E-shop 700. výročí měnové reformy Václava II

700. výročí měnové reformy Václava II

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč

- Další informace o této minci

Při příležitosti 700. výročí měnové reformy Václava II. a zavedení ražby nové mince - pražského groše, který skoro čtvrt tisíciletí ovlivňoval finanční a obchodní vývoj střední Evropy a ve své době představoval "tvrdou, volně směnitelnou měnu", vydává dnem 21. června 2000 Česká národní banka do oběhu pamětní stříbrnou 200 Kč minci.

Při zachování stejného obrazu se mince vydává ve dvojím provedení ražby. V klasickém běžném a ve zvláštním špičkovém provedení tzv. proof pro náročné sběratele numismatiky a drobné plastiky. Mince kvality proof se od běžné mince liší v povrchové úpravě. Zatímco u běžné kvality je mincovní pole i reliéf leštěn stejně, u mincí proof je mincovní pole vyleštěno do vysokého zrcadlového lesku a reliéf je matován. Rozdílná je i hrana mincí, u běžné kvality je vroubkovaná, u kvality proof je hladká s vlysem " ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g * ".

Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze stejné slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hrubá hmotnost mincí je 13 g, průměr 31 mm a síla 2,40 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm, v hmotnosti nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra nahoru 1%.

Dominantu lícní strany tvoří velký státní znak v dolní části mírně překrytý fragmentem pečeti Václava II. Název státu ČESKÁ REPUBLIKA je v neuzavřeném opisu přes horní část zleva doprava (na pomyslném ciferníku hodin mezi 8 -12- 4). Státní znak lehce překrývá písmena "R" a "U" ve slově REPUBLIKA. Nominální hodnota 200 Kč se nachází v řádku pod státním znakem, 200 a Kč je rozděleno fragmentem pečeti. Značka České mincovny, Jablonec nad Nisou, která minci razila se nachází v horní části vpravo od písmene "Č" Kč.

Na rubové straně je umístěna sedící postava krále Václava II. na trůnu s vyobrazením pražského groše. Lícní strana groše je zobrazena po pravé straně a rubová strana po levé straně krále. Při horní části mince je v neuzavřeném opisu umístěn text "PRAŽSKÝ GROŠ ♦ 1300*2000". Při dolním okraji je v neuzavřeném opisu text "MĚNOVÁ REFORMA VÁCLAVA II.". Texty jsou mírně překryty postavou a zobrazením groše. Autorem návrhu mince je akademický sochař Jiří Věneček. Iniciály jeho jména "jv" jsou umístěny vpravo od horní části podstavce trůnu.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu v šedomodré barvě. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Pro běžné i proofové mince je karta společná.

 

Pražské groše

Nejslavnější mincí českého mincovnictví je pražský groš zavedený na základě mincovní reformy krále Václava II. Všeobecně se udává, že k první ražbě pražského groše došlo v červenci roku 1300 a po dobu cca 250 let se razil v mincovně v Kutné Hoře.

Zavedení nové mince, která hrála význačnou úlohu v peněžnictví tehdejší střední Evropy, umožnil objev stříbra v Kutné Hoře. Značné bohatství stříbrné rudy umožnilo stanovit Václavovi II., že pražský groš bude "věčnou mincí" u níž se nebude měnit váha ani jakost stříbra. Nová mince měla dokladovat stabilitu i velikost českého království. Předpoklad kvalitní mince se opíral o skutečnost, že Kutná Hora v tehdejší době produkovala třetinu veškerého evropského stříbra.

Rokem 1300 začala nová éra českého mincovnictví, tzv. doba grošová. Vznikla nová peněžní soustava s velkými těžkými stříbrnými mincemi. Nominální hodnota těchto mincí byla dána obsahem stříbra. Současně s groši byly zavedeny i drobné mince tzv.parvy, jejichž poměr ke groši byl neměnitelně stanoven.

Zároveň s novou mincí byl zaveden i státní monopol na stříbro a právní předpisy na vlastnictví dolů a těžbu stříbra. Zcela jasně byla stanovena zásada, že všechny doly patří králi a také jsou králi podřízeny.

Dostatečné množství stříbra umožnilo vydávat takové množství mincí, jaké rozvoj obchodu potřeboval. Pro počáteční stabilitu obsahu stříbra v minci se pražský groš velice brzy stal měnovou jednotkou používanou v mezinárodním obchodním styku nejen v  sousedních státech (nejvíce v Německu), ale i v Rusku.

Kupní síla pražského groše se v důsledku nestability feudálního hospodářství měnila. To mělo za následek, že se pevnost grošové měny neudržela. Špatné finanční hospodaření, zejména za Jana Lucemburského, pronajímání mincovního regálu i husitské války způsobily pokles jakosti mince. Pokusy Jiřího z Poděbrad zpevnit měnu vyhlášením mincovního řádu roku 1469 neměly většího úspěchu. Pražský groš jakostí i váhou stále klesal až do poslední ražby v roce 1547. První groše Václava II. měly váhu 3,70g a jakost stříbra 0,939, kdežto poslední groše Ferdinanda I. vážily už jen 2,-- g a jakost stříbra byla 0,422.

Zhoršování jakosti pražského groše vedlo k tomu, že některá města, zvláště německá, se začala chránit před špatnými penězi a dobré mince si označovala zvláštní značkou - kontramarkou. Kontramarkované mince obíhaly jako platidlo po celém Německu až do konce XV. století.

 

Prameny : 

ČNB, sekce peněžní a platebního styku 
Česká měna - Bedřich Spáčil; Peníze poklady padělky - Bohuslav Hlinka, Pavel Radoměřský; Peníze celého světa - Bohuslav Hlinka, Pavel Radoměřský.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2019 Zlaté mince - Numismatika