100. výročí Založení Národního technického muzea

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč 
Autor ak. soch. Zbyněk Fojtů

- Další informace k této minci naleznete zde

 

Dnem 18. června 2008 vydává Česká národní banka do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu ke 100. výročí založení Národního technického muzea. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla je 2,25 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1%.

Na lícní straně je na výseči železničního kola znázorněna jedna z prvních na území České republiky vyrobených lokomotiv, která je součástí sbírek Národního technického muzea. Na obvodu horní poloviny dvousetkoruny je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a značka mincovny, která dvousetkorunu razila. Na obvodu dolní poloviny dvousetkoruny je znázorněna část ozubeného kola. Na rubové straně dvousetkoruny je v horní části na výseči hodinového ciferníku znázorněno průčelí budovy Národního technického muzea. Pod levou částí budovy Národního technického muzea je zobrazena část astrolábu. Na obvodu horní poloviny dvousetkoruny je neuzavřený opis „NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM“. Při pravém okraji dvousetkoruny jsou dole letopočty „1908 - 2008“. Při spodním okraj dvousetkoruny jsou umístěny iniciály autora dvousetkoruny, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny spojenými písmeny „FZ“.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu tyrkysové barvy. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.
 

 

Národní technické muzeum

 

 

Založení Národního technického muzea

Založení Národního technického muzea bylo výsledkem úsilí profesorského sboru České vysoké školy technické v Praze, dnešního Českého vysokého učení technického. Již v lednu 1908 se sbor usnesl, že při škole zřídí muzeum české vědy a technické práce. V Praze se tehdy připravovala Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory pražské, která se stala velkolepou přehlídkou domácího průmyslu, zemědělství, vědy a kultury. Ještě dříve, než byla Jubilejní výstava 14. května 1908 na pražském výstavišti otevřena, byli již v dubnu vystavovatelé vyzváni, aby po skončení výstavy věnovali své exponáty připravovanému technickému muzeu. Výzvu tehdy vystavovatelé vyslyšeli a položili tak základ sbírek budoucího muzea. Inventární číslo 1 obdržel vystavený model cukrovaru v měřítku 1:10. Pro prezentaci prvních exponátů Technického muzea Království českého, jak zněl tehdejší název muzea, byl volen Schwarzenberský palác na Hradčanech, kde byly již v průběhu roku 1909 instalovány první expozice.

Správy a financování muzea se ujal Spolek technického muzea, založený 14. března 1910. Jeho prvním předsedou se stal Ing. Dr. h. c. Josef Janata. Rozpočet muzea byl kryt z darů průmyslových podniků, spolků i dalších organizací. Díky intenzivní činnosti spolku bylo tak možno brány muzea otevřít pro veřejnost již 28. září 1910. Sbírky instalované v 15 sálech paláce zahrnovaly prakticky všechny technické obory, včetně expozice hornictví a hutnictví, umístěné v podzemí budovy.

Stejný statut si muzeum podrželo i po vzniku Republiky československé. Muzeum se tehdy úspěšně rozvíjelo a rozšířilo svoji působnost na území celého státu. Změnil se i jeho název na Technické muzeum československé. Prostory Schwarzenberského paláce ale již začaly být příliš těsné a bránily tak dalšímu rozvoji muzea. Proto již od počátku 20. let začalo muzeum usilovat o výstavbu nové budovy. Tyto snahy byly záhy korunována prvním úspěchem. Již v roce 1925 byl zakoupen rozsáhlý pozemek v Praze na Letné a o deset let později vypsána i architektonická soutěž na novou budovu. S její výstavbou dle projektu arch. Milana Babušky bylo započato v roce 1938.

Následný rozpad republiky a obsazení zbytku českého státu Německem zasadily muzeu dvojnásobnou ránu. Tou první bylo obsazení dostavěné budovy na Letné, ve, které okupační správa zřídila protektorátní muzeum pošt. Mnohem hlouběji zasáhla muzeum rána druhá. Již v roce 1940 muselo muzeum vyklidit Schwarzenberský palác a veškeré sbírky přestěhovat do nevyhovujících prostor Invalidovny v Praze-Karlíně.

Ani po skončení války se situace muzea nevyvíjela příznivě. I když jeho vedení ihned zahájilo kroky k navrácení budovy, bylo nadlouho úspěšné jen z části. Přesto byly od roku 1948 postupně otevírány v uvolněných částech budovy jednotlivé expozice, kterým dodnes vévodí dopravní hala. Zároveň ústav opět změnil svůj název na současný – Národní technické muzeum – a vzhledem ke změněným poměrům přešel v roce 1951 do majetku státu. Proto musel v roce 1956 ukončit svoji činnost i Spolek Národního technického muzea. Z nových expozic nejvíce zaujal rudný a uhelný důl, zřízený na počátku 50. let v podzemí budovy.

Výraznou změnu přinesl až rok 1989. I tehdy byly okamžitě podniknuty kroky k úplnému navrácení budovy, tentokrát úspěšné. Přesto trvalo dalších téměř 10 let, než se tak stalo. Současně bylo započato i s dílčími opravami dosavadními nájemci opuštěných prostor. Aby se muzeum mohlo v roce 2008, roce 100. výročí svého založení, prezentovat v podobě hodné národní instituce, prochází v současné době alespoň rozhodující část jeho budovy rozsáhlou rekonstrukcí.

Pramen textu a fotografie : Dipl. Ing. Dr. Karel Zeithammer

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika