UPOZORNĚNÍ: ÚPRAVA PROVOZNÍ DOBY Z DŮVODU DOVOLENÝCH V OBDOBÍ OD 11.6.-13.7.2018 V PRODEJNĚ ZLATÉ MINCE – NUMISMATIKA V OBECNÍM DOMĚ: PO-PÁ 8:00-16:00

 Kubismus - lázeňský dům v Lázních Bohdanči 

Pamětní zlatá mince 2000 Kč z cyklu Deset století architektury
autor Jiří Věneček

- Další informace o minci

Česká národní banka vydává dne 20. dubna 2005 do oběhu devátou zlatou 2000 Kč minci z cyklu Deset století architektury - Kubismus- lázeňský dům v Lázních Bohdanči. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, která se liší povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 6,22 g, průměr je 20 mm a síla 1,50 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

V horní části lícní strany mince je umístěna kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky uprostřed s českým lvem. Pod kompozicí je lázeňský pavilon Gočár v původní podobě, umístěný na pozadí geometrického obrazce znázorňujícího stylizovanou původní parkovou úpravu. Ve spodní části mincovního pole je v jednom řádku pod pavilonem název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a nominální hodnota mince "2000 Kč" a pod ním ve dvou řádcích název celého cyklu. Vyobrazení doplňuje při spodním okraji uprostřed značka mincovny. Na rubové straně mince je průčelí lázeňského pavilonu Gočár v současné podobě a pod ním dvouřádkový text "Kubismus - lázeňský dům v Lázních Bohdanči". Pod textem je ročník ražby "2005" a při spodním okraji uprostřed jsou iniciály autora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Jiřího Věnečka.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Kubismus - lázeňský dům v Lázních Bohdanči

Slatinné lázně v městečku Bohdaneč pocházejícím ze 13. století byly založeny r. 1897 místním rodákem Janem Veselým a brzy se staly vyhledávanými. V současné době se zde léčí nemoci pohybového ústrojí a různá zánětlivá onemocnění. Lázeňský pavilon Gočár, který je dominantou lázní, byl postaven roku 1913 stavitelem Josefem Novotným podle projektu prof. arch. Josefa Gočára (1880 - 1945). Stavba dlouhá 62 m a široká 18 m měla původně pouze přízemí, kde byly umístěny vlastní lázně, a první patro s pokoji pro pacienty. V r. 1926 bylo kvůli rozšíření kapacity pokojů přistavěno ještě jedno patro. Lázeňský pavilon Gočár je významnou stavbou kubistické architektury. Svým unikátním pojetím patří k nejzajímavějším a nejkrásnějším lázeňským domům v České republice.

Josef Gočár

Jméno Josefa Gočára, , který patřil k nejnadanějším a nejproduktivnějším architektům první poloviny 20. století, je úzce spojeno s městy Prahou, Pardubicemi, Hradcem Králové a jinými. Narodil se 13.března 1880 v Semíně, kde jeho otec pracoval jako pivovarský sládek. V roce 1891 se rodina přestěhovala do Bohdanče. V roce 1903 začal studovat na Umělecko-průmyslové škole v Praze, nejprve mimořádně v ateliéru Jana Kotěry a později jako řádný žák jeho speciální školy. Od roku 1905 začíná s prvními projekty (domy na Pospíšilově třídě v Hradci Králové), podniká zahraniční cesty do Belgie, Holandska, Německa. Po ukončení studia pracuje v Kotěrově ateliéru, spolupracuje na návrhu interiéru pro českou expozici rakousko-uherské výstavy v Londýně. V roce 1908 vystupuje z Kotěrova ateliéru a stává se členem Sdružení architektů. V letech 1909 - 1910 realizuje první větší projekty jako např. schodiště u kostela Panny Marie v Hradci Králové-stavba z armovaného betonu, spojnice náměstí s obvodní komunikací pod hradbami, dále obchodní dům Wenke v Jaroměři. Projektuje dva protestantské kostely, které však nebyly postaveny. Z roku 1910 je rovněž železobetonová stavba vodojemu a budova jezdeckých kasáren v Bohdanči. Z bílých cihel byla postavena velká jednopatrová budova pro mužstvo, dvě stáje pro koně, krytá jízdárna a odděleně vila pro důstojníky. Architektura kasáren byla poškozena necitlivými zásahy v letech 1968 - 1991, kdy objekt používala Sovětská armáda.

V letech 1909 - 1910 vzniká rovněž první významná stavba projektovaná pro Pardubice - areál Winternitzových automatických mlýnů v malebném místě na pravém břehu řeky Chrudimky. Při pohledu z protější strany řeky působí dodnes tato monumentální stavba se zajímavě pojatým pláštěm, ve, kterém kontrastují světlé a tmavé spárové cihly uspořádané do ornamentálních vzorů, jako romantický hrad. V první polovině dvacátých let byla budova několikrát rozšiřována a upravována a doplněna drobnou řadou rozeklaných štítků (vlaštovčí ocasy), které vycházejí z tradičního pernštýnského dekoru. Po generační roztržce vystoupil v roce 1911 ze SVU Mánes a stal se prvním předsedou Skupiny výtvarných umělců, spolupracoval na redakci Uměleckého měsíčníku, navrhl několik interiérů pro dr. Grégra.

V roce 1912 založil spolu s Pavlem Janákem Pražské umělecké dílny (PUD). V této době navrhl nejvýznamnější díla svého kubistického období dům, jimiž jsou "dům U Černé Matky Boží" v Praze a lázeňský dům v Bohdanči. Dům U černé Matky Boží v Celetné ulici s arkýřově zalomenými okny znamenitě zapadl do svého historického prostředí, hlavně díky mansardové barokní střeše. Pozoruhodné bylo kubistické kování balkonů a vstupních dveří a zejména krásný kubistický interiér kavárny a parteru s Gočárovým nábytkem a lustry.

Lázeňská budova v Bohdanči byla otevřena v květnu 1913 a dodnes nese Gočárovo jméno. Přízemí s předsunutou krytou kolonádou je určeno k umístění všech zařízení potřebných k léčení rašelinou-kabiny s vanami pro slatinné koupele, odpočívadla, čekárny, místnosti pro masáže. Kolonáda s arkýřovými výstupky ústí do vestibulu a dnes navazuje na další lázeňské budovy. Pavilon dodnes slouží původnímu účelu v Léčebných lázních.

V letech 1913 - 1914 se Gočár zúčastnil soutěže projektu na Žižkův pomník na Vítkově a výstavy SVU v Obecním domě, zúčastnil se založení Svazu českého díla, vystavuje nábytek v Německu. V roce 1924 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 1928 byl zvolen rektorem této školy, funkci zastával do roku 1932. Ve dvacátých letech začíná období tzv. rondokubismu a v této době vznikají další významné stavby. V letech 1921 - 1923 je realizována stavba budova Legiobanky v Praze Na Poříčí. Budova je pojatá jako těžká pětiosá palladinská architektura s Guttfreundovským reliéfem přes celou šířku překladu a parapetu, který je podepřený na obou koncích i nad vstupem plastikami Jana Štursy. Další čtyři patra mají půlkruhové masivní polosloupy přerušené plastickou dekorací. Nad kubisticky zalomenými okny použil Josef Gočár nadokenních oblouků. Bankovní hala má ornamentální dekoraci stěn a dlažby a krásný skleněný strop ze tří kruhových segmentů.

Na počátku dvacátých let začíná období intenzivní práce pro Hradec Králové v čele se starostou dr. Ulrichem. Gočár postupně zpracovává územní plán města, vytváří regulační plán nábřeží, výstavbu v Labské kotlině, školní bloky, střed města. Plány výstavby zahrnují rovněž systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra města, mezi nimiž se střídají obytné čtvrti s plochami zeleně. Za vydatné podpory starosty Ulricha jsou postupně realizovány v Hradci Králové stavby Koželužské školy s vilou ředitele (1923 - 1924), budova Anglobanky (1922 - 1923), výšková úprava průčelí starších domů dnešního Masarykova náměstí s instalací sochy T. G. Masaryka (1926 - 1927), budova Rašínova státního gymnázia s tělocvičnou a domem ředitele, vše v režném zdivu, před vchodem socha "Vítěze" od J. Štursy (1923 - 1926). Dále byla realizována stavba Nových škol obecných (Obecná a měšťanská) v letech 1925 - 1927, které navazují na budovou gymnázia. Jsou odděleny náměstím sloužícím jen pěší komunikaci, střechy měly původně sloužit jako sluneční lázně. V letech 1926 - 1928 byla realizována stavba mateřské školy umístěna mezi obecnou a měšťanskou školou. V tomto období vzniká v Hradci Králové podle Gočárova projektu další církevní stavba - Ambrožův sbor církve československé (1925 - 1928), která se skládá z vlastního kostela (železobeton) a budovy fary a biskupství (režné zdivo).

Jako osvědčený spolupracovník Angrobanky byl Gočár pověřen v roce 1923 vypracováním návrhu stavby filiálky banky v Pardubicích. Robustně a téměř asketicky působí architektura klasicizující bankovní budovy, která byla v letech 1924 -1925 postavena vedle Zelené brány.

V letech 1927 - 1928 probíhají práce na kostele sv. Václava v Praze-Vršovicích, jedné z nejpozoruhodnějších funkcionalistických staveb, Gočár rovněž soustavně pracuje na návrzích na Státní galerii pro Prahu. Věnoval se jí přes 20 let, ale bohužel žádný z jeho třech návrhů nebyl realizován. Josef Gočár zemřel 10. září 1945. Je pochován na vyšehradském Slavíně.

 

Prameny : 
Česká národní banka
http://www.kubista.cz/
http://www.archiweb.cz/architekti/gocar.htm
http://sweb.cz/lazne.bohdanec/gocar/

 
Další odkazy : 

- Deset století architektury


 

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika