1945 - 1953 Sada 8mi stříbrných mincí


Náhled Averzní strany - 1945 - 1953 Sada 8mi stříbrných mincí Náhled Reverzní strany - 1945 - 1953 Sada 8mi stříbrných mincí

Tato sada obsahuje celkem 8 mincí:

1947 50 Kčs Třetí výročí Slovenského národního povstání
1948 100 Kčs Šestisté výročí založení Univerzity Karlovy
1948 50 Kčs Třetí výročí pražského povstání
1948 100 Kčs Třicáté výročí vzniku Československé republiky
1949 100 Kčs Sedmisté výročí vydání jihlavského horního práva
1949 50 Kčs Sedmdesáté výročí narození Josefa Vysarijonoviče Stalina
1949 100 Kčs Sedmdesáté výročí narození Josefa Vysarijonoviče Stalina
1951 100 Kčs Třicáté výročí vzniku KSČ




r. 1949 Sedmdesáté výročí narození Josefa Visarijonoviče Stalina

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
autor Otakar Španiel

průměr: 28 mm
hmotnost: 10 g
ryzost: 500/1000 Ag
hrana: hladká
rok 1949 - 1 000 000 ks
pouze v sadě mincí




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Josif Vissarionovič Stalin (21. 12. 1878 – 5. 3. 1953) – sovětský diktátor gruzínského původu. Je považován za jednoho z nejkrutějších vládců moderních světových dějin.

Stalin se narodil ve městě Gori jako Josif Džugašvili. Jeho psychický vývoj zřejmě poznamenal otec, který byl násilnické povahy a v opilosti často syna i svou ženu bil. Údajně pak zemřel při jedné z hospodských bitek. To měl mladý Džugašvili teprve jedenáct let. Matka, která byla pravoslavného vyznání, si přála, aby se syn stal knězem. Nastoupil proto do pravoslavného semináře, který ho však neuspokojoval. Zajímal se spíše o marxismus a církevními autoritami opovrhoval. Už za studií se připojil k radikální gruzínské organizaci Mesame Dasi a po předčasném ukončení semináře se stal profesionálním revolucionářem.

Džugašvili byl znám také pod přezdívkou Koba, kterou přijal podle legendárního gruzínského rebela bojujícího za svobodu země.
Od zimy 1900 ho stíhala carská policie. V policejním hlášení z roku 1902 byl uváděn jako vůdce radikální organizace z Batumi, kterou však v důsledku své brutality a despotismu rozštěpil. Ve stejném roce byl zatčen a odeslán do vyhnanství na Sibiř, odkud ovšem v lednu 1904 uprchnul a střídavě žil v Baku a Tbilisi. Konflikty s carskou policií ovšem pokračovaly nadále. V té době už pracoval pro Leninovu bolševickou stranu, která vznikla rozštěpením ruské sociální demokracie. Často pomocí vydírání a jiných mafiánských metod zajišťoval finance do stranické pokladny.

V roce 1912 se Džugašvili stal členem ústředního výboru strany na sjezdu, který Lenin svolal do Prahy. Zároveň jako šéfredaktor převzal stranický list Pravda a začal vystupovat pod krycím jménem Stalin (to mělo evokovat jeho tvrdost, stal totiž rusky znamená ocel).

O dva roky později byl Stalin opět zatčen a poslán do vyhnanství na Sibiř, odkud se vrátil až po abdikaci cara Mikuláše III. v roce 1917. V květnu už byl členem byra, nejužšího vedení strany řízené Leninem. V době jeho krátkého pobytu v ilegalitě Stalin byro sám vedl. V říjnu 1917 bolševici obsadili Zimní palác v Petrohradě a chopili se moci. Stalin se stal komisařem pro národnostní problematiku, po vypuknutí občanské války ale odjel do Caricynu (později Stalingrad, dnešní Volgograd), který měl bránit a zároveň zajišťovat přísuny obilí pro centrální Rusko. Již tehdy přitom prosazoval vůči obyvatelstvu, hlavně zemědělcům, kruté metody, kvůli kterým se častou bouřili i jeho spolustraníci. Své odpůrce však Stalin postupně likvidoval a v Caricynu si zbudoval neomezenou moc. Tam se také oženil.

Do konfliktů se Stalin kvůli své surovosti dostával i s velitelem Rudé armády Trockým, který si na něho stěžoval u Lenina. Ten mu vyhověl a Stalina odvolal nejprve na Sibiř a poté do Petrohradu. Na obou místech se ale despotický revolucionář choval stejně nevybíravě a odpůrce bez milosti masakroval.

Stalin je považován za hlavního viníka prohrané války s Polskem (1919 - 1921). Kromě nesmyslných konfliktů s Trockým, oslabil Tuchačevského severní armádu stojící už před Varšavou tím, že jí v rozhodujícím okamžiku odebral elitní jezdectvo. Stalin sám velel jižnímu křídlu útočícímu na Lvov a chtěl město dobýt dříve, než Tuchačevský obsadí Varšavu.

Polský maršál Piłsudski však prudkou ofenzívou Tuchačevského rozdrtil a potom porazil i vojsko vedené Stalinem.
V roce 1922 se Stalin stal generálním tajemníkem strany a pomocí intrik upevňoval svoji vzrůstající moc. Do rozporu se dostal i s Leninem, který před ním spolustraníky varoval a doporučoval ho odvolat, bylo však už pozdě. Lenin zakrátko zemřel a Stalin začal systematicky likvidovat všechny mu nepohodlné členy vedení, mezi nimiž byli často i jeho spolubojovníci. Brzy ze země vypudil také Lva Trockého, kterého později v mexickém exilu nechal zabít.

Teror vyvrcholil po XVII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, na němž delegáti vyjádřili podporu Stalinovu konkurentovi Sergeji Kirovovi, který prosazoval umírněnou politiku. Stalin nechal Kirova tajně zavraždit a atentát pak využil jako záminku k nebývalým čistkám. Po vykonstruovaných procesech bylo popraveno množství komunistických funkcionářů, velitelů Rudé armády, do lágrů putovaly statisíce nevinných lidí.

23. května uzavřel Sovětský svaz s Německem smlouvu o neútočení. Když pak Hitler 22. června 1941 takzvaný pakt Ribbentrop – Molotov porušil a vpadl do Sovětského svazu, nebyla Rudá armáda, zdecimovaná čistkami velení, schopna německé agresi efektivně čelit.

Přesto Stalin dokázal díky stoprocentnímu ovládnutí sdělovacích prostředků upevňovat svůj kult a v očích obyčejných Rusů a příslušníků dalších národů Sovětského svazu se stával nedotknutelnou a uctívanou ikonou, kterou si ztotožňovali s porážkou nacistů. Svoji tvrdost demonstroval, když se dozvěděl, že nacisté zajali jeho syna Jakova. Odmítl ho vyměnit za německé zajaté důstojníky.

Po válce Stalin rozpoutal další násilí, při němž docházelo ke stěhování celých národů podezřelých z kolaborace s Němci. Obětí poslední čistky měli být lékaři, které chorobně podezíravý Stalin na začátku roku 1953 obvinil z přípravy atentátu vůči jeho osobě. Popravám a vykonstruovaným procesům ale 5. března 1953zabránila Stalinova smrt.

POZNÁMKA
Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K minci nebyl vydáván certifikát.

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Československo > Stříbrné mince

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KCSS02 - 1953 Sada 8mi stříbrných mincí - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KCSS02 nákupem získáte +0,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Světové investiční mince (4) American Eagle
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.

Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se budeme zabývat legendárním Eaglem ze Spojených států amerických.

Mince se symboly Spojených států amerických, postavou kráčející Svobody (Miss Liberty) na líci a orlem mořským bělohlavým na rubu, je nejprodávanější investiční mincí na světě. A zároveň také nejlikvidnější. Americký orel je vyroben ze zlata s příměsí mědi (5,33 %) a stříbra (3 %), což zvyšuje jeho odolnost proti otěru. Skutečný obsah žlutého kovu je ale stejný jako například u čtyřiadvacetikarátové mince Wiener Philharmoniker ražené v Rakousku. To znamená, že majitel eagla o svou troyskou unci zlata rozhodně ošizen nebude.
Standardní investiční American Eagle razí mincovna Spojených států (United States Mint) od roku 1986, a to ve zlatém i stříbrném provedení.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.



Poklad z Duškovy ulice Výstava Muzea hlavního města Prahy
15. listopadu 2008 pracovali ve sklepě domu v Duškově ulici č. 20 v Praze tři ukrajinští dělníci. Při stavebních pracích narazili na zazděný poklad o obrovském objemu.

Nález ohlásili redaktorům TV NOVA a ti doporučili oznámit celou událost Policii České republiky, která okamžitě provedla ohledání místa a převzetí.

Nález obsahoval celkem 21 317 předmětů převážně ze stříbra, dále alpaky a obecných kovů o celkové váze 493 kilogramů.
Rozhodnutím Rady hlavního města Prahy získalo do svých sbírek tento soubor Muzeum hlavního města Prahy, které jeho část zpřístupnilo veřejnosti.
Datum ukrytí je možné určit poměrně spolehlivě už nyní, u pokladu se našly noviny datované do roku 1947. V otázce původního vlastníka se prozatím přiklání odborníci k názoru, že poklad zazdil majitel stříbrnické dílny. Tomu by nasvědčovala povaha materiálu, předměty se objevují ve velkých sériích (3417 f lakonků, 870 náramků atd.), jsou v různém stádiu rozpracovanosti (1784 půlek f lakonků atd.) anebo se jedná přímo o pracovní materiál v surovém stavu (slitky, pájecí pruty, klubka drátů, destičky atd.). Předměty také ukazují, jaké bylo v ybavení dobové dí lny. Na otázky proč, kam se majitel poděl a proč si poklad nikdy nev yzvedl, se ještě budou hledat odpovědi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika