UPOZORNĚNÍ: Upozorňuje zákazníky že od 13.1.2018 není možno hradit transakce nákupu investičních kovů platební kartou z důvodu účinnosti zákona č.370/2017 Sb. o platebním styku. Děkujeme za pochopení.

1955 - b.k. - 10 Kčs - Osvobození ČSR


Náhled Averzní strany - 1955 - b.k. - 10 Kčs - Osvobození ČSR Náhled Reverzní strany - 1955 - b.k. - 10 Kčs - Osvobození ČSR

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 10 Kčs
Autor: František David

průměr: 30 mm
hmotnost: 12 g
ryzost: 500/1000 Ag

provedení b.k.



r.1955 10. výročí osvobození Československa

SPECIFIKACE

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 10 Kčs
Autor František David

průměr: 30 mm
hmotnost: 12 g
ryzost: 500/1000 Ag 

provedení Proof - 5000 ks
Pouze v sadě mincí





- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

Osvobození Československa – hlavní vojenskou tíhu při osvobození Československa od nacistické okupace nesla vojska Sovětského svazu. Západní Čechy v roce 1945 osvobodila americká armáda generála Pattona. Ve formacích Rudé armády bojovaly také československé, rumunské a polské jednotky. Do střetů s okupační mocí se zapojovaly partyzánské a odbojové skupiny operující na území Protektorátu. Poslední významnou událostí osvobození Československa bylo Pražské povstání.

Konec 1. československé republiky předznamenal 29. září 1938 podpis Mnichovské dohody. V ní Francie a Anglie potvrdily souhlas s postoupením československého pohraničí, Sudet, Německu. Představitelé velmocí doufali, že tím stupňující se Hitlerovy požadavky skončí. Už 15. března 1939 však bylo německými vojsky obsazeno zbylé území a o den později vznikl takzvaný Protektorát Čechy a Morava. Slovensko již předtím vyhlásilo samostatnost a stalo se německým satelitem.

Vláda se, pod vedením prezidenta Edvarda Beneše, uchýlila do Londýna, odkud organizovala domácí odboj. Ten vyvrcholil výsadky československých parašutistů a atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha. V odvetě nacisté zahájili teror, jehož smutným symbolem se stala obec Lidice, kterou srovnali se zemí. Centrem hlavně komunistického odboje se stala Moskva s představiteli Klementem Gottwaldem a Rudolfem Slánským. V SSSR se také zformoval 1. československý armádní sbor, který byl poprvé nasazen při obraně obce Sokolovo a později se podílel na osvobození vlasti.

Do bojů na československém území zasáhl už v roce 1944 První československý stíhací letecký pluk v SSSR, který přiletěl na pomoc Slovenskému národnímu povstání (SNP).
Právě povstání na Slovensku mělo zahájit rychlé osvobození Československa, začalo však předčasně. Původní plán předpokládal nasazení pravidelné slovenské armády, která měla Němcům vpadnout do týla a odlehčit tak karpatskými průsmyky postupující Rudé armádě. Plán ale selhal a slovenské jednotky lokalizované na východě země byly odzbrojeny. Osmatřicátá sovětská armáda, podpořená 25. tankovým sborem, 1. gardovým jezdeckým sborem a 1. československým armádním sborem se tak musela v oblasti Dukelského průsmyku potýkat s dobře opevněným a strategicky výhodně rozmístěným nepřítelem.

Bitva na Dukle patřila k nejkrvavějším střetům druhé světové války. Přesto, že se do ní postupně zapojily i další síly 4. ukrajinského frontu (součástí byla i 38. armáda), postup zuřivou obranou i obtížným terénem byl velmi pomalý. Na československé území vstoupila nejprve 20. září 1944 sovětská 1. gardová armáda. První českoslovenští vojáci hranici po urputných bojích překročili 4. října.

Podle představ generálů se měla sovětská vojska z jihu a ze severu spojit na Moravě a pak společně osvobodit Prahu. Vpád z polského území vešel do historie jako Ostravská operace. Ta se ale nevyvíjela dobře a sovětské ozbrojené síly narazily na precizní německou obranu, což postup významně zdrželo. Zajímavostí je, že Němci efektivně využili i předválečných československých opevnění, o nichž generál Jeremenko později prohlásil: "Vojska musela překonávat hluboce opevněnou obranu, s jakou se sovětská armáda za celou válku nikde jinde nesetkala."

Po vypuknutí Pražského povstání proto sovětské velení na pomoc hlavnímu městu poslalo tanky, které se podílely na dobývání Berlína. Do Prahy Rudá armáda dorazila ráno 9. května. V té době už naprostá většina německých vojáků město opustila a docházelo jen k menším přestřelkám.
Zasáhnout v Praze teoreticky mohla i americká armáda generála Pattona, která osvobodila západní Čechy a 6. května 1945 dorazila do Plzně. Nebylo ji však dovoleno překročit politicky dohodnutou demarkační linii.
Při osvobozování Československa padlo více než 140 000 vojáků Rudé armády, přes 30 000 Rumunů (stejný počet jich bylo zraněno), 116 Američanů a řada vojáků dalších národností. K porážce nacismu a nepřímo i k osvobození vlasti, významně přispěli také českoslovenští letci ve Velké Británii.

POZNÁMKA
Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K minci nebyl vydáván certifikát.

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Československo > Stříbrné mince

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KSCSSR5B.K. - b.k. - 10 Kčs - Osvobození ČSR - Vyprodáno.
kód: KCSS01 - 1993 Sada 80 mincí provedení proof - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KSCSSR5B.K. nákupem získáte +2,00 ZM
kód: KCSS01 nákupem získáte +293,00 ZM


AKTIVITA CENY
Zajímá Vás jak se vyvíjí cena těchto mincí? Jaká byla jeho původní cena mince a jaká je jeho hodnota mince dnes? Tyto užitečné informace Vám pomohou ocenit minci nebo medaili, kterou vlastníte. Informace o vývoji cen poskytujeme jen registrovaným návštěvníkům. Registrace je bezplatná. Registrujte se zde a získejte přístup k informacím které Vás zajímají. Po přihlášení se informace o cenách zobrazí zde.




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Povodně v Praze Numismatická vzpomínka na velkou vodu před více než sto lety
Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.

Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky1 a zejména hrozba rozsáhlých záplav v Praze a na dolním toku Labe, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.

ZPovodně jsou na českém území zaznamenány od začátku 12. století. Podle záznamů se extrémní povodně vyskytly v Čechách v letech 1118 (září), 1180 (?), 1272 (březen), 1342 (leden a únor), 1359 (září), 1432 (březen a červenec), 1481 (červen), 1496 (leden), 1501 (srpen), 1598 (březen a srpen), 1784 (únor), 1845 (březen), 1862 (únor), 1872 (květen), 1890 (září), 1940 (únor), 2002 (srpen). V roce 1342 strhla voda v Praze kamenný Juditin most postavený ve druhé polovině 12. století, roku 1359 zničila provizorní dřevěný most a vážně poškodila rozestavěný nový kamenný.2 V letech 1496 a 1784 poškodila Karlův most, nejhůře ovšem roku 1890.
Před rokem 2002 byla největší letní povodeň způsobená pouze srážkami právě v září 1890.3 Silně pršelo celé jaro a léto nebylo výjimkou. „Hospodáři léta tak mokrého nepamatují,“ psalo se v knize Povodeň v Čechách roku 1890. „Nebesa chrlila napořád spousty vod, silnice a železnice tu a tam stávaly se nesjízdnými, mnohé hráze železniční protrhány a jízda zastavena.“ Koncem léta se hnala na Prahu povodňová vlna. 3. září 1890 okolo čtvrté hodiny ranní se nad Prahou rozlehly poplašné výstřely z děla a oznámily, že nastává povodeň - jedna z historicky největších záplav ve městě, při které byl po sto letech znovu pobořen Karlův most. Vltava v Praze kulminovala 4. září mezi 20. a 22. hodinou večer s průtokem 3975 m3/s.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013



Ze světa kovových známek (4) Známky městské dopravy
Užívání známek při samoobslužném placení jízdného městské dopravy1 nebylo v českých zemích rozšířené tak jako v sousedním Německu, kde známky vydaly městské dopravní podniky skoro v každém větším městě.



Prvenství u nás a v celém Rakousku-Uhersku má slezská Opava, kde samoobslužné placení jízdného známkami s hodnotami 5 a 10 haléřů bylo zavedeno v roce 1905. V Těšíně byla elektrická dráha spojující nádraží Košicko-bohumínské dráhy se starým městem uvedena do provozu v roce 1911 a i zde byla uplatněna samoobslužná úhrada jízdného kovovými známkami s hodnotami 6 a 12 haléřů. Pro úplnost dodejme, že na našem území vydaly známky městské dopravy i další dopravní podniky – Brna, Českých Budějovic, Liberce, Prahy a Ústí nad Labem2.
Známky se prodávaly s množstevní slevou, kupříkladu v německých Cáchách (Aachen) 12 kusů za cenu 10 (Hasselmann s. 379), prodejní místa byla v kioscích, prodejnách novin, tabáku, později i automatech. Rozmanité nominální hodnoty odlišovaly známky na dětské jízdné a pro dospělé, různé hodnoty někdy diferencovaly vzdálenosti, jaké bylo možné v ceně známky ujet. V některých případech se známky městské dopravy staly na čas součástí drobného oběživa zejména v dobách,kdy jej byl přechodně nedostatek. Jako platební prostředky byly akceptovány drobnými obchodníky a živnostníky. Navzdory této okolnosti nelze tyto ražby řadit mezi nouzová platidla.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika