r. 2007 550. výročí  založení Jednoty bratrské 

Jednota Bratrská. Návrh pamětní mince. Jednota Bratrská. Návrh pamětní mince.

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč 
Autor akademický sochař Zbyněk Fojtů

- Další informace k této minci naleznete zde

 Domek Na Sboru v Kunvaldě, kde býval první sbor Jednoty bratrské
Domek Na Sboru v Kunvaldě, kde býval první sbor Jednoty bratrské (foto ČNB)

Úřední znak československé provincie Jednoty bratrské podle vyhotovení Cyrila Boudy z r. 1935
Úřední znak československé provincie Jednoty bratrské podle vyhotovení Cyrila Boudy z r. 1935

Portrét Jana Blahoslava (převzato z knihy Jednota bratrská v obrazech, vydala Jednota bratrská v Ústředním církevním nakladatelství, Praha 1957)
Portrét Jana Blahoslava (převzato z knihy Jednota bratrská v obrazech, vydala Jednota bratrská v Ústředním církevním nakladatelství, Praha 1957)

 

Dnem 21. března 2007 vydává Česká národní banka do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 550. výročí založení české reformační církve Jednoty bratrské. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla je 2,45 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1%.

Na lícní straně dvousetkoruny je symbol Jednoty bratrské, beránek nesoucí vítěznou korouhev, který stojí pod bratrskou borovicí. Při levém a horním okraji je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je při pravém okraji mince. Značka mincovny je umístěna při pravém spodním okraji dvousetkoruny. Na rubu mince je kalich se znakem Jednoty bratrské. Při levém a horním okraji je opis „JEDNOTA BRATRSKÁ“ a při pravém okraji jsou data „1457-2007“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Zbyněk Fojtů, jeho autorská značka, spojená písmena „FZ“, je umístěna při pravém spodním okraji dvousetkoruny.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu zelené barvy s jemným rastrem. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.



Jednota bratrská

V polovině 15. století, kdy po porážce radikálního křídla husitů nastala doba kompromisů a často i návratu k církevním praktikám, proti nimž Jan Hus vystupoval, se v církvi podobojí začaly stále častěji vytvářet skupiny lidí, které současný stav neuspokojoval a viděli v něm zradu husitských ideálů. Jedna z takových skupin vznikla kolem Řehoře Krajčího, žáka a pravděpodobně i synovce Jana Rokycany, zvoleného leč nepotvrzeného pražského arcibiskupa. Jan Rokycana skupině doporučil učení Petra Chelčického, jehož myšlenky o přísné mravní kázni, dobrovolné chudobě a neodporování zlu jim byly velmi blízké. Patrně pod vlivem tohoto učení se rozhodli odejít z Prahy a žít mimo ni podle svých představ o pravém křesťanství. Roku 1457 získal pro ně Rokycana povolení, aby se usadili ve vsi Kunvaldu u Žamberka na panství Jiřího z Poděbrad. Tam vzniklo první společenství "bratří a sester zákona Kristova" podle ideálů biblické i husitské rovnosti všech lidí. Postupně byly podobné sbory zakládány i na jiných místech českého království. Ke kunvaldskému sboru se brzy přidal kněz církve podobojí, Michal ze Žamberka. Jiní kněží v okolí však považovali činnost sboru za nebezpečnou, neboť Jednota se stále více odkláněla od oficiálních obřadů a formalit a vznikla obava, aby znovu neožily potlačené táborské myšlenky. Upozornili proto Jiřího z Poděbrad na "kacíře" a král proti Jednotě přísně zakročil. Pronásledování však nebylo naštěstí příliš dlouhé a Jednotu jen utvrdilo ve správnosti nastoupené cesty. Brzy padlo rozhodnutí zcela se rozejít jak s Římem, tak s církví podobojí. V r. 1467 byla proto ustavena vlastní církev a zvoleni první tři kněží, z nichž jeden, rolník Matěj z Kunvaldu, se stal na základě losování prvním biskupem Jednoty. To samozřejmě vyvolalo další pronásledování, které trvalo až do smrti krále Jiřího z Poděbrad.

Téměř až do začátku 16. století vycházela Jednota bratrská z asketické interpretace novozákonních principů, k nimž patřil život v ústraní bez jakékoliv společenské angažovanosti, vzdělání bylo považováno jen za prostředek k pochopení bible apod. Posléze se však otevřela i měšťanům a drobné šlechtě. Původní zásady byly modifikovány, zejména zásluhou biskupa Lukáše Pražského. K dalším změnám v církvi došlo vlivem Lutherovy reformace, kdy byli do Jednoty přijímáni i šlechtici, aniž by se zřekli svých šlechtických výsad. V době, kdy byl biskupem Jednoty Jan Augusta, došlo k novému krutému pronásledování, při němž se mnoho členů Jednoty vystěhovalo do Polska a Pruska a těžiště činnosti Jednoty se přesunulo na Moravu. V r. 1557 se jedním z biskupů stal Jan Blahoslav, který měl značné zásluhy o rozvoj bratrského písemnictví. V té době se výrazně změnil vztah Jednoty ke vzdělání, podporovalo se humanistické vzdělání, rozvoj školství a písemnictví. Vrcholem Blahoslavovy práce byl překlad Nového zákona, který se stal součástí Kralické bible.

Bílá hora znamenala prakticky konec Jednoty bratrské v českých zemích. Většina bratří odešla do emigrace, jiní zůstali po několik generací v utajení až do přijetí tolerančního patentu Josefa II. Představitelem Jednoty v exilu byl Jan Amos Komenský. V r. 1722 se v saském Ochranově usadila skupina moravských bratrských rodin, kterým ve vlasti hrozilo pronásledování, a založila si zde svůj sbor. Zpočátku působili jen jako volné sdružení, přibývali k nim však další přistěhovalci a docházelo k teologickým sporům. V květnu 1727 proto byly přijaty stanovy náboženské společnosti a následně v srpnu bylo dosaženo i dohody a smíření různých směrů. Den smíření je pokládán za znovuobnovení Jednoty bratrské.

Z Ochranova se díky široké misionářské aktivitě, zejména v 18. století, rozšířilo učení Jednoty prakticky po celém světě. Stala se z ní uznávaná církev působící pod latinským názvem Jednoty bratrské Unitas Fratrum a anglickým názvem Moravian Church. Její součástí (jednou z provincií) je i Jednota bratrská v České republice. Symbolem Jednoty bratrské je beránek s vítěznou korouhví a k němu se vztahující heslo "Zvítězil beránek náš, následujme jej" (Vicit agnus noster, eum sequamur).


Prameny textu:

Jednota bratrská, vydala Úzká rada Jednoty bratrské v Ústředním církevním nakladatelství, Praha 1989, Jindřich Schiller: Jednota bratrská, její učení a řád, Praha 1921, Jednota bratrská, knížka o vzniku, učení, řádech a zřízení, vydala Úzká rada Jednoty bratrské v Praze 1938, Kolektiv: Encyklopedie Diderot, sv. 2, Nakladatelský dům OP, Praha 1997, Kolektiv: Kdo byl kdo v českých zemích do roku 1918, Libri, 1993



 

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika