r. 2006 Národní kulturní památka Klementinum v Praze (observatoř)

Klementinum v Praze (observatoř) - Národní kulturní památka Klementinum v Praze (observatoř) - Národní kulturní památka

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
autor Josef Oplištil

Klementinum - astronomická věž s olověnou sochou 

Klementinum - astronomická věž s olověnou sochou 
Atlanta nesoucí model nebeské sféry


Klementinum - observatoř - Rozhled z věže Klementinum - observatoř - Rozhled z věže

Klementinum - observatoř - Rozhled z věže

Klementinum - observatoř - Rozhled z věže

Klementinum - observatoř - Rozhled z věže

Klementinum - observatoř - Rozhled z věže

Klementinum - observatoř - Rozhled z věže

 - Další informace o této minci

Česká národní banka vydává dne 11. října 2006 do oběhu druhou zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví - Národní kulturní památka Klementinum - observatoř. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, která se liší povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,65 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

Na lícní straně mince jsou barokně stylizovaná oblaka, ze, kterých padají proudy deště. Na levém okraji proudů deště je označení nominální hodnoty mince "2500" stylizované do podoby rysky odměrného válce, vpravo od nich je zkratka peněžní jednotky "Kč". Nad barokními oblaky jsou stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku. Na mezikruží je neuzavřený opis s názvem státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a názvem cyklu "KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ". Značka České mincovny je umístěna na pravém okraji mince nad barokně stylizovanými oblaky.

Na rubu mince je astronomická věž observatoře v pražském Klementinu, při jejím levém a pravém spodním okraji je ročník ražby "2006", rozdělený astronomickou věží. Z vršku věže vychází výtvarná stylizace astronomického měřícího přístroje. V levém horním okraji mince je stylizovaný přepis části zobrazení pohybu komety z knihy Tadeáše Hájka z Hájku "Descriptio cometae". Na mezikruží je opis "OBSERVATOŘ PRAŽSKÉ KLEMENTINUM". Autorem návrhu mince je pan Josef Oplištil, jeho autorská značka, spojená písmena "OJ", je umístěna v pravém horním okraji mince.

Národní kulturní památka Klementinum - observatoř

Jezuité působili na místě dnešního Klementina již po roce 1558, kdy tu měli klášter dominikáni. Ovšem jejich zásadní nástup přišel zásluhou Fridricha II. po prohrané bitvě na Bílé hoře. V té době vypudili dominikány z areálu a sami se pustili do výstavby nového komplexu. Staroměstská jezuitská kolej, podle kostela svatého Klimenta nazývaná Klementinum, svědčí o rozpínavosti a nadvládě jezuitů v Čechách. Klementinum je  největší jezuitská stavba na území České republiky, její výstavbě muselo ustoupit 32 domů, tři kostely, klášter a dvě zahrady. Po Pražském hradu je Klementinum druhý největší areál v Praze. Nejstarší část obrácenou do Křižovnické ulice stavěl od roku 1653 Carlo Lurago podle projektu Francesca Carattiho. Klementinum dokončil v 18. století architekt František Maxmilián Kaňka, podle jehož projektu byly vystavěny budovy kolem třetího nádvoří a hvězdárenská věž (1721 - 23), přestavěná roku 1748 architektem Anselmem Luragem. Na střeše věže je olověná socha Atlanta z roku 1727, pocházející z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Dnes je Klementinum je sídlem Národní knihovny.

Součástí Národní kulturní památky Klementinum je i observatoř umístěná v astronomické věži, která byla postavena pravděpodobně roku 1722 nad nárožím letního refektáře a barokní knihovny. Původním účelem věže  byla vyhlídka. V polovině 18. století se však zásluhou jezuity Josefa Steplinga, výborného matematika a fyzika, změnila na hvězdárnu a meteorologickou observatoř, vybavenou řadou přístrojů k nejrůznějším měřením a pokusům. J. Stepling zřejmě započal roku 1752 i s pravidelným měřením teploty, tlaku vzduchu a množství srážek. V této činnosti pokračovali i jeho následovníci, především jeho žák Antonín Strnad, který od roku 1775 vedl podrobné deníky meteorologických údajů.

Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 využívala Klementinum sekularizovaná univerzita. Observatoř stala státním ústavem. Významná éra klementinských astronomů a matematiků pokračovala - působili zde například Jan Tesánek, Stanislav Vydra, Antonín Strnad, Alois M. David, František Gerstner či Bernard Bolzano. Za první republiky se astronomové odstěhovali z Klementina na nově vybudovanou hvězdárnu na Ondřejově, ale časová služba zůstala na věži až do okupace v roce 1939.

Podrobnosti o astronomických měřeních se bohužel nezachovaly, ve věži nezůstaly až na výjimky ani žádné původní přístroje. Většina jich byla v polovině 20. století předána Astronomickému ústavu ČSAV a Národnímu technickému muzeu. Až do roku 1928 však to byla jediná observatoř v Čechách.

Astronomická věž s olověnou sochou Atlanta nesoucí model nebeské sféry, sloužila nejen jako hvězdárna a meteorologická observatoř, ale i k měření času. V jejím prvním podlaží je tzv. meridiánová síň, vybudovaná na principu slunečních hodin, ovšem neobyčejně přesných. V podlaze a na zdi je kameny vyznačen poledník, nad nímž je natažena tenká struna. V poledne prochází průzorem okenice sluneční paprsek, který ukáže "pravé" poledne. Kdysi byl tento okamžik signalizován z ochozu věže praporem dělostřelcům na Hradčanech, kteří pak poledne oznámili obyvatelům Prahy výstřelem.

Do astronomické věže Klementina se vstupuje vedle zrcadlové kaple. Na věž je možné se dostat pouze v rámci prohlídky, která kromě věže zahrnuje ještě barokní sál, nejstarší část klementinské knihovny. V interiéru věže jsou umístěny staré měřící přístroje, sloužící k meření času a zejména k pozorování hvězd.

Astronomická věž se nachází v samém centru Starého Města,  a proto je odtud velice hezký a zajímavý rozhled. Například kostel svatého Jiljí v Husově ulici nevypadá odnikud tak monumentálně, jako právě odtud.



                                 Sluneční hodiny (Národní technické muzeum)



                                                 Sextant z r. 1600 (ČNB)

Klementinum

                                                Klementinum na dobové rytině

Klementinum

                                                Sluneční hodiny

Dodnes jsou na klementinských zdech zachovány patnáctery sluneční hodiny. Hodiny ukazují trojí čas: tzv. poloorlojní = dvanáctihodinový, čas od východu Slunce, čas od západu Slunce. Ani v tomto případě není doloženo, kdo je jejich autorem. Mohl jím být nejvýznamnější z jezuitských astronomů z přelomu 17. a 18. století, Valentin Stansel.

Prameny :
ČNB, sekce peněžní a platebního styku
Ing. arch. Ondřej Šefců  Národní památkový ústav 
publikace Petra Voita Pražské Klementinum

Odkazy :
Klementinum - Národní knihovna

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika