno krále "PŘEMYSL I. OTAKAR" je uvedeno v opisu při dolním okraji mince. Letopočty "1198 / 1998" jsou umístěny v levém horním okraji mince. Autorem návrhu pamětní mince je akademický sochař Jiří Věneček . Iniciály jeho jména "JV" jsou umístěny u pravého okraje mince pod zakončením královské koruny.

Slovní popis mince:
Přemysl I. Otakar, 200, Kč, stříbrná, hrana hladká, vroubkovaná, státní znak, ČR.


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České stříbrné mince > Jednotlivé stříbrné mince ČR

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KSCR37 ... Přemysla I. Otakara Českým králem - Vyprodáno.
kód: KSCR101 - b.k. - Přemysl Otakar I. - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KSCR37 nákupem získáte +8,00 ZM
kód: KSCR101 nákupem získáte +2,00 ZM


AKTIVITA CENY
Zajímá Vás jak se vyvíjí cena těchto mincí? Jaká byla jeho původní cena mince a jaká je jeho hodnota mince dnes? Tyto užitečné informace Vám pomohou ocenit minci nebo medaili, kterou vlastníte. Informace o vývoji cen poskytujeme jen registrovaným návštěvníkům. Registrace je bezplatná. Registrujte se zde a získejte přístup k informacím které Vás zajímají. Po přihlášení se informace o cenách zobrazí zde.






24.1.2018: Nejlepší medailér na světě je čech. Dílo vynikajícího Otakara Duška, vám představujeme v novém oddílu LIMITOVANÝCH EDICÍ.

19.1.2018: ČNB připravuje emisi nové pamětní bankovky. Informace a možnost rezervace 100 Kč Pamětní bankova Alois Rašín. Jde o první pamětní bankovku ČNB vůbec.

18.1.2018: ČNB doplnila doplnila emisní plán roku 2019 o třetí bimetalovou minci 2000 Kč Zavedení československé koruny. Máte ji rezervovanou? Konec objednávkového období se blíží.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Jan Jiskra z Brandýsa Český vojevůdce v uherských službách
Když se na jaře roku 1434 rozhodovalo u Lipan o osudu husitské revoluce, měl boj pro většinu příslušníků radikálních polních vojsk existenční nádech.

Jinak než se zbraní v ruce se živit nedokázali a mnohdy ani nechtěli. Věhlas českých bojovníků byl naštěstí tak velký, že se přes stigma kacířství stali ceněnými na řadě evropských bojišť. Největší kariéru v cizích službách nicméně učinil šlechtic, který v husitském období bojoval na straně katolíků – Jan Jiskra z Brandýsa.

Jan Jiskra se objevuje poprvé v pramenech na počátku třicátých let 15. století. Tehdy byl leníkem olomouckého biskupa, měl tedy propůjčen drobný statek protislužbou za vojenské povinnosti. Více o Jiskrovi slyšíme v kritickém roce 1434. Z hradu Radyně úspěšně pomáhal katolické baště Plzni, která byla obležena husitskými vojsky, a podařilo se mu přitom zajmout dva nepřátelské velitele. Následně sloužil na královském hradě Karlštejně, ukončení válečných operací v Čechách ho ale přivedlo do Uher, které hájilo křesťanskou Evropu před tureckou expanzí. Možná tak učinil již v roce 1437 za Zikmunda Lucemburského, zcela jistě je v zemích svatoštěpánské koruny doložen roku 1440. V té době již nežil ani Zikmund, ani jeho nástupce Albrecht Habsburský, jenž po sobě zanechal manželku Alžbětu a dědice trůnu Ladislava. Právě do služeb královny Alžběty Jiskra vstoupil a vytrvale poté hájil práva malého prince, jenž díky svému narození po smrti Albrechta získal přízvisko Pohrobek. Nutno dodat, že Jiskra tak nečinil nezištně a vsadil na velmi dobrou kartu, jak se v následujících letech mělo ukázat.
Smrtí Albrechta Habsburského se ve středovýchodní Evropě uvolnily tři trůny – český, uherský a rakouský. Zatímco novým vládcem rakouských zemí se stal Fridrich III. Habsburský, pozdější římský král a císař, české i uherské stavy váhaly mezi volbou nového krále a zachováním dědických práv Ladislava, což by ale znamenalo, že trůn zůstane do dosažení Pohrobkovy zletilosti uprázdněný. Zatímco čeští politici se po marném hledání nového panovníka nakonec rozhodli vyčkat Ladislavovy plnoletosti, v Uhrách tak jednoznačná situace nebyla. Vzhledem k potřebě chránit jižní hranici země se zdejší politici nakonec rozhodli povolat na trůn mladého polského krále Vladislava III. Jagellonského, neboť uhersko-polská personální unie se jim jevila jako nejlepší hráz proti turecké expanzi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013



Největší diamant světa
Více než pěti set karátový diamant mimořádné kvality byl minulý týden vytěžen v jihoafrickém dole Cullinan. Tento diamant patří ke dvaceti největším na světě.

DŮL CULLINAN VYDAL VÝJIMEČNÝ DIAMANT
Johannesburg – Více než pěti set karátový diamant mimořádné kvality byl minulý týden vytěžen v jihoafrickém dole Cullinan. Tento diamant patří ke dvaceti největším na světě.

EXPERTI URČÍ CENU
Diamant, který u odborné veřejnosti na celém světě probudil vlnu zájmu, má přesně 507,55 karátu a váží přibližně sto gramů. Jeho cena ovšem tak brzy známá nebude: experti musí vzácný kámen nejprve podrobit důkladnému zkoumání, které určí přesné parametry tohoto neobyčejného exempláře. Cena diamantů je ovlivněna několika faktory, mezi něž patří například čistota, váha, sytost odstínu a barva. Nejvíce ceněné jsou diamanty modré, červené, sytě žluté nebo růžové. Naopak k levnějším se řadí bílé se žlutým nebo hnědým nádechem. Na cenách diamantů se projevuje i možnost jejich zpracovatelnosti.

TRADICE POKRAČUJE
Největší diamant všech dob byl v roce 1905 nalezen právě v dole Cullinan, vzácný kámen měl přesně 3 106 karátů. Později byl rozdělen na devět částí, z nichž ta největší, Hvězda Afriky, se stala součástí britských korunovačních klenotů (rozměry jsou 58,9 × 45,4 × 27,7 mm). Nebyl to ale jediný exkluzivní nález z dolu nedaleko Pretorie. Z Cullinanu pochází také modrý diamant Star of Josephine, jenž byl letos v dražbě prodán za rekordní částku 10,5 milionu švýcarských franků (téměř 185 milionů korun). Důl Cullinan byl otevřen v roce 1902. Do roku 2007 jej vlastnil kartel De Beers, který je největším producentem diamantů na světě. Kvůli rostoucím dluhům však De Beers Cullinan za sto milionů euro prodal konsorciu Petra Diamonds.

PERSPEKTIVNÍ KOMODITA
Trh s diamanty zatím v České republice příliš rozšířený není, na chuť mu ale přichází stále více lidí. Investice do diamantů, podobně jako do zlata, představuje hlavně jistotu. Pro spekulativní účely se kvůli nízkým výkyvům v ceně příliš nehodí. V posledních letech rostly ceny diamantů zhruba o deset procent ročně. Výhodou je, že obchod s nimi není celosvětově nijak omezen. Největší diamant, který se prodal v Česku (2008), vážil 2,76 gramu. Jeho hodnota přesahuje šest milionů korun.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika