r. 2004 425. výročí prvního vydání Kralické bible

Dnem 20. října vydává Česká národní banka do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 425. výročí prvního vydání Kralické bible. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince, kterou razila Česká mincovna v Jablonci nad Nisou, je 31 mm, hmotnost 13 g a síla je 2,35 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. 

Na lícní straně dvousetkoruny je při levém, horním a pravém okraji mince neuzavřený opis s názvem státu "ČESKÁ REPUBLIKA", při spodním okraji je rovněž v opisu označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Před názvem státu je značka mincovny. Uvnitř mincovního pole je úryvek Pláče Jeremiášova z 1. kapitoly VI. dílu Kralické bible, stylizovaný do podoby knižní stránky. V neuzavřeném opisu při levém, horním a pravém okraji rubové strany dvousetkoruny je text "PRVNÍ VYDÁNÍ KRALICKÉ BIBLE", při spodním okraji jsou letopočty "1579-2004". Hlavním motivem této strany je titulní list I. dílu Kralické bible z roku 1579. Autorem výtvarného návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Zbyněk Fojtů, jehož iniciály jsou umístěny za textem vztahujícím se k výročí. 

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu fialové barvy. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná. 

Prodej pamětních mincí Česká národní banka uskutečňuje prostřednictvím subjektů oprávněných obchodovat s numismatickým materiálem a v omezené míře i na svých mimopražských pobočkách. 

Zdroj: ČNB, sekce peněžní a platebního styku

Pozn.:    Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.





Bible Kralická

Kralická bible
(1579 - 1593)

V roce 1593 (některé prameny uvádějí i rok 1594) bylo Novým zákonem ukončeno první kompletní české vydání biblických knih dnes nazývané Kralická bible podle obce Kralice u Náměště nad Oslavou, kde knihy vznikly a byly vytištěny. Biblické texty vydané původně pod názvem Biblí česká (později Biblí svatá) vycházely postupně od roku 1579 v šesti knihách s komentáři. První čtyři díly tvořil Starý zákon, pátý díl Apokryfy, šestý již zmíněný Nový zákon. Kralická bible není první českou vydanou biblí vůbec, ale od svých předchůdců se významně liší především tím, že jde o první český překlad všech biblických knih podle jejich originálního znění. Překlad a komentáře k textům jsou dílem týmu humanistů Jednoty bratrské, který působil v Kralicích na panství Jana st. ze Žerotína a navazoval na Nový zákon přeložený a komentovaný biskupem Jednoty bratrské a významným spisovatelem, překladatelem a pedagogem Janem Blahoslavem. Po jeho smrti vedení Jednoty bratrské rozhodlo na jeho dílo navázat a pořídit překlad celé bible. Blahoslavův Nový zákon se stal její součástí. Díky snaze Jana Blahoslava i jeho následovníků (tzv. Bratří kralických) o přesné vystižení originálu v souladu se zvláštnostmi českého jazyka a o vědecký výklad originálních biblických textů se Bible kralická, nejvýznamnější dílo českého humanistického překladatelství, stala zdrojem poznání vyspělé spisovné češtiny i náboženského písemnictví. Proto měla zásadní vliv na všechny pozdější překlady a byla pro ně autoritativním vzorem až do 20. století. Výsadní postavení klasického biblického textu si však udržuje dodnes.

Zdroj: Lexikon české literatury, díl 2./II K-L, Academia Praha 1993

Památník Bible kralické 

Památník Bible kralické se nachází v budově v sousedství bývalé tvrze, kde v letech 1578 - 1620 nalezla útočiště tajná bratrská tiskárna. Ta zde tiskla nejenom knihy náboženského charakteru (tj. bibli či bratrské kancionály), ale také nejrůznější světská díla a učebnice. Jejím nejvýznamnějším produktem však přesto zůstává šestidílná tzv. Bible kralická, náležící nejen k vrcholům tiskařského umění v našich zemích, ale kvalitou svého projevu především k pokladům českého jazyka, který přispěl k jeho uchování a rozvíjení v pozdějších dobách protireformace a exilu.
Již v sedmdesátých letech 16. století se tiskárna za svého působení v Ivančicích připravovala na vydání velkého díla Jednoty bratrské - překladu Starého zákona z hebrejštiny a řečtiny. Působiště tiskárny, utajované označením insula hortensi (ostrov zahrad), se však stávalo veřejným tajemstvím a spolehlivost úkrytu přestala být dostatečná. Tiskárna byla proto přestěhována na vhodnější a bezpečnější místo, kterým byl kralický zámeček. Vlastní práce na tisku kralické Šestidílky vedl tiskař Zachariáš Solín Slavkovský. Vydání prvních tří dílů (1579, 1580 a 1582) řídil Izaiáš Cibulka a na jejich grafické výzdobě se pravděpodobně podílel Martin Dadán, autor grafické výzdoby v kralickém kostele sv. Martina z roku 1580. Smrtí Izaiáše Cibulky v roce 1582 byla práce přerušena na celých pět let. Teprve roku 1587 se objevují Zachariáši Solínovi po boku noví spolupracovníci. Zvláště mladý Václav Elam, kreslíř a řezbář, vtiskl dalším tiskům svým osobitým stylem svou pečeť. Typograficky mimořádně hodnotná Jednodílka z roku 1596, následující po vydání dalších dílů Šestidílky (1587, 1588 a Nový zákon 1596), je již zcela jeho grafickým dílem a je rovněž posledním tiskem Zachariáše Solína, který téhož roku umírá. Kralická redakce Biblí české je mistrovským dílem po stránce jazykové i překladatelské a dodnes je považována za vrcholné dílo soudobého knihtisku. Lze ji srovnávat i s jinými biblickými texty, včetně překladu Lutherova. Právě jeho překlad bible do němčiny ovlivnil reformované církve v názoru, pořizovat národní překlady biblických textů z hebrejštiny a řečtiny. Z představitelů Jednoty bratrské pak především biskup Jan Blahoslav svým překladem Nového zákona podnítil své stoupence k následování. Katolická strana se tradici Bible kralické pokusila nahradit vydáním tzv. Bible Svatováclavské. Po celé 17. a 18. století však Bible kralická představovala pro Čechy bez rozdílu vyznání vzor jejich jazyka a hluboce ovlivnila náboženský i literární život našich buditelů. Velkého ohlasu dosáhla i v zahraničí, nejen na Slovensku, ale také v německých zemích, kde na její tradici navázala tzv. Bible hallská, tištěná v Halle u Magdeburku. Za 42 let vytiskli v kralické impresí 76 druhů knih
Stavba Památníku byla započata roku 1967. Společným úsilím Moravského muzea v Brně, Místního národního výboru v Kralicích nad Oslavou a kralického Muzejního spolku byla uskutečňována podle návrhu předního českého architekta a urbanisty prof. architekta Bohuslava Fuchse (1895 - 1972) jako místo důstojného uložení bohatých materiálů z výzkumu kralické tvrze a ze sbírek Muzejního spolku. Přes těžké politické ovzduší se dočkala slavnostního otevření 28. září 1969. Současně byla v horním sále Památníku otevřena stálá expozice, jejíž autorkou byla PhDr. Vlasta Fialová CSc., dlouholetá vedoucí zdejších archeologických výzkumů. Expozice ukazovala především bohatství kralické minulosti, zvláště jejího nejslavnějšího období - činnosti bratrské tiskárny - ve světle zdejších archeologických výzkumů. Dolní sál Památníku sloužil nejdříve k depozitárním účelům, ale již 6. září 1970 u příležitosti 300. výročí smrti J. A. Komenského, zde byla otevřena výstava J. A. Komenský a tiskárna, jejíž autorkou byla rovněž dr. Fialová.
Vlastní šestidílná Bible kralická byla vytištěna v letech 1579-1593:
1579 - celá kniha Mojžíšova 
1580 - ostatní knihy Starého zákona 
1582 - Žaltář, přísloví, kazatele, Píseň písní, kniha Jobova 
1587 - Kniha proroků 
1588 - apokryfy, Kniha Tobiášova, knihy Makabejské 
1593 - Nový zákon Blahoslavův 

Zdroj: Internet, www.kuroslepy.cz 


 

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika