2016 Proof - 200 Kč Zemská jubilejní výstava v Praze


Náhled Averzní strany - 2016 Proof - 200 Kč Zemská jubilejní výstava v Praze Náhled Reverzní strany - 2016 Proof - 200 Kč Zemská jubilejní výstava v Praze

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: ...
Ražba: Česká mincovna
Emitent: ČNB

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 925/1000 Ag 75/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,925 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
limitní náklad: 50.000 ks
limit provedení proof: 9 600 ks
limit provedení b.k.: 5 200 ks
emise: 11.5.2016




Zemská jubilejní výstava v Praze

Zemská jubilejní výstava v Praze  Zemská jubilejní výstava v Praze

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč 
autor: Asamat Baltaev
ražba: Česká mincovna
Emitent: ČNB

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 925/1000 Ag 75/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,925 * 13 g *"
hrana b.k.: vroubkovaná
limitní náklad: 50.000 ks
limit provedení proof: 9600 ks
limit provedení b.k.: 5200 ks
emise: 11.5.2016




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Doporučujeme :
- Další informace k této minci
- Stříbrné mince ČR
- Co je to žádanka mincí?

Další stříbrné mince 2016:
200 Kč Jan Jessenius
200 Kč Bitva u Hradce Králové
200 Kč Zemská jubilejní výstava v Praze
200 Kč Vlasta Burian
500 Kč Vznik Československé národní rady
 

Zemská jubilejní výstava v Praze – konala se v Praze v roce 1891 ke stému výročí první průmyslové výstavy v české metropoli.

Inspirací pro české organizátory byla uherská všeobecná výstava v Budapešti, která se konala v roce 1885. O dva roky později vznikla komise pro zřízení stálé výstavní budovy v Praze. Jedním z hlavních organizátorů a vůbec iniciátorů myšlenky byl podnikatel a politik Bohumil Bondy. Záměr se podařilo prosadit ve Vysokém sněmu Království českého, i navzdory nesouhlasu německých poslanců, takže v listopadu 1888 mohl vzniknout výbor pro přípravu výstavy. V sedmičlenném výboru usedl i významný český technik a vynálezce František Křižík. Usnesení, že se výstava bude konat v roce 1891, však bojkotovali němečtí podnikatelé, požadovali posunutí termínu o rok. Chtěli tak snížit význam výstavy, která by pak nemohla být jubilejní. Čechy nechuť Němců naopak povzbudila a uvítali, že se výstava stane ryze českou národní záležitostí. Jejich nadšení umocnila i zpráva, že císař František I. přijal žádost o patronát nad výstavou a dokonce slíbil osobně přijet. Místem nového výstaviště se stala Královská obora. Přípravné práce narušila silná povodeň koncem léta 1890, která zasáhla i výstaviště a napáchala velké škody na pozemku i rozestavěném Průmyslovém paláci, kde se zřítily čtyři oblouky ocelové konstrukce.

Ani tyto závažné problémy však nadšené organizátory, podporované českou veřejností, už nemohly odradit. Expozice obsáhla snad všechny obory od průmyslových odvětví, přes zdravotnictví, až po společenský život.

U příležitosti Jubilejní výstavy byly zprovozněny nové pozemní lanové dráhy na Petřín a na Letnou, veřejnosti se také otevřela nová petřínská rozhledna. Dalším důležitým počinem se stalo zahájení provozu první elektrické dráhy v Praze na Letné. Trať vybudoval František Křižík, který se zároveň postaral o osvětlení výstavy. Opravdovou senzací se pak stala Křižíkova světelná fontána.


 

POZNÁMKA
Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K minci je dodáván certifikát potvrzující její parametry.


Od 1.3.2006 došlo k úpravě cen pamětních stříbrných mincí vydávaných ČNB. Do ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů. Cena se upravuje každé dva měsíce.   

Averz: 
Na lícní straně mince je při spodním okraji vyobrazena lanová dráha na Petřín a její schéma včetně části strojovny. Uprostřed mincovního pole vlevo je zobrazena první elektrická tramvaj a vpravo až k hornímu okraji rozestavěná Petřínská rozhledna. Při levém horním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je pod názvem státu. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při pravém okraji dvousetkoruny nad vyobrazením strojovny.

Reverz: 
Na rubové straně dvousetkoruny je v pozadí Průmyslový palác, před kterým je vyobrazena vstupní brána na Zemskou jubilejní výstavu. Při horním okraji dvousetkoruny jsou letopočty „1891–2016“. Při spodním okraji dvousetkoruny je text „ZEMSKÁ JUBILEJNÍ VÝSTAVA“. Uvnitř vstupní brány u paty pravého pilíře je umístěna značka autora mince Asamata Baltaeva, DiS.

Slovní popis mince :
200 Kč, Česká republika, stříbro, Zemská jubilejní výstava

 


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České stříbrné mince > Jednotlivé stříbrné mince ČR

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KSCR223 ... - 200 Kč Zemská jubilejní výstava v Praze - Vyprodáno.
kód: KSCR222 ... - 200 Kč Zemská jubilejní výstava v Praze - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KSCR223 nákupem získáte +3,00 ZM
kód: KSCR222 nákupem získáte +2,00 ZM


AKTIVITA CENY
Zajímá Vás jak se vyvíjí cena těchto mincí? Jaká byla jeho původní cena mince a jaká je jeho hodnota mince dnes? Tyto užitečné informace Vám pomohou ocenit minci nebo medaili, kterou vlastníte. Informace o vývoji cen poskytujeme jen registrovaným návštěvníkům. Registrace je bezplatná. Registrujte se zde a získejte přístup k informacím které Vás zajímají. Po přihlášení se informace o cenách zobrazí zde.




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Pražský groš Ladislava Pohrobka
Český a uherský král Ladislav Pohrobek (1453-1457), syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské, se narodil po smrti svého otce 12. 2. 1440 a proto je znám pod historickým přízviskem „Pohrobek“.

Uherským králem se stal roku 1452 a 28. 10. 1453 byl zvolen českým králem. V době jeho nezletilosti vykonával správu země v Čechách Jiří z Poděbrad zvolený za zemského správce na sněmu v roce 1452.

Ladislav se téměř výhradně zdržoval mimo Čechy a energický, politicky nadaný šlechtic z východních Čech, Jiří z Poděbrad, za něho provedl řadu opatření k upevnění královské moci i majetku. Zároveň ale sám rozvíjel vlastní vladařskou koncepci opírající se o kališnická města i nižší šlechtu.

K pravidelnému ražení grošů tehdy nedošlo. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů a feniků v Kutné Hoře, ale zdá se, že pokud se týče grošů, nebyl výnos proveden. Jen u příležitosti návštěvy mladého krále v Kutné Hoře (nebo ke korunovaci?) bylo k jeho poctě raženo pouze omezené množství grošů s Ladislavovým jménem. Tyto pražské groše proto patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách. Jeden z těchto Ladislavových grošů je uložen ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy. V několika kusech také existují tlusté pražské groše tohoto panovníka. V poměrně velkém množství byly raženy Ladislavovy uherské dukáty i drobné stříbrné nominály (uherské denáry) v mincovně Kremnice.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



Bílý groš Lucie Kadnerové z roku 1585 Mince se zpochybněnou existencí
Téma se dotýká bílého groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.

Při studiu nejnovějšího zpracování problematiky jáchymovských ražeb druhé poloviny 16. století, tzn. I. dílu publikace Dějiny jáchymovské mincovny a katalog ražeb 1519/1520-16191, jsem v souvislosti s dohledáváním jedné, zdá se, unikátní jáchymovské ražby2 objevené v soukromé sbírce, náhodně narazil na podle mého názoru neobvyklou poznámku při citaci literatury, u které bych se chtěl chvíli zastavit. Téma se dotýká bílého groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.

V publikaci L. Nemeškala a P. Vorla Dějiny jáchymovské mincovny... je v kapitole o bílých groších císaře Rudolfa II. na straně 238, tab. 30, položka 10a u bílého groše Lucie Kadnerové z roku 1585 ve sloupci s odkazy na literaturu uvedeno, cituji: „(r. 1585 Kádn. neověřen, uv. Hal. 403 ze soukromé sbírky; existence nelogická)“. Přitom v kapitole o malých groších na straně 240, tab. 31, položka 10 je malý groš s letopočtem 1585 Lucie Kadnerové uveden bez poznámky o logice existence této mince. V citaci literatury je stručně uvedeno: „Hal. 407“. Pochopitelně mě zajímalo, proč u dvou mincí se značkou Lucie Kadnerové z roku 1585 i když dvou různých nominálů tomu tak je. Rozdíl je v tom, že u malého groše Ing. Halačka ve své práci o mincích zemí Koruny české3 cituje popis královédvorského nálezu z roku 1926 zpracovaný dr. Šůlou v roce 1983 (viz. Numismatický sborník ČSAV XVI/1983, J. Šůla, Pět tolarových nálezů ze severovýchodních Čech, Dvůr Králové nad Labem, o. Trutnov, strana 157), kdežto u bílého groše je v Halačkově práci v citaci pramenů uvedeno: soukromá sbírka.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika