r. 2001 Motiv Raná Gotika - klášter ve Vyšším Brodě

Vyšší brod - mince z ryzího zlata vydaná ČNB Vyšší brod - mince z ryzího zlata vydaná ČNB  

Pamětní zlatá mince 2000 Kč z cyklu Deset století architektury
Autor: Michal Vitanovský

- Další informace o této minci

 

Cisterciácký klášter Vyšší Brod

Cisterciácký klášter Vyšší Brod 


Madona vyšebrodská, kolem roku 1420

Madona vyšebrodská, kolem roku 1420


Klášter Vyšší Brod, rožmberské pohřebiště, mramorová deska s rožmberským jezdcem, 1622-1629

Klášter Vyšší Brod, rožmberské pohřebiště, mramorová deska s rožmberským jezdcem, 1622-1629


Cisterciácký klášter Vyšší Brod 

Cisterciácký klášter Vyšší Brod 
letecký snímek

Česká národní banka vydává dne 26. září 2001 do oběhu zlatou 2000 Kč minci "Raná gotika - klášter ve Vyšším Brodě" z cyklu "Deset století architektury".

Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, které se liší povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován, hrana je hladká.

Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hrubá hmotnost mincí je 6,22 g, průměr 20 mm a síla 1,40 mm. Stejně jako u každé ražby zlatých dvoutisícikorun jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm, v hmotnosti nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata nahoru 0,01%.

Na lícní straně je v horní polovině mincovního pole umístěna volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku ČR, českého lva, moravské a slezské orlice. Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v řádku pod touto kompozicí. Ve spodní polovině mincovního pole je fragment kružby gotického kruhového okna, do jehož středového ornamentu je zakomponováno označení nominální hodnoty mince "2000 Kč". Při spodním okraji mince je neuzavřený opis "DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY". Ústředním motivem rubové strany je sochařský přepis druhého obrazu z cyklu Mistra vyšebrodského oltáře Narození Páně zobrazující nejvýznamnějšího fundátora kláštera ve Vyšším Brodě, Voka z Rožmberka s modelem stavby na rukou. Nad modelem kláštera je umístěna pětilistá rožmberská růže a letopočet ražby mince, které hlavní motiv doplňují. Při horním okraji mince je neuzavřený opis "RANÁ GOTIKA", při spodním okraji opis "KLÁŠTER VYŠŠÍ BROD". Iniciály jména autora návrhu, akademického sochaře Michala Vitanovského, spojené do tvaru stylizovaného srdce, jsou při pravé straně mince.

Ražbu provedla Bižuterie Česká mincovna v Jablonci nad Nisou, jejíž značka je umístěna na lícní straně v prostředním ornamentu dolní části fragmentu gotické kružby.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu zhotovená na polokartonu tmavě červené barvy s jemným rastrem. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Pro běžné i proofové mince je karta společná.

Cisterciácký klášter Vyšší Brod 

Klášterní kostel s přilehlými budovami byl stavěn postupně od 60. let 13. století, dokončen byl v 80. letech 14. století. Za nejstarší je pokládána patrová sakristie z doby kolem roku 1270, která dříve sloužila jako opatská kaple, nejprve však byla patrně využívána jako první klášterní svatyně všemi mnichy. V 60. - 80. letech 13. století byla postavena východní část kostela a příčná loď s přilehlými kaplemi, v nichž se tvůrčím způsobem prolíná severofrancouzská klasická gotika, dynamičtější poklasický sloh a starší fáze české architektury. K činnosti první vyšebrodské stavební huti má velmi blízko kaple Andělů strážných v bývalém cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna. Specifickým slohovým projevem je klenba kapitulní síně (kolem roku 1285) tvořená čtyřmi trojpaprsky, , které vyrůstají z jediného sloupu uprostřed síně.

Stavební huť, která dokončovala stavbu kostela, pokračovala ve zcela jiném duchu. Jejím dílem je síňové trojlodí, dostavěné kolem roku 1385, kdy již stála i celá křížová chodba. Kromě zmíněných objektů vznikly v areálu kláštera i další středověké budovy. Roku 1379 je zmíněna kaple sv. Maří Magdalény před klášterní fortnou a špitál sv. Alžběty mimo klášterní ohradu. V západní části areálu byly hospodářské budovy, z nichž se dodnes zachovala gotická budova mlýna. Jižní, západní a část východního křídla konventu jsou přestavěny renesančně, v patře barokně. Mezi konventem a prelaturou položenou východně byl roku 1587 vystavěn tzv. starý konvent, z nějž vybíhá směrem na jih křídlo seniorátu, noviciátu a nemocnice. Roku 1671 byla postavena první kostelní věž. Budova prelatury pohltila při své přestavbě v 18. století dvě menší stavby z pozdního 14. století. Roku 1757 vznikl knihovní sál vyzdobený freskami. Poslední rekonstrukce a přestavby proběhly v letech 1830 - 1862, dále za opata Leopolda Wackarže, který zásadně zrestauroval kostel v novogotickém duchu a přistavěl k němu štíhlou věž. Další stavební zásah se datuje do roku 1904. Značně odlehlá poloha ochránila klášter před nepřízní válek, proto zůstal klášterní areál v podstatě neporušen.

Evropsky jedinečný je prostor čtvercové kapitulní síně. Kruhové okno síně naznačuje, že se od počátku výstavby zamýšlelo provedení jedinečné klenby, jež vyjádřila skoro o 100 let dříve základní principy Parléřovy klenby Svatováclavské kaple v chrámu sv. Víta v Praze. Kružbový vzorec okna vychází z rozetových oken katedrální gotiky. Celková výzdoba síně vyjadřuje křesťanskou středověkou představu kosmu.

Zvláštností v evropském měřítku je klínové dvojboké uzavření vnějších kaplí přiléhajících k východní straně příčné lodi.

Klášter Vyšší Brod založil Vok z Rožmberka roku 1259 a povolal sem cisterciáky z rakouského Wilheringu. Na přání zakladatele se Vyšší Brod stal rodovým klášterem, v němž bylo pohřbeno deset generací této rodiny. Vyšebrodský chrám tak představuje nejvýznamnější české rodové mauzoleum s kontinuitou od 13. do 17. století. Jako první spočinul v kapitulní síni popravený Záviš z Falkenštejna, za krále Přemysla Otakara II. představitel odbojných Vítkovců a dobrodinec kláštera. K nejvýznamnějším mecenášům 14. století patřil Petr I. z Rožmberka (zemřel 1347), který je nazýván druhým zakladatelem opatství. Pro klášterní kostel opatřil deskový oltář, pozoruhodný cyklus maleb tzv. Mistra vyšebrodského oltáře. Za pomoci zakladatele rodu si zdejší cisterciáci vybudovali poměrně velké panství, , které naštěstí nebylo během husitských válek vážněji poškozeno, ačkoli roku 1422 husité klášter dobyli.

V 16. století se rozšířil protestantismus i mezi poddané na vyšebrodském klášterství. Právě proti němu zakročil opat Kroll roku 1588, bohužel se při tom nevyhnul násilí.

Po třicetileté válce v polovině 17. století, v níž se klášter velmi zadlužil, se řeholní kněží starali o své inkorporované (přičleněné) fary, čímž bylo mj. zajištěno živobytí určitému počtu mnichů. Ke konci 17. století však musel klášter hájit obsazování těchto far, protože v té době velmi vzrostl počet světských kněží. I klášter dosáhl neobvykle vysokého stavu členů (58 mnichů).

Jeden z nejvýznamnějších opatů byl Quirin Mickl(1747 - 1767), který postavil novou knihovnu, vybavil ji skříněmi a velkým množstvím titulů. Dnes knihovna obsahuje asi 70 000 svazků, 1 200 rukopisů a 400 prvotisků.

Za reforem císaře Josefa II. byl roku 1786 tehdejší opat sesazen ze svého úřadu, byl zakázán příjem noviců a klášter byl tak určen k vymření. 1789 byl opat znovu nastolen a klášter unikl zrušení, i když s citelnými ztrátami na počtu členů a rozsahu majetku.

V 19. století zažil klášter Vyšší Brod vědecký rozkvět. Řadu teologických a historických prací sepsal např. Maxmilian Millann, který učil i na pražské universitě, mnoho dalších učenců vyrostlo v klášteře za nejvýznamnějšího vyšebrodského opata Leopolda Wackarže (1867 - 1901), velmi aktivního člověka s širokým rozhledem, který v letech 1891 - 1900 zastával místo generálního opata řádu. Do této funkce byl pak zvolen jen P. Matthäus Quatember v letech 1950 - 1953.

Významným opatem byl v letech 1925 -1954 Tecelin Jaksch, který příznivě vyřídil pozemkovou reformu, při níž klášter ztratil část svého majetku, rozvinul novou stavební činnost v klášteře i na farách a během hospodářské krize dal mnohým práci i chléb, takže se místní obyvatelstvo cítilo s klášterem spjato. Vzhledem k velkému přírůstku členů, o který se sám postaral, uvažoval o oživení kláštera ve Zlaté Koruně.

V důsledku obsazení Sudet Německou říší byla německá část jižních Čech připojena k tehdejší župě Oberdonau a roku 1939 převzal správu kláštera vládní komisař. Rušení klášterů v této župě roku 1941 se nevyhnulo ani Vyššímu Brodu, který se svými 69 členy v té době patřil mezi nejpočetnější v řádu. Většina mnichů odešla na fary. Po válce se opět vrátili, ale brzy byli vysídleni, protože většina z nich byla německé národnosti. Rozešli se tedy do cisterciáckých klášterů za hranicemi. Nejvíce vyšebrodských řeholníků přijal kvůli nedostatku svých členů klášter Rein, který v té době neměl opata. Roku 1949 byl apoštolským administrátorem (správcem) Reinu jmenován P. Jaksch, který ještě dlel s hrstkou bratří ve Vyšším Brodě. Po komunistickém přepadení a zrušení kláštera roku 1950 odešel také do Reinu, kde roku 1954 zemřel. 1959 došlo ke spojení obou klášterů a změně názvu reinského kláštera na Rein - Hohenfurt, který převzal závazek v případě možnosti opět osídlit Vyšší Brod. To bylo naplněno roku 1990, kdy se sem vrátil řádový život. Dobu totality však přežili jen dva vyšebrodští mniši.

klášter Vyšší Brod

Postranní galerie - Postranní galerie nabízí zevrubné informace z cisterciáckého života.

Obrazová galerie - Obrazová galerie je umístěna v prvním poschodí nad západním křídlem křížové chodby. Vznikla přestavbou klášterních cel (1835-38) podle plánů českokrumlovského stavitele Karla Jambora v novoklasicistním stylu. Je trojlodním sálem s tzv. českými klenbami na toskánských sloupech. Středem pozornosti galerie jsou sbírky českého barokního malířství. Mezi nejvýznamější malíře patří Petr Brandl, Jan Kašpar Hirschelly, Norbert Grund, F. X. Palko, Kupecký či typicky cisterciácký Wilmann. Z restituovaných sbírek je možné si prohlédnout bohoslužebné předměty ze 17. a 18. století.

Knihovní chodba - Knihovní chodba vznikla s klášterní galerií a obsahuje převážně novější odbornou literaturu z 19. a počátku 20. století. Pozoruhodné jsou medailonové podobizny opatů ze 16. - 19. stol, umístěné nad knihovními skříněmi.

Filosofický sál - Filosofický sál je menším z obou knihovních sálů a obsahuje knižní díla různých vědních oborů, hlavně filosofie. Na stropě je freska s motivem ze Starého zákona "Šalamounův soud" a pochází od Lukáše Vávry, bratra-laika kláštera (2. pol. 18. stol.). Na stole pod sklem je vystavena velmi podrobná Müllerova mapa Čech (1720). Nad okny visí latinské citáty od sv. Bernarda, které chválí vzdělání vedoucí ke službě druhým. V současné době obsahuje knihovna celkem přes 70 tisíc svazků, 200 rukopisů na pergamenu, 1000 na papíře a 400 inkunábulí, tzn. knih vytištěných před rokem 1500.

Teologický sál - Teologický sál je největší z knihovních prostor knihovny kláštera. Obsahuje teologickou literaturu, z níž je pozoruhodná rozsáhlá sbírka biblí ve více než 40 jazycích. Bílé vepřovicové knižní vazby byly zhotoveny v pol. 18. stol. díky tehdejšímu velmi vzdělanému opatovi Quirinovi Micklovi. Jeho obraz visí nad vstupními dveřmi a zpodobňuje jej na vrcholu sil ve věku 45 let (1756). Strop je opět vyzdoben freskou s biblickým motivem, ale tentokrát z Nového zákona, znázorňující dvanáctiletého Ježíše, jak učí v jeruzalémském chrámě. Fresku namaloval koncem 18. století opět bratr-laik Lukáš Vávra.

Klášterní kostel - Klášterní kostel byl a je neoddělitelnou součástí kláštera. Jeho základy byly položeny záhy po za-ložení kláštera ve 13. století a celá stavba byla dokončena po přibližně 100 letech v pol. 14. století. Kostel má půdorys kříže směrovaného na východ. Dvě boční lodě jsou stejně vysoké jako hlavní loď. V příčné lodi, která je charakteristická pro cisterciácké řádové kostely, jsou vsazeny 4 kaple. Několik údajů o rozměrech kostela: výška k vrcholu klenby 17,5 m, délka 52 m a šířka v příčné lodi 29 m.
Mnišský chór je umístěn uprostřed hlavní lodi kostela. Nechal jej zhotovit opat Candidus Heidrich (1725) bratrem-laikem kláštera Josefem Rafferem, který je rovněž autorem zpovědnic v kostele a knihovních skříní v knihovně. Chór je vyroben ze dřeva, bohatě vykládaného a zlaceného, a jeho horní okraje zdobí sochy významných církevních osobností. Chór je nezbytný ke klášternímu životu. Slouží k rozjímání a k pravidelné společné modlitbě mnichů - tzv. zpívání či recitace hodinek (tzn. v určité hodiny dne).
Z celkového počtu 8 oltářů v kostele stojí za povšimnutí dva nejstarší: pozdně gotické oltáře sv. Barbory (1525, vlevo) a sv. Rocha (1524, vpravo). Kostel má dvoje varhany, přičemž velké varhany z 19. století jsou umístěny na barokním kůru nad hlavním vstupem a malé jsou vestavěny do boční stěny mnišského chóru zleva

Hlavní oltář - Hlavní oltář je raně barokní a zaplňuje celou čelní plochu kněžiště (presbytáře). Zhotovili jej v letech 1644-46 dva řádoví bratři-laici: řezbář Linhart Wulliman a malíř Georgius. Oltář je ze dřeva a bohatě zlacený. Hlavní oltářní obraz se během církevního roku podle liturgické doby čtyřikrát mění. Obraz Nanebevzetí Panny Marie, jejíž svátek je 15 . srpna, a která je patronkou kláštera i celého řádu, byl namalován Josefem Houskou (1654) podle předlohy Josefa Heinze. Po stranách oltáře jsou dvě sochy v nadživotní velikosti: vlevo první papež z řad cisterciáků Evžen III a vpravo spolupatron řádu sv. Bernard z Clairvaux.
Boční stěny kněžiště byly původně zdobeny gotickými freskami, které byly v 19. století z valné části zničeny. Jejich zbytky jsou dnes překryty dvěma velkými obrazy z 19. století, malovanými na plátně. Obraz na pravé straně znázorňuje zázračné zachránění zakladatele kláštera, Voka z Rožmberka, z rozvodněné Vltavy. Autorem je Josef V. Hellich. Druhý obraz vlevo pochází od Bartoloměje Čurna a znázorňuje uvedení prvních mnichů do kláštera a věnování kostela Panně Marii Vokem z Rožmberka a jeho manželkou Hedvikou ze Schaumburku.

Kaple sv. Benedikta - Kaple sv. Benedikta má vbudován v podlaze náhrobní kámen hraběte Jana Zrinského, který byl od r. 1597 dědicem panství Rožmberků, ale r. 1612 zemřel bezdětný. Byl synem poslední Rožmberkovny, Evy z Rožmberka, a slavného válečníka proti Turkům, Mikuláše Zrinského.

Kaple sv. Bernarda - Kaple sv. Bernarda obsahuje figurální náhrobní kameny opatů ze 17. století.

Kaple panny Marie - Kaple panny Marie má na novogotickém oltáři vystaven deskový obraz Milostné Panny Marie, pro-slulý jako "Vyšebrodská madona". Tento obraz je dílo mimořádné úrovně a vzniklo krátce po roce 1400. Je připisován české malířské škole jak slohovou formou, tak motivy českých patronů v dolní části obruby. Autor je, jak je to obvyklé ve středověku, anonymní. Vystavený obraz je kopií z roku 1939 od prof. Bohuslava Slánského. Vedle jižní části příčné lodi je nejstarší část kláštera, dnešní sakristie. Nade dveřmi vedoucími do ní se nachází i výtvarně krásně řešený portálek, tzv. tympanon, který znázorňuje biblický motiv "Lišky na vinici".

Prameny :
ČNB, sekce peněžní a platebního styku
www.pruvodce.com
www.ckrumlov.cz

Další odkazy : 
- Deset století architektury


www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika