100. výročí Založení Národního technického muzea Proof


Náhled Averzní strany - 100. výročí Založení Národního technického muzea Proof Náhled Reverzní strany - 100. výročí Založení Národního technického muzea Proof

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Ražba: Česká mincovna
Emitent: ČNB

průměr: 31 mm, síla: 2.3 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
limit provedení proof: 15000 ks
limit provedení b.k.: 10000 ks




Národní technické muzeum
 

Národní technické muzeum
 
Lícní strana (averz):

Na lícní straně je na výseči železničního kola znázorněna jedna z prvních na území České republiky vyrobených lokomotiv, která je součástí sbírek Národního technického muzea. Na obvodu horní poloviny dvousetkoruny je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a značka mincovny, která dvousetkorunu razila. Na obvodu dolní poloviny dvousetkoruny je znázorněna část ozubeného kola.

Rubová strana (reverz):
Na rubové straně dvousetkoruny je v horní části na výseči hodinového ciferníku znázorněno průčelí budovy Národního technického muzea. Pod levou částí budovy Národního technického muzea je zobrazena část astrolábu. Na obvodu horní poloviny dvousetkoruny je neuzavřený opis „NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM“. Při pravém okraji dvousetkoruny jsou dole letopočty „1908 - 2008“. Při spodním okraj dvousetkoruny jsou umístěny iniciály autora dvousetkoruny, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny spojenými písmeny „FZ“.

Slovní popis mince:
Národní technické muzeum, 200, Kč, stříbrná, hrana hladká, vroubkovaná, Česká republika.

- Další informace k této minci naleznete zde
 

100. výročí Založení Národního technického muzea

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč 
Autor ak. soch. Zbyněk Fojtů
Ražba: Česká mincovna
Emitent: ČNB

průměr: 31 mm
síla: 2.3 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *"
hrana b.k.: vroubkovaná
limit provedení proof: 15000 ks
limit provedení b.k.: 10000 ks




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



- Co je to žádanka mincí?
- Další informace k této minci naleznete zde

Možná Vás zaujme:
-
Založení Národního technického muzea - zlatá medaile


Další stříbrné mince 2008 :
100. výročí  úmrtí Josefa Hlávky
650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic
150. výročí narození Viktor Ponrepo
100. výročí  Založení Národního technického muzea
100. výročí  Založení českého hokejového svazu

Vstup do schengenského prostoru 
 

POZNÁMKA
Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K minci je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České stříbrné mince > Jednotlivé stříbrné mince ČR

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KSCR139 ... Národního technického muzea Proof - 24 hodin
kód: KSCR140 ... Založení Národního technického muzea b.k. - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KSCR139 nákupem získáte +3,00 ZM
kód: KSCR140 nákupem získáte +2,00 ZM


AKTIVITA CENY
Zajímá Vás jak se vyvíjí cena těchto mincí? Jaká byla jeho původní cena mince a jaká je jeho hodnota mince dnes? Tyto užitečné informace Vám pomohou ocenit minci nebo medaili, kterou vlastníte. Informace o vývoji cen poskytujeme jen registrovaným návštěvníkům. Registrace je bezplatná. Registrujte se zde a získejte přístup k informacím které Vás zajímají. Po přihlášení se informace o cenách zobrazí zde.



NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. KSCR139 - 100. výročí Založení Národního technického muzea Proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

cena 524 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.

Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!

Na širší obrazovce víc uvidíte...


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Úvod do grošového období (6) České mincovnictví grošové doby (2)
V období husitské revoluce ustává ražba pražských grošů. Přestože z kutnohorské mincovny vychází ještě několik let po smrti krále Václava IV., děje se tak de facto ilegálně z původních razidel se jménem a titulem zesnulého krále.



Zrno (obsah drahého kovu) jak grošů, tak i drobných peněz se čtyřrázem, které se nyní stávají prakticky jedinou domácí mincí, se záhy povážlivě snižuje tou měrou, že kronikáři brzy mluví o groších a penězích „z půhé mědi ražených“. V letech 1420 a 1421, kdy monopolní královskou mincovnu v Kutné Hoře ovládala strana katolická, razili husité svoji drobnou minci také v Praze.
Pro ražbu drobné mince i pražských grošů v počátcích revoluce použili husité zkonfiskovaného stříbrného majetku včetně církevních kalichů. Nedostatek kvalitního kovu a soustavná potřeba peněz si vynutila vydání prvních kreditních platidel (mince bez vnitřní hodnoty) – tzv. flútků. Kronikář o tom zaznamenal: „… A potom, když se jim stříbra nedostávalo, dělali peníze z půhé mědi... a těm říkali flútky.“
Špatná jakost husitských grošů se stala příčinou vybíjení speciálních značek – tzv. kontramarek na kvalitní groše. Tyto kontramarky začala přidávat na pražské groše jihoněmecká města jako označení pro bernou minci při městských trzích. Záhy se k nim připojila i další města zejména bavorsko-švábského a westfálského mincovního okruhu. Dnes známe na 240 kontramarek, jež nesly většinou podobu stylizovaného městského znaku a byly do plochy grošů vybíjeny jako drobné punce. Nezřídka lze najít i groš s několika – 2, 3 i více vybitými kontramarkami, jak jej označilo postupně za bernou minci několik měst. Za zvláštnost můžeme v tomto směru označit kontramarky moravských měst Jihlavy (ježek – Jihlava = německy Iglau = v doslovném překladu Ježkov) a Brna (orlice – městský znak).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011



Ve stínu otce vlasti Čeští Lucemburkové na litých a ražených medailích
Ze všech panovnických dynastií formujících české dějiny, vydali jen Lucemburkové osobnost, která spolehlivě zastínila všechny ostatní.

Ke Karlu IV. vzhlížely už generace obrozenců. Jeho vysoká prestiž přetrvala až do současnosti a tak se uplatňuje třeba i v dnešních soutěžích popularity historických osobností. Právě proto by mohlo být zajímavé podívat se na jeho příbuzné, kteří stojí na méně osvětlených místech.

Když smrtí Václava III. roku 1306 skončila v Českém království sága Přemyslovců, vystřídala je cizí dynastie, Lucemburkové. Sňatkem Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského se oba rody příbuzensky propojily. Jejich střídání tak proběhlo organicky a vcelku pokojně, když uvážíme, jaká krveprolití v takových situacích často nastávají. První Lucemburk na českém trůnu se z nevýrazného mladíka časem profiloval jako postava evropského formátu. Jan Lucemburský, ve své vlasti dnes známý jako Jan Slepý, má u nás několik zjednodušujících charakteristik. Podle osobního založení je možné jej vnímat jako vychytralého diplomata, lehkomyslného marnotratníka, nebo jako dobový prototyp rytíře. Když přehlížím své četné realizace, které jsem mu věnoval, je jasné, že jsem preferoval posledně uvedenou charakteristiku. Výjimkou není ani litý medailon s portrétem, který jsem v osmdesátých letech dělal jako model pro ražbu, o níž tehdy ovšem nebyl zájem. Druhá strana je věnována Janovu mládí na lucemburském hradě Bock. Také mé další lité práce, Janovi zasvěcené, se točí kolem jeho rytířských cest po Evropě a smrti v bitvě u Crécy. Kulatému výročí této bitvy je věnovaná ražba z roku 1996. Motiv z Janovy pečeti se ještě podařilo v devadesátých letech uplatnit na jedné medaili Armády ČR, kam jako součást našich nejlepších vojenských tradic určitě patří.
Dolnobavorská vévodkyně Markéta Lucemburská, jejíž medaili mi letos zadala Pražská mincovna, patří k Janovým dětem. Sourozenci slavného Karla IV. (křtěného jako Václav), měli také dramatické osudy a Markéta to svým životem naplňuje. Když zemřel její manžel roku 1339, upadla do nemilosti císaře Ludvíka, nepřítele Lucemburků, který jí pak v Bavorsku znepříjemňoval život, jak mohl. Nakonec se vrátila do Prahy. Přípravy na další dynastický sňatek s polským králem už Markéta Lucemburská nepřežila a zemřela jen dva roky po svém manželovi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika