500. výročí  úmrtí Matěje Rejska

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč 
Autor Zbyněk Fojtů

- Další informace k této minci naleznete zde

500. výročí  úmrtí Matěje Rejska

Dne 21. června vydává Česká národní banka do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 500. výročí úmrtí Matěje Rejska. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), , které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla je 2,4 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.

Na lícní straně dvousetkoruny je zobrazena Rejskova kazatelna z kostela sv. Vavřince v Kaňku. Při levém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis s názvem státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, při pravém spodním okraji rovněž v neuzavřeném opisu označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Při pravém horním okraji je značka mincovny, která dvousetkorunu razila. Na rubu dvousetkoruny je autoportrét Matěje Rejska z Prašné brány v Praze. Při levém a spodním okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „MATĚJ REJSEK 1506 - 2006“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Zbyněk Fojtů, jeho autorská značka, spojená písmena „FZ“, je umístěna při pravém horním okraji dvousetkoruny.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu světle béžové barvy s jemným rastrem. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Matěj (Matyáš) Rejsek

(asi 1445 Prostějov - 1. 7. 1506 Kutná Hora)

Kameník - samouk, stavitel a dekoratér Matěj Rejsek se narodil v Prostějově pravděpodobně roku 1445. Jeho jméno, či spíše přezdívka Rejsek nebo Rysek, údajně vzniklo od toho, že uměl dobře "raysovati" (rýsovat resp. kreslit). V roce 1469 se stal bakalářem na Týnské škole na Starém Městě pražském a pak i jejím správcem. Později školu opustil a vstoupil do staroměstského kamenického cechu. V letech 1476 se začal podílet na stavbě Prašné brány (původně Nová věž) a o dva roky později ji zcela převzal. Na památku svého působení na tomto díle zanechal nápis "Raysek de Prostieyov Baccalareus Pragensis 1477" a svůj autoportrét - bustu nad obloukem (ze strany Celetné ulice). Když král Vladislav Jagellonský přesídlil na Pražský hrad, byly práce na věži zastaveny a obnoveny až roku 1592. Prašná brána, která byla na přelomu 17. a 18. století přeměněna na skladiště střelného prachu (odtud současný název), prošla ovšem několika pozdějšími přestavbami a úpravami; v Rejskově době byla postavena jen pod ochoz. Po zastavení prací byl Rejsek povolán do Kutné Hory, kde po smrti předchozího mistra pokračoval v dostavbě katedrály sv. Barbory. Dokončil horní část triforia a klenbu chóru. V roce 1506 však Rejsek v Kutné Hoře zemřel a v chrámu sv. Barbory byl i pochován.

Většina Rejskových prací měla spíše kamenický charakter. Ve svém díle vycházel z parléřovské tradice a byl především skvělým dekoratérem. K jeho nejvýznamnějším a nejkrásnějším dílům patří kromě Prašné brány a chrámu sv. Barbory baldachýn v Týnském chrámu v Praze a také kazatelny v kostele sv. Vavřince v Kaňku u Kutné Hory a v kostele sv. Bartoloměje v Rakovníku. Rejsek se podílel i na stavbě resp. přestavbě a výzdobě několika domů v Kutné Hoře a v Praze (např. dům U anděla a dům U zlatého jednorožce na Starém městě v Praze). Z jeho dílny pochází velmi pravděpodobně i kamenná kašna v Kutné Hoře (této kašně byla věnována jedna ze zlatých mincí z cyklu Deset století architektury). Byl pravděpodobně i autorem původní plastiky Rolanda na Karlově mostě (dnes Bruncvík), která byla na konci třicetileté války při bojích se Švédy na Karlově mostě silně poškozena. Její torzo je dnes uloženo v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti; nová socha je volnou rekonstrukcí té původní.

Prameny :
ČNB, sekce peněžní a platebního styku