Sada oběhových mincí r. 2000 Proof


Náhled - Sada oběhových mincí r. 2000 Proof

Sada oběhových mincí české republiky.
Obsahuje nové mince České republiky

Provedení: Špičková kvalita
Nominální hodnota: 118.80,- Kč
Náklad: 2000 kusů.
Emise: duben 2000



Sada oběžných mincí ČR 2000 Proof


2000 Proof 
Sada oběhových mincí české republiky.
Obsahuje nové mince České republiky.

Provedení: Špičková kvalita
Nominální hodnota: 118,80 Kč
Náklad: 2000 kusů
Emise: duben 2000




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



 






Parametry českých mincí :

Mince
Průměr
Váha Složení
1 Kč
20.0 mm
3.60 g
Fe-Ni
2 Kč
21.5 mm
3.70 g
Fe-Ni
5 Kč
23.0 mm
4.80 g
Fe-Ni
10 Kč
24.5 mm
7.62 g
Fe/Cu-Cu
20 Kč

26.0 mm

8.43 g
 
Fe/Cu
Zn-Cu Zn 
50 Kč   9.70 g
Okraj:
27.5 mm
  Fe/Cu-Cu
Střed:
17.0 mm
Fe/Cu Zn

 


zvětšit


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Root > Oběhové mince České republiky

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KOCR2000P oběhových mincí r. 2000 Proof - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KOCR2000P nákupem získáte +45,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Ze světa kovových známek (8) Známky na chléb
Kovové známky – poukázky k odběru chleba jsou značného stáří. Již v antickém Římě byly mezi římský lid rozdávány olověné tessery zvané frumentarie pro bezplatný příděl obilí, později i chleba římské chudině.



Za nejstarší českou kovovou známku, za níž bylo možné obdržet chléb, byla považována ražba, kterou popisuje Vilém Killian v prodejním katalogu své sbírky1. Jak stojí v poznámce u této mosazné ražby s božím okem a opisem SPEIS DER ARMEN 1771 na líci a nápisem GUT – FÜR EINEN – TAG2 na rubu, dostávali za ni v době nouze L. P. 1771 chudí na Staroměstském náměstí chléb. Popis této známky se shoduje s německými známkami vydanými v Mnichově (obr. 1), je nepravděpodobné, že by se stejné známky užívaly i v Praze. Zda Vilém Killian známku vydával za českou, aby zvýšil její atraktivnost pro potencionální české zájemce, či o jejím německém původu nevěděl, není známo. V pozdějších soupisech českých ražeb již tato položka není uvedena. Z Německa je známa celá řada historických poukázek na chléb pro chudé, vydávaných v dobách nouze zejména v 18. a počátkem 19. století městy, vrchností, dobročinnými spolky či kostely a církevními provinciemi. Nejznámější jsou známky Elberfeldského obilného spolku (Elberfelder Korn Verein), jejichž prostřednictvím se v letech 1816–1817 zmírňoval dopad neúrody a následný strmý nárůst cen potravin na nejchudší vrstvy obyvatelstva

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012



120 let korunové mince Jakou korunou se u nás platilo
Na letošní rok připadá zajímavé numismatické jubileum. Uplyne totiž přesně sto dvacet let, od doby, kdy se naší měnovou jednotkou poprvé stala koruna.

S různými přívlastky (koruna česká, československá) platili touto jednotkou občané českého území od roku 1892. Vzhledem k situaci v eurozóně to vypadá, že se v nejbližší době nic moc nezmění. Jak dlouho ale bude platit koruna dál, to říct neumíme, ale můžeme se ohlédnout za její historií.

Pokud chceme historii koruny zmapovat pečlivě, musíme jít ještě dál, před rok 1892, kdy došlo k významné měnové reformě. Císař František Josef I. sáhnul k měnové reformě naposledy v roce 1857. Zlatníková měna byla zaběhlá a zdánlivě všem vyhovovala. Jenže koncem sedmdesátých let se ukázal jeden vážný problém. Protože rakouská měna byla založena na krytí oběživa stříbrem, projevil se ve státní ekonomice jeden závažný problém. A tím byl měnící se poměr ceny zlata vůči stříbru. Ze stříbrných zlatníků, které sloužívaly jako kurantní platidla plně kryjící svou nominální hodnotu cenou obsaženého stříbra, se de facto staly kreditní mince. A tak se stalo, že zlatník ražený v roce 1892 (který měl teoreticky mít hodnotu 100 krejcarů) obsahoval v přepočtu na výkupní cenu drahého kovu pouze 63, 33 krejcaru. Svou nominální hodnotu kryly pouze zlaté mince tohoto systému. Stát potřeboval, kvůli zahraničnímu obchodu i vyváženosti vlastní ekonomiky, přejít ke stálejší komoditě, která by měnu kryla. Tou bylo přirozeně zlato.
Běžného občana se měnová reforma prakticky nedotkla. Jednalo se o makroekonomickou záležitost. Ceny, výplaty a podobně zůstaly na stejné úrovni, občan si musel jen zvykat na odlišné počítání. Jeden zlatý platil nově dvě koruny a krejcar dva haléře.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika