1966 - b.k. - 10 Kčs - Velká Morava


Náhled Averzní strany - 1966 - b.k. - 10 Kčs - Velká Morava Náhled Reverzní strany - 1966 - b.k. - 10 Kčs - Velká Morava

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 10 Kčs
Autor: Luboš Růžička, Jan Solpera

průměr mince 30 mm
hmotnost 12 g
ryzost Ag 500/1000

rok 1966 provedení b.k.



r. 1966 Tisícísté výročí Velké Moravy 866 - 1966

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 10 Kčs
Autor Luboš Růžička, Jan Solpera

průměr mince 30 mm
hmotnost 12 g
ryzost Ag 500/1000

rok 1966 provedení proof. - 5000 ks




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?




Velká Morava – státní útvar západních Slovanů, známý také jako Velkomoravská říše. Rozkládal se převážně na území dnešní Moravy, západního Slovenska a Maďarska. V době největšího rozmachu zasahovala Velká Morava i na české, německé, rakouské, rumunské a polské území.

Prvním písemně doloženým vládcem Velké Moravy byl kníže Mojmír I. Sídlo jeho Moravského knížectví se pravděpodobně nacházelo v Mikulčicích na jižní Moravě. V roce 833 významně rozšířil své území vpádem do sousedního Nitranského knížectví a sesazením jeho vládce Pribiny, který se pak usadil v Panonii. (pozn.: názvy Moravské a Nitranské knížectví vytvořili až novodobí historikové).

Nástupcem Mojmíra I. se roku 846 stal jeho synovec Rastislav, za jehož vlády na Moravu dorazili věrozvěstové Konstantin a Metoděj. Na knížecí stolec, tehdy ještě ne příliš silného státu, mu dopomohl panovník Východofranské říše Ludvík Němec II., který si od Rastislava sliboval podřízenou podporu. Ten se ale s rolí poslušného vazala nechtěl smířit, a tak v roce 850 s říší přerušil kontakty. Napětí se zvýšilo poté, kdy Rastislav ze země vyhnal latinské kněze, aby tak dále omezil vliv Franků. Ludvík se rozhodl Rastislava ztrestat a v roce 855 upořádal vojenskou výpravu, která dorazila až branám knížecí pevnosti. V následné bitvě však velkomoravské vojsko Franky na hlavu porazilo a pronásledovalo je až za Dunaj. Franská hrozba však trvala i nadále. Aby Rastislav zvýšil prestiž své země, požádal o křesťanskou misii. Nejprve v Římě, a když odpověď nepřicházela, obrátil se k byzantskému císaři Michalovi III.

Ten zareagoval vstřícně, a tak roku 863 na Moravu dorazili soluňští bratři Konstantin a Metoděj. Kázali ve staroslověnském jazyce, mezi obyvatelstvem si proto rychle získávali oblibu. Rok poté na Moravu opět vpadl Ludvík Němec se svým vojskem. Rastislav se tentokrát musel podřídit Východofranské říši a navíc umožnit návrat vyhnaným kněžím. Cyrilometodějská misie přesto pokračovala dále a nepřerušil ji ani další Ludvíkův vpád v roce 869. Svatý Metoděj byl navíc papežem konečně uznán jako moravsko-panonský biskup, čímž došlo k upevnění mocenského postavení Velké Moravy.

Život druhého velkomoravského vládce však skončil neslavně. Jeho synovec Svatopluk, kterého Rastislav pověřil vládou nad Nitranským knížectvím, se spojil s Východofranskou říší a uznal její svrchovanost nad svým územím. To Rostislav vnímal jako zradu a navíc se oprávněně obával, že bude vystaven hrozbě útoku z více stran. Proto se rozhodl Svatopluka svrhnout. Připravená léčka však kvůli vyzrazení nevyšla a byl to naopak Rastislav, kdo se stal zajatcem. Svatopluk strýce vydal jeho východofranskému odpůrci králi Ludvíku II. Němci, který Rostislava nechal oslepit a doživotně věznil v Bavorsku.

Očekávané odměny v podobě dosazení na velkomoravský trůn se ale Svatopluk nedočkal. Místo toho poslal Ludvík dva franské markrabí Viléma a Engelšalka, kteří v zemi působili jako správci.

V roce 871 vypuklo proti cizí nadvládě povstání, do jehož čela se postavil Slavomír. Následný franský vpád sice Moravané odrazili, Ludvík II. Němec se s porážkou ovšem smířit nehodlal a poslal další vojenskou výpravu, v jejímž čele měl stát právě Svatopluk. Ten se však v poslední chvíli přidal na stranu moravských povstalců a Frankové byli drtivě poraženi.

V roce 874 král Ludvík uznal sílu Velké Moravy a se Svatoplukem, který se zavázal odvádět Frankům poplatky, uzavřel mír. Tím se kníže zbavil stále trvající hrozby a otevřel si cestu k vlastní expanzi. Za Svatoplukovy éry dosáhla Velká Morava svého vrcholu a stala se skutečnou evropskou velmocí s vlastní církevní správou a arcibiskupem. Staroslověnština byla navíc uznána jako oficiální liturgický jazyk.

V roce 894 Svatopluk zemřel. Jeho nástupce Mojmír II. musel čelit útokům Východofranské říše a později i Maďarů.
Počátkem desátého století se boji vyčerpaná Velkomoravská říše rozpadla na menší samosprávná území. Podle některých historiků přispěly k úpadku Velké Moravy také mohutné záplavy, které postihly její centrální území.

 

Pozn.:    Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.

 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Československo > Stříbrné mince

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KSCSSR19B.K. - b.k. - 10 Kčs - Velká Morava - Vyprodáno.
kód: KSCSSR19 - Proof - 10 Kčs - Velká Morava - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KSCSSR19B.K. nákupem získáte +2,00 ZM
kód: KSCSSR19 nákupem získáte +4,00 ZM


AKTIVITA CENY
Zajímá Vás jak se vyvíjí cena těchto mincí? Jaká byla jeho původní cena mince a jaká je jeho hodnota mince dnes? Tyto užitečné informace Vám pomohou ocenit minci nebo medaili, kterou vlastníte. Informace o vývoji cen poskytujeme jen registrovaným návštěvníkům. Registrace je bezplatná. Registrujte se zde a získejte přístup k informacím které Vás zajímají. Po přihlášení se informace o cenách zobrazí zde.




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

200 Kč Aloys Klar Nová pamětní mince ČNB
Česká národní banka vydává do oběhu celkem 22 500 kusů další dvousetkoruny, z toho 15 600 kusů ve špičkové kvalitě s leštěným polem a matovým reliéfem a 6900 kusů v běžné kvalitě.

Tentokrát je pamětní dvoustovka věnována Aloysi Klarovi.

Aloys Klar se narodil 25. dubna 1763 v Úštěku na Litoměřicku. Po studiích filosofie působil v rodném kraji jako profesor gramatiky, vedle práce učitele se věnoval také dobrovolné péči o nevidomé a jejich vzdělávání. Už v roce 1807 stál u zrodu soukromého ústavu pro výchovu a léčení slepých dětí v Praze, v roce 1832 otevřel na pražském malostranském prostranství Ústav pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců, pozdější Klarův ústav. Aloys Klar zemřel v březnu 1833, v práci pro nevidomé po jeho smrti pokračovali jeho synové.
Na lícní straně mince je motiv ruky, kterou je čteno Braillovo písmo na Pichtově psacím stroji. Pod vyobrazením ruky je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „Kč 200“. Na psacím stroji je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Ve spodní části psacího stroje je ukázka abecedy v Braillově písmu. Pod vyobrazením psacího stroje je v Braillově písmu nápis „Aloys Klar“. Minci razila Česká mincovna, její značka je vpravo od psacího stroje.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013



Kolonie, kolonie a zase kolonie… (1) Francie
Rozpínavost evropských států patřila od středověku vždy mezi výsady mocností mající přístup k moři.

Mezi tyto velmoci se řadí také Francie, která v první polovině 17. století kolonizovala severní Ameriku z hlediska obchodního, nežli z pohledu strategického. Ve své době to neměli kolonizátoři nikterak jednoduché, protože naráželi na neustávající odpor již dříve usídlených Portugalců a Španělů.

Založením Port Royal a posléze po třech letech také města Quebec, dali podnět k založení kolonie s názvem Nová Francie, která se nacházela u břehu řeky Sv. Vavřince. Založením města Lousiany expandovali kolonisté ve prospěch krále více na západ. Po prohrané tkzvané sedmileté válce s Anglií však Francie o tuto kolonii přišla. V této době se také rozhodla kolonizovat menší karibské oblasti, které se staly díky africkým otrokům výnosnými. Rokem 1604 se píše počátek kolonizace Francouzské Guyany, která zůstala kolonií do dnešních dob, proto se na tomto území platí evropskou měnou eurem. Francie se také kolonizačně rozvíjela na africkém kontinentu, kde získala značná území, o které postupem času opět přišla. Jednou z mnoha kolonií bych zmínil pohledem na bankovku stát na tomto černém kontinentě zvaný Francouzská Západní Afrika. Tato federace byla původně založena v roce 1895 jako unie Francouzského Súdánu, Pobřeží Slonoviny, Senegalu a Francouzské Guiney. Postupem času se tato federace rozrostla o sousední teritoria Dahomey a Mauretánie. Po první světové válce bylo odebráno společenstvím národů Německu Francouzské Togo, které se připojilo k Dahomey, ale zachovalo si svou vlastní samosprávu. V průběhu svého trvání Francouzské Západní Afriky docházelo k mnoha reorganizacím, ale centrálně za chod unie odpovídal Dakarský generální guvernér přímo Ministerstvu pro kolonie v Paříži, naproti tomu jednotlivé složky této unie se zodpovídaly pouze Dakarskému gubernátu. V září 1958 proběhlo referendum o budoucnosti tohoto francouzského společenství. Jednotlivé země si zvolili možnost vzniku autonomních republik v rámci společenství, které však nemělo dlouhého trvání. Jako jediná si v tu chvíli zvolila cestu úplné nezávislosti Guiney.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika