200 Kč 2004 250. výročí sestrojení bleskovodu P. Divišem

Averz (lícní strana):
Na lícní straně dvousetkoruny je Divišův bleskosvod, ztvárněný podle dobové rytiny představující jeho první autentické zobrazení. Při spodním, levém a horním okraji mince bleskosvod zčásti zakrývá neuzavřený opis s názvem státu "ČESKÁ REPUBLIKA". V pravé spodní části lícní strany je ve dvou řádcích umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč" a pod ním je značka mincovny, která dvousetkorunu razila.

Reverz (rubová strana):
Na rubu mince je portrét Prokopa Diviše, který je při okrajích rovněž zčásti zakryt opisem s textem "BLESKOSVOD PROKOPA DIVIŠE 1754-2004". Autorem výtvarného návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Harcuba, jehož iniciála "H", je zakomponována do opisu před letopočty při pravém okraji mince.

PODROBNOSTI K 200 Kč 2004 250. výročí sestrojení bleskovodu P. Divišem

Dnem 25. května 2004nabývá účinnosti vyhláška č. 297/2004 Sb., kterou Česká národní banka vydává do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 250. výročí sestrojení bleskosvodu Prokopem Divišem. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince, kterou razila Bižuterie Česká mincovna a.s., a.s., je 31 mm, hmotnost 13 g a síla je 2,3 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.

Na lícní straně dvousetkoruny je Divišův bleskosvod, ztvárněný podle dobové rytiny představující jeho první autentické zobrazení. Při spodním, levém a horním okraji mince bleskosvod zčásti zakrývá neuzavřený opis s názvem státu "ČESKÁ REPUBLIKA". V pravé spodní části lícní strany je ve dvou řádcích umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč" a pod ním je značka mincovny, která dvousetkorunu razila. Na rubu mince je portrét Prokopa Diviše, , který je při okrajích rovněž zčásti zakryt opisem s textem "BLESKOSVOD PROKOPA DIVIŠE 1754-2004". Autorem výtvarného návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Harcuba, jehož iniciála "H", je zakomponována do opisu před letopočty při pravém okraji mince.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu žlutohnědé barvy. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu žlutohnědé barvy. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Prokop Diviš

(vl. jménem Václav Divíšek, 1. 8. 1698 - 21. 12. 1765)

Prokop Diviš pocházel z chudé rodiny.Vzdělání, které by pro výjimečně nadaného chlapce jinak bylo nedosažitelné, mu umožnila získat kněžská dráha. Po studiích byl vysvěcen knězem, roku 1729 byl jmenován profesorem filosofie a později i profesorem teologie. Kromě kněžského povolání se věnoval pedagogické činnosti, učil filosofii v klášteře Louka. Výuka zahrnovala také přírodní vědy. Zabýval se studiem fyziky a prováděl četné experimenty. První praktické výsledky přinesly pokusy s čerpáním vody. Vymyslel stroj, který čerpal vodu ze studně a vytlačil ji do výše 60 metrů. V roce 1742 vybudoval vodovod v Louce a o dva roky později v Příměticích. Sestrojil také hudební nástroj "Denis d'or" (zlatý Diviš), který napodoboval zvuky strunných a dechových nástrojů a údajně i lidský hlas.

Kolem roku 1748 začal provádět výzkumy v oblasti elektřiny, zkonstruoval třecí elektriku nazvanou "elektrum". Pokusy s elektřinou rozlišoval na zábavné, zajímavé a prospěšné. Mimo jiné studoval vliv elektřiny na rostliny a pokoušel se i o léčení nemocných elektrizací. Práce se mu dařila a tak předváděl pokusy badatelům a přiváděl k úžasu učené společnosti. Díky svému věhlasu byl pozván do Vídně ke dvoru, aby své umění demonstroval před císařským párem, Marií Terezií a Františkem Lotrinským.

Studium atmosférické elektřiny dovedlo P. Diviše ke stavbě bleskosvodu, , který vztyčil 15. června 1754 na přímětické faře u Znojma. "Machina meteorologica" (stroj povětrnostní), jak jej autor nazval, měl vysávat elektřinu z atmosféry soustavou 400 kovových hrotů a svádět ji do země. Bleskosvod byl připevněn na patnáctimetrovém stožáru. Roku 1759 bylo na Znojemsku velké sucho a kraj byl postižen neúrodou. Obyvatelé Přímětic a okolí to přičítali působení "povětrnostní mašiny" a požadovali její odstranění. Když na jaře příštího roku nepřišly deště, byl bleskosvod sedláky stržen. Rok 1760 byl však deštivý, což přimělo osadníky k nové žádosti, aby Diviš svůj stroj opět postavil. Druhý přístroj stejné konstrukce byl vztyčen následujícího roku na věži přímětického kostela.

Diviš patřil mezi první učence, kteří dokázali využít pokusů s elektřinou k prospěšným účelům. Přispěl k využití elektřiny k terapeutickým účelům a svým hromosvodem k ochraně před elektrickým výbojem mezi oblaky a zemí.

Prameny :

ČNB , sekce peněžní a platebního styku
Text a obrázky připravilo Národní technické muzeum Praha.

- Další informace o této minci

REGISTRACE NA ŽÁDANKU.
Získejte vzácné mince do své sbírky. Starosti nechejte na nás.
(Dejte na žádanku mince, které vám chybí. S námi můžete získat i vyprodané vzácné a žádané tituly.)

Co je to "Žádanka"?

Poptávka, žádanka, nebo taky chyběnka je nezávazná poptávka konkrétní mince. Sběratelé kteří chtějí doplnit svou sbírku titulem, který je již vyprodán nebo je vzácný musí jejímu shánění věnovat hodně času a značné úsilí. Vyplněním žádanky přenesete tuto činnost na nás.

Mince, které nejsou skladem mají místo ceny uveden symbol a vedle něj text "Na žádanku". Kliknutím na tento text minci zapíšete do svého seznamu žádanek. Jako registrovaní uživatelé si můžete svůj seznam žádanek kdykoliv prohlédnout, doplnit, nebo z něj odstranit minci kterou jste již získali.

V případě, že mince o kterou máte zájem je skladem a nabízíme ji k prodeji, systém Vám automaticky zašle zprávu na Vaši e-mail adresu. Vy se pak můžete rozhodnout zda budete mít o minci za tuto cenu zájem, a případně si ji objednat obvyklým způsobem.

Uvedením mince do seznamu žádanek se nezavazujete k jejímu odběru.

Individuální žádanky.
Žádanku můžete vyplnit i na minci která na našich stránkách není vůbec uvedena. Nemá kód, ani nemá popis. Takové žádance říkám individuální žádanka. Individuální žádanky se liší především tím, že dostupnost v nich uvedených mincí není sledována automaticky počítačem, ale průběžně operátorem našeho e-shopu.
Svou individuální žádanku můžete vyplnit na této stránce.

Časté otázky:

Jak získáte minci, která mi chybí?
Výkupem ze soukromých sbírek. Tak jak noví sběratelé začínají, tak i jiní se sbíráním končí. Z nejrůznějších důvodů ruší své sbírky a nabízí nám je k odprodeji. Nejčastěji jde o prodej dědictví. Tímto způsobem se vrací do oběhu i velmi vzácné tituly, které sběratelé považují za skutečné skvosty a sami by je na burze nikdy nenabízeli.

V čem je žádanka na serveru Zlatemince.cz výhodnější?
Je zpracovávána elektronicky. Každý záznam je evidován a zatříděn. Obrátí-li se na nás majitel mincí s nabídkou odprodeje, víme rychle kdo má o tuto minci zájem. Naše adresa navíc patří mezi nejnavštěvovanější a poptávek i nabídek zpracováváme velké množství.

Jak dlouho poptávka platí?
Trvale. Vaše poptávky evidujeme do té doby dokud Vám danou minci nezajistíme, nebo dokud ji sami neodvoláte.

Jak rychle mi žádanou minci zajistíte?
Pokud poptáváte mince, které jsou vyprodány nebo jsou opravdu vzácné, obrňte se trpělivostí. Plnění poptávek nelze provést dříve než nám žádanou minci nabídne k výkupu jiný sběratel.

NETRADIČNÍ KOVY V MINCOVNICTVÍ

Platina

Když Španělé začali těžit zlato v Kolumbii, povšimli si zvláštního šedobílého kovu, nacházejícího se ve zlaté rudě. si našla cestu do Evropy a stala se kovem padělatelů a klenotníků. Carské Rusko se pokusilo využít sibiřské „bílé zlato“ k ražbě oběživa ale platina zůstala nadále pouze průmyslovým kovem a až od 70. let 20. století se začala využívat pro ražbu pamětních a investičních mincí.

, kov padělatelů
Původní obyvatelé Jižní Ameriky používali platinu smíchanou se zlatem k výrobě ozdob a předmětů dávno před španělskou kolonizací. V Andách se nacházela bohatá naleziště různých kovů a minerálů. Nejdůležitějším nalezištěm platiny bylo území Chocó v Pacifické Kolumbii, malá naleziště byla i na jihu Kolumbie a na severu Ekvádoru. Pro Španěly byl neznámý kov, označovaný jako „platina del Pinto,“ tedy „malé stříbro řeky Pinto“ (v píscích této řeky se platina hojně nacházela), pouhou komplikací při těžbě zlata a neměli pro něj další v yužití.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.

NÁLEZY BENÁTSKÝCH MINCÍ v Olomouci

Jedná se příznačně o místo, které bylo od konce 19. století několikrát zkoumáno archeology a může se tedy vykázat řadou nálezů, včetně mincí.

Mimořádně cenná lokalita Václavského (Dómského) návrší s katedrálou sv. Václava, kapitulním děkanstvím, pozůstatky středověkého hradu a torzálně dochovanou románskou architekturou byla díky příhodné poloze poprvé osídlena již v pozdní době kamenné, dále pak v době bronzové a od 9. století je obydlena kontinuálně až dodnes.

V průběhu výzkumů, prováděných na této lokalitě v osmdesátých letech 20. století pod vedením Víta Dohnala, byly kromě jiných artefaktů nalezeny i dva benátské groše – matapany ze 13. století. Starší typ (obr. 1), objevený v sekundární poloze při západním obvodu studňovité jámy v hloubce 155 cm pod povrchem spolu s větším množstvím chaoticky nahromaděných lid ských kostí a jejich zlomků, dal razit benátský dóže Marino Morosino (1249–1253), původcem mladšího typu (obr. 2) je Morosinův nástupce Ranieri Zeno (1253–1268). Uvedené benátské groše přitom nejsou jedinými z Olomouce známými středověkými ražbami italské provenience. V Benátkách má svůj původ také denaro piccolo, nejnižší mincovní nominál (12 denari picco li = 1 soldo), nalezený při výzkumu v Pekařské ulici ve vrstvě datované do 13. století. Další ražba z regionu Benátska byla objevena při výzkumu na Náměstí Hrdinů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.

Proof:	Vyprodáno na žádanku
B.k.:	~ 400 Kč přihodit