100. výročí první elektrifikované trati z Tábora do Bechyně

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor Ladislav Kozák

- Další informace o této minci

Česká národní banka vydává dne 18. června 2003 do oběhu pamětní stříbrnou 200 Kč minci ke 100. výročí první elektrifikované trati z Tábora do Bechyně. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, které se liší povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Mince v běžném i proofovém provedení jsou ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost mincí je 13 g, průměr je 31 mm a síla 2,35 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.

Na lícní straně mince ražené podle návrhu akademického sochaře Ladislava Kozáka ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi je hlavním motivem portrét Františka Křižíka doplněný jeho jménem a letopočty jeho narození a úmrtí v neuzavřeném opisu při levém okraji mince. Při pravém okraji mince je v neuzavřeném opisu název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Pod portrétem je značka mincovny. Dominantu rubové strany tvoří skupina osob v dobovém oblečení vítající příjezd prvního vozu elektrifikované trati. Při horním a pravém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis "PRVNÍ ELEKTRIFIKOVANÁ TRAŤ", při levém a dolním okraji neuzavřený opis "TÁBOR - BECHYNĚ" a nad ním letopočty "1903-2003". Iniciály autora výtvarného návrhu jsou při pravém spodním okraji dvousetkoruny mezi oběma opisy.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu modré barvy. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Rok 2003 - 100 let Místní dráhy Tábor - Bechyně

Do železniční historie Čech se Tábor nejvýrazněji zapsal Místní dráhou Tábor - Bechyně, první elektrickou dráhou v Rakousko-Uhersku. Její realizace je nerozlučně spjata se jménem významného odborníka, vynálezce a průmyslníka Františka Křižíka, který u ní nejen prosadil elektrický pohon, ale dodal i všechna elektrická zařízení, včetně elektrické výzbroje vozidel a elektrárny. Cesta k tomuto úspěchu však nebyla snadná. Předcházela mu řada nezdarů v předchozích letech, kdy se Křižík snažil opakovaně prosadit elektrický pohon u řady tehdy v Čechách projektovaných místních drah. Teprve poté, když se sněm Království českého v roce 1896 usnesl, že vyhoví přání družstva bechyňských občanů a převezme záruku za stavbu místní dráhy z Tábora do Bechyně, vycítil Křižík další velkou příležitost. I když byla dráha původně projektována pro parní provoz, podařilo se mu přesvědčit schvalující instituce o výhodách provozování místních drah elektrickými motorovými vozy. Nezanedbatelnou roli při prosazování elektrického pohonu sehrál i Křižíkův návrh, aby jím současně navrhovaná elektrárna sloužila ve dne k pohonu dráhy a v noci k osvětlení města.

Potřebnou koncesi obdrželo Družstvo bechyňské dráhy 19. dubna 1902 a ještě v témže měsíci bylo započato se stavbou trati. Křižíkově firmě byla následně vedle elektrárny a zařízení dráhy zadána i stavba elektrických vozů, ke, kterým postavila vozové skříně smíchovská vagónka Franze Ringhoffera. Stavba velmi rychle pokračovala, takže již 1. června 1903 mohl na trať vyjet motorový vůz k první zkušební jízdě. Slavnostní zahájení provozu za účasti předních zemských celebrit se následně uskutečnilo 21. června 1903.

Avantgardní Křižíkovo působení při zavádění elektrické trakce mělo pro další rozvoj železnic zásadní význam. I proto byl první elektrický vůz bechyňské dráhy zařazen do sbírek Národního technického muzea v Praze a je dodnes udržován v provozuschopném stavu.

Prameny: 

ČNB sekce peněžní a platebního styku
Text a obrázky připravil Dipl.- Ing. Dr. Karel Zeithammer, pracovník Národního technického muzea v Praze

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika