1945 - 1953 Sada 8mi stříbrných mincí


Náhled Averzní strany - 1945 - 1953 Sada 8mi stříbrných mincí Náhled Reverzní strany - 1945 - 1953 Sada 8mi stříbrných mincí

Tato sada obsahuje celkem 8 mincí:

1947 50 Kčs Třetí výročí Slovenského národního povstání
1948 100 Kčs Šestisté výročí založení Univerzity Karlovy
1948 50 Kčs Třetí výročí pražského povstání
1948 100 Kčs Třicáté výročí vzniku Československé republiky
1949 100 Kčs Sedmisté výročí vydání jihlavského horního práva
1949 50 Kčs Sedmdesáté výročí narození Josefa Vysarijonoviče Stalina
1949 100 Kčs Sedmdesáté výročí narození Josefa Vysarijonoviče Stalina
1951 100 Kčs Třicáté výročí vzniku KSČ




r. 1951 Třicáté výročí vzniku KSČ

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor profesor Otakar Španiel

průměr mince 31 mm
hmotnost 14 g
ryzost Ag 500/1000
rok 1951 - 1000000 ks



Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Komunistická strana Československa – československá parlamentní levicová strana, založená 14. až 16. května 1921 na ustavujícím sjezdu v Praze.

Prvním předsedou KSČ byl na ustavujícím sjezdu na pražských Vinohradech zvolen Václav Šturc, místopředsedy se stali Bohumír Šmeral a Václav Bolena. Členové se rekrutovali převážně z odštěpené části Československé sociální demokracie, která se rozdělila po generální stávce v roce 1920. KSČ představovala sílu, s níž se na politické scéně muselo počítat: v parlamentních volbách roce 1925 skončila druhá, když ji dalo hlas více než 930 tisíc voličů. V tom samém roce se strana přiklonila k bolševismu a o čtyři roky později se ve vedení usadila frakce vedená Klementem Gottwaldem. Přesto, že řada zakládajících členů partaj opustila, veřejná podpora byla dále velmi silná.

V době druhé světové války byla KSČ německou okupační mocí zakázána a přešla do ilegality.
V roce 1945 se stala součástí Národní fronty, v níž měla rozhodující vliv. V poválečné euforii se KSČ vedená Gottwaldem stala vítězem voleb v českých zemích. Na Slovensku však takovou podporu neměla a skončila daleko za vítěznou Demokratickou stranou.
25. února 1948 převzali komunisté v Československu moc, když prezident Edvard Beneš neodolal nátlaku a všechny Gottwaldovy požadavky přijal. KSČ se stala vedoucí stranou, s níž byla sociální demokracie násilně sloučena, Československou stranu socialistickou pak ovládli komunistům loajální funkcionáři. Začalo znárodňování soukromých podniků. V padesátých letech, po vzoru stalinského hledání vnitřního nepřítele, docházelo k vykonstruovaným procesům. Mezi popravenými členy KSČ byl například i její bývalý generální tajemník Rudolf Slánský.
Komunistický aparát ve velké míře pronásledoval lidi s odlišným politickým názorem, nejkřiklavějším byl zrůdný proces s Miladou Horákovou, kterou soud nechal popravit. Ve vězení často končili také duchovní a vojáci, kteří proti nacistům bojovali na západní frontě, zejména piloti RAF. Po Stalinově smrti došlo k uvolnění, režim své odpůrce ale dále pronásledoval.

V šedesátých letech se ke slovu začal hlásit reformní proud reprezentovaný Alexandrem Dubčekem, jehož vizí byl takzvaný socialismus s lidskou tváří. Snahy ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Následovalo období normalizace, kterou příliš neovlivnil ani nástup sovětského generálního tajemníka Michaila Gorbačova a jeho pěrestrojky. Po rozpadu Československa se právní nástupkyní KSČ stala Komunistická strana Čech a Moravy.

Pozn.:    Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.

 


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Československo > Stříbrné mince

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KCSS02 - 1953 Sada 8mi stříbrných mincí - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KCSS02 nákupem získáte +0,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Ženy na římských ražbách K mincím římských císařoven
Dne 24. 1. 2013 byla otevřena v pražské mincovní expozici České mincovny a.s. výstava starověkých mincí tvořená výběrem ražeb římských císařoven, ke kterým byly pro historický přehled připojeny mince i jejich císařských manželů.

Protože doprovodné texty nemohou být rozsáhlejší a veřejnost o tuto problematiku projevuje nezvyklý zájem, dovoluji si na tomto místě této oblasti věnovat některá další fakta, která však i na tomto místě vzhledem k svému významu mohou být také pouze omezené.

Zobrazování žijícího člověka bylo po dlouhá období tabuizováno a některých kulturách, jako třeba islámských, přetrvávalo až moderních dob. Na starověkých řeckých mincích jsou mimo dalších námětů zprvu zobrazována vždy pouze obecná nebo lokální božstva, ať už mužská či ženská, žijící člověk však nikoliv. Ani tak významné osobnosti, jako byli Filip II. a Alexander. III. Makedonští, se ještě neodvážili umístit své portréty na vlastní mince, i když hlavy boha Dia a hrdiny Hérakla nesou jejich tváře. Údajně prvním starověkým panovníkem, který toto přísné pravidlo porušil byl makedonský král Demétrios Poliorketes (293-283 př. Kr.) a po něm pak už následovali další makedonští a syrští panovníci i egyptští Ptolemaiovci.

Také starověcí Římané se za dob své republiky na bronzových ražbách a později stříbrných denárech setkávali nejčastěji s profilem bohyně Romy, méně často s tvářemi ostatních tradičních římských božstev. Teprve na samém sklonku římské republiky se zřejmě jako první nechává vyobrazit slavný Julius Caesar (100-44 př. Kr.), i když asi až na samotném konci svého života. Tím jako by byla dosavadní tradice prolomena a začaly být běžně vydávány mince s portréty dalších současníků tohoto období někdy nazývaném jako imperatoriálním. A právě během něho se na jedné drobné minci – stříbrném ½denáru (quináru) – objevuje hlava bohyně Viktorie, která má podobu Fulvie. Ta byla první manželkou vojevůdce Marka Antonia (43-31 př. Kr.) a uvedená mince s jejím podobiznou byla ražena v roce 43 př. Kr., tedy v době vzniku triumvirátu jejího manžela společně s Lepidem a Octaviánem. Protože Fulvia zemřela až v roce 40 př. Kr., jde zřejmě o vůbec první minci s obrazem žijící ženy z rodiny soudobých římských vládců.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013



Anomálie na pražských groších Karla IV. (3) Písmo a chyby v opisech na pražských groších Karla IV.
Pražské groše lze časově třídit i podle typu a charakteru písma. Chce to však jistou míru zkušenosti.

V ustálené kresbě gotické majuskule je totiž daleko obtížnější postřehnout jeho individuální rozdíly než u ostatních prvků mincovního obrazu. U Karlových grošů, na rozdíl od grošů Václava II. a Jana Lucemburského, je situace ztížena tím, že oboustranně dobře čitelné ražby jsou poměrně vzácné.

Tuto problematiku již v minulosti správně zhodnotil Karel Chaura, když napsal: „Smolík při popisu grošů neudává velikost a praví, že groše Karla IV. jsou většinou špatně zachovalé, což dlužno opraviti v tom smyslu, že jsou špatně ražené. Nejasnost rázu byla zaviněna jednak tenkým střížkem, hlavně však rychlou a nedbalou prací mincířů (pregéřů) a nikoli špatnou zachovalostí, kterou by způsobovalo opotřebování povrchu mince dlouhým oběhem, čímž by poklesla i váha grošů.“

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika