650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic

650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic  650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč 
Autor : Jiří Věneček

- Další informace k této minci naleznete zde

 

Dnem 6. února 2008 vydává Česká národní banka do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla je 2,3 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1%.

Na lícní straně dvousetkoruny se nachází přepis nástěnné malby zobrazující lisování vína, která je součástí svatováclavského cyklu na schodišti ke kapli svatého Kříže na Karlštejně. Název státu „ ČESKÁ REPUBLIKA“ je při spodním okraji dvousetkoruny a nad ním je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny je umístěna při horním okraji dvousetkoruny. Na rubu dvousetkoruny je přepis ilustrace zobrazující kypření půdy, sběr plodů a odnášení hroznů do lisu, která pochází z Velislavovy bible. Nad ním je monogram císaře Karla IV. Při levém, spodním a pravém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „NAŘÍZENÍ KARLA IV. O ZAKLÁDÁNÍ VINIC“ a letopočty „1358/2008“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Věneček. Jeho iniciály tvořené spojenými písmeny „jv“ jsou umístěny při spodním okraji dvousetkoruny nad opisem.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu zelené barvy s jemným rastrem. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Vyobrazení vinobraní ve Velislavově bibli - 14.st.

 


 

650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic  650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic
                                                     mince v provedení b.k.

 

 

Nařízení Karla IV. o zakládání vinic

Rozkvět vinařství v českých zemích je spjat zejména s vydáním nařízení Karla IV. o zakládání vinic. To bylo vydáno dne 16. února 1358 pro Prahu a 12. května 1358 pro ostatní královská města. Záměrem císaře bylo mimo jiné podporou vinařství umožnit rozvoj finančně přínosného odvětví zemědělské činnosti. Kolem královských měst byl v polovině 14. století dostatek nepříliš využívané půdy. Vydání nařízení umožnilo obhospodařovat tuto půdu a navíc vytvořilo pracovní příležitosti pro městskou chudinu.
Každý majitel pozemků musel do 14 dnů od vydání nařízení začít zakládat vinice. V případě, že tak nechtěl nebo nemohl učinit, mohl svěřit své pozemky k disponování tzv. perkmistrovi. Ten byl oprávněn odevzdat půdu tomu, kdo se k obdělávání vinic přihlásil. Zároveň dohlížel na to, aby viniční půda nebyla užívána k jiným účelům a pomáhal při uzavírání smluv mezi majiteli vinic a nájemci. Kontrola nad zakládáním vinic byla svěřena staroměstským konšelům. Těm zároveň náležela pravomoc jmenovat perkmistry, trestat škody na vinicích a rozsuzovat pře o vinice, a to jak ve věcech soukromých, tak i trestních.
Nařízení osvobozovalo vinice na 12 let od vybírání veškerých daní a dávek. Teprve od 13. roku musel vinař odevzdávat majiteli vinice desátek a králi půl džberu vína ročně. Kromě toho byly vinice trvale osvobozeny od vybírání zemských berní a ungeltu. Každá vinice měla stejnou výměru, a to 16 prutů (75,68 metrů) na délku a 8 prutů (37,84 metrů) na šířku. Výhodou stejné výměry byl mimo jiné snadnější výběr daní v pozdějších letech. Podpora rozvoje vinařství je patrná i z velmi vysokých trestů v případě poškozování vinic. Kdo byl při takovém činu přistižen ve dne, propadl pravou rukou, pokud se nevyplatil 20 kopami českých grošů. Kdo byl takto polapen v noci, propadl hrdlem a jeho majetek připadl perkmistrovi. Naopak ten, kdo zabil zločince škodícího na vinici, se vykoupil pouhými dvěma haléři, položenými na tělo zabitého.
Vydání nařízení o zakládání vinic bylo hlavním krokem k podpoře českého vinařství. Roku 1370 vydal Karel IV. nařízení o zákazu dovozu cizích vín, který se vztahoval na všechna zahraniční vína, s výjimkou drahých vín vlašských. Zákaz se nejprve týkal období od vinobraní do doby povelikonoční a od roku 1373 byl rozšířen na období celého roku. Z tohoto opatření je zřejmé, že se zakládání vinic ujalo a české země byly již za několik let v produkci vína zcela soběstačné

Pramen textu a fotografie: Václav Husa, Josef Petráň, Alena Šubrtová - Homo faber (pracovní motivy ve starých vyobrazeních), Academia, Praha 1967
Codex iuris municipalis regni Bohemiae – Sbírka pramenů práva městského království českého, I. Privilegia měst pražských, ed. Jaromír Čelakovský, Praha 1886
Jiří Spěváček, Karel IV., Život a dílo (1316 - 1378), Nakladatelství Svoboda, Praha 1979

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika