Most v Písku

Most v PískuMost v Písku

Pamětní zlatá mince 5000 Kč z cyklu Mosty České republiky
autor ak. soch. Zbyněk Fojtů

- Další informace o této minci



Most v Písku

Most v Písku

Most v Písku

Písek - gotický most o délce 111 m a šířce 4,5 m přes řeku Otavu byl postaven okolo roku 1270. Jde o náš nejstarší dochovaný gotický silniční most těchto rozměrů a patří k nejcennějším architektonickým a zároveň technickým památkám.

Neoficiálně se most jmenuje Jelení, je tomu podle pověsti proto, že ve středověku bylo rozhodnuto, že se bude jmenovat podle prvního, kdo přes něj přejde na druhý břeh Otavy. Stalo se ale něco, co nikdo nečekal a prvním chodcem se stal jelen z blízkých lesů, a tak je dnes most pojmenován podle něho. Pokud ale zavítáte do královského města Písek, většina lidí ho bude nazývat „starý most“.

Most byl vybudován zřejmě ve 3. čtvrtině 13. století během vlády Přemysla Otakara II.[3] První písemné záznamy o mostu však pocházejí až z roku 1348, kdy se o něm zmiňuje Karel IV., který výnosem nařídil, že pokuty vybírané v městě musí být používány na jeho údržbu. Zajímavostí je, že byl stavěn na suchu. Až po jeho dostavbě byla řeka uměle převedena do nového koryta, které procházelo pod mostem. Most se stal důležitou spojnicí na solné stezce, která spojovala baltské oblasti se Středomořím.



Most v Písku

Most v Písku


Most je dlouhý 109,75 m včetně zdí na levém předmostí a široký 6,25 metrů, z toho vozovka 4,5 m. Most stojí na 6 pilířích a je tvořen 7 oblouky. Oblouky mostu byly často poškozovány povodněmi, do dnešního dne se zachovalo 6 původních oblouků o rozpětí 7,0-8,2 m, z roku 1768 pochází segmentový oblouk o rozpětí 13 m. Tento oblouk byl určený k proplouvání vorů. Původní most míval na svých koncích 2 mostní věže, které se do současnosti nedochovaly. První se zřítila roku 1768 během povodně i s hlásným a druhá byla úmyslně stržena kvůli nárokům na dopravu roku 1825. Na levém břehu řeky za mostem je možné si prohlédnout jejich fragmenty, které byly vyloveny ze dna řeky během jedné z mnohých oprav mostu.

Na mostě můžeme vidět pískovcové repliky barokních soch ve čtyřech sousoších. Sousoší Kalvárie pochází z 18.století z dílny čimelického umělce Jana Hammera. Můžete vidět sochy Panny Marie, Maří Magdalény a apoštola Jana. Kříž s Kristem měří 6 metrů (originál ulil cínař Václav Hanzl). Repliky pocházejí z roku 1997. Dále sousoší Jana Nepomuckého s dvěma anděly (originál od neznámého autora). Od května 2004 je kompletní se sochou anděla od sochaře Kačera.



Most v Písku

Most v Písku

Následující sochy - Sv. Anny Samotřetí a sv. Antonína Paduánského (originály pocházejí z roku 1770). Několik let byly sochy uloženy v koncertní síní Kostela Nejsvětější Trojice. Od května 2010 jsou po restaurování uloženy společně s rozměrnými obrazy českých panovníků v expozici Prácheňského muzea ve sladovně.


Zlatá mince Most v Písku

Soutěže ČNB na výtvarné provedení mince se zúčastnilo 17 výtvarníků, kteří předložili celkem 22 sádrových modelů. Vyhodnocení soutěže uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 24. listopadu 2009 v České národní bance. Odborným poradcem byl pan Jiří Hladký, autor knihy věnované píseckému mostu.

Komise hodnotila předložené návrhy v rámci tří soutěžních kol. V prvním kole bylo z dalšího hodnocení vyřazeno 14 návrhů, a to zejména pro nedostatečné pochopení a zobrazení zadaného tématu či pro věcné nepřesnosti ve ztvárnění píseckého mostu, případně pro nepříliš zdařilou kompozici, modelaci či písmo. Ve druhém kole získaly základní odměnu tři návrhy, které byly výtvarně zdařilejší a lépe vystihovaly zadané téma. Návrhy akademického sochaře Jiřího Harcuby a akademického sochaře Vladimíra Oppla obdržely za vysokou výtvarnou úroveň zvýšenou odměnu.

Do třetího kola postoupily tři návrhy. První cenu a doporučení k realizaci získal návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů za dokonalé vystižení podoby píseckého mostu, vynikající vyplnění obou stran mince a zobrazení sochy sv. Jana jako celosvětově uznávaného patrona mostů. Druhou cenu komise udělila návrhu MgA. Josefa Šafaříka za neotřelé zpracování zadaného tématu, které je zároveň na vysoké výtvarné úrovni. Třetí cenu obdržel pan Jaroslav Bejvl za velmi profesionální zvládnutí obou stran mince.

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání dne 10. prosince 2009 vyslovila souhlas s rozhodnutím komise a schválila realizaci mince podle návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů. Emise mince se předpokládá ve druhém čtvrtletí roku 2011.

Emise mince proběhla 25.5.2011. Česká Mincovna razila mince ze zlata o ryzosti 999.9 ve dvojím provedení, kvalita běžná (standard) a špičková (proof) se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g a síla 1,95 mm.

Na lícní straně mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku, shora český lev, moravská orlice a dole slezská orlice. Vlevo je vyobrazena socha sv. Jana Nepomuckého z píseckého mostu. Kolem v opisu je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“ a název cyklu „MOSTY“. Značka České mincovny je v horní části opisu. Na rubové straně mince je celkový pohled na most z nadhledu. Při pravém okraji mince je opis „GOTICKÝ MOST V PÍSKU“, vlevo nahoře ročník ražby „2011“ a vedle iniciály ZF autora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů.

Ke každé minci se dodává katalogová karta červené barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení.

 



Most v Písku

Druhou cenu komise udělila návrhu MgA. Josefa Šafaříka za neotřelé zpracování zadaného tématu, které je zároveň na vysoké výtvarné úrovni.

Most v Písku

Třetí cenu obdržel pan Jaroslav Bejvl za velmi profesionální zvládnutí obou stran mince.

Použitá literatura, prameny:
cnb.cz
wikipedie.cz


 


www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika