1970 - 1993 Sada 39 mincí provedení proof


Náhled Averzní strany - 1970 - 1993 Sada 39 mincí provedení proof Náhled Reverzní strany - 1970 - 1993 Sada 39 mincí provedení proof

Tato ojedinělá kolekce představuje výběr nejzajímavějších
stříbrných mincí vydaných Státní bankou Československou
k významným výročím českého národa, jeho kultury a jeho
světových osobností jako byl Karel IV., Karel Čapek a další.
Mince se dodávají v původním balení s pečetí. K dispozici
je jen omezený počet sad. Sada obsahuje celkem 39 mincí:



r.1970 25. výročí osvobození Československa

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 25 Kčs
Autoři Ivan Strnad, Zdeněk Kolářský

průměr: 30 mm
hmotnost: 10 g
ryzost: 500/1000 Ag
 

provedení Proof - náklad 5000 ks
Pouze v sadě mincí



Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

Československá republika – první novodobý společný stát Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků byl vyhlášen 28. října 1918 v prostorách Obecního domu v Praze. Připojena byla také Podkarpatská Rus, která je nyní součástí Ukrajiny.

Snahy domácích představitelů českých a slovenských politických proudů, usilujících o nezávislost na Rakousko-Uhersku, přerušila první světová válka. Hlavní tlak na vytvoření samostatného společného státu tak přišel ze Spojených států Amerických, kde aktivně působily krajanské a exilové národní spolky.

Dokumentem, který poprvé deklaroval společné úsilí Čechů a Slováků o vlastní národní sebeurčení a předznamenal vznik Československa, byla Clevelandská dohoda. Představitelé obou národů ji podepsali 22. října 1915 na konferenci v americkém městě Cleveland (Ohio).

Na Clevelandskou dohodu pak navázala Pittsburská dohoda: v americkém Pittsburgu ji podepsali zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s Tomášem G. Masarykem dne 31. května 1918.

Bod o federálním uspořádání nového státu byl tentokrát vypuštěn: Slovensko se mělo stát pouze autonomní součástí republiky. Slovákům byla ovšem zaručena vlastní samospráva a slovenština jako úřední a vyučovací jazyk.

Blížící se rozpad mnohonárodnostní Habsburské monarchie dokumentoval i stav její armády. Stále větší neochota vojáků bojovat za císaře se projevovala četnými dezercemi. Z českých, moravských a slovenských přeběhlíků a zajatců se pak v Rusku, ve Francii a Itálii formovaly vojenské legie. Ty se dočkaly bojového nasazení a přispěly tak k porážce Rakousko-Uherska a Německa. Činnost československých legií byla zároveň důkazem touhy Čechů a Slováků po samostatném státě a přispěla k jeho ustanovení.

K vyhlášení samostatné Československé republiky došlo 28. října 1918 v Obecním domě v Praze. Tam se konalo i první zasedání nové vlády. O dva dny později vydala nově ustavená Slovenská národní rada tzv. Martinskou deklaraci, kterou potvrdila spojení obou zemí do společného státu. Hlavou státu byl 14. listopadu zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, který se do země v čele legionářů triumfálně vrátil 20. prosince 1918.

Za hlavní zakladatele Československa jsou kromě Masaryka, jenž si získal přízvisko Osvoboditel, považováni Edward Beneš a Milan Rastislav Štefánik. Jejich společnou ideou byl čechoslovakismus, podle něhož Češi a Slováci existují jako dvě větve jednoho československého národa.
Vyhlášení státu se neobešlo bez komplikací a došlo i na ozbrojené střety. Legionáři po návratu do vlasti úspěšně zasahovali v konfliktu s polskými jednotkami při sporu o Těšínsko a zapojili se i do bojů proti bolševické maďarské armádě.

POZNÁMKA
Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K minci nebyl vydáván certifikát.
 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Československo > Stříbrné mince

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KCSS04 - 1993 Sada 39 mincí provedení proof - Vyprodáno.
kód: KCSS01 - 1993 Sada 80 mincí provedení proof - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KCSS04 nákupem získáte +149,00 ZM
kód: KCSS01 nákupem získáte +293,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Jak se dělá mincovna (8) Jak se začíná budovat
Slovo budování se mé generaci vrylo do paměti velmi zvláštní formou, neboť od mládí jsme slyšeli a na mnoha transparentech četli, že budujeme socialismus nebo budujeme lepší zítřky.

Kolik námahy takové budování stojí, to znali moji rodiče a musím říci, že u toho nebyli moc šťastní. Tak takové budování jsem na začátku roku 1993 rozhodně neměl na mysli. Představa, že budujeme mincovnu v sobě zahrnovala mnoho různých rovin, které se musely vzájemně propojit tak, aby vše do sebe zapadalo jako jemná kolečka hodinového strojku, který pravidelně tiká a ukazuje čas tak přesně, že by podle něj mohly jezdit švýcarské vlaky.

Ono se vlastně nebudovalo, protože budova už dávno byla postavena, dalo by se říci z hlediska stavebního, že se jednalo o velmi náročnou přestavbu. Z pohledu řízení to bylo něco opravdu mimořádného, neboť nikdo ve firmě neměl zkušenost s tím, že by do stavební činnosti tak výrazně zasahovala Policie ČR a bankovní instituce v podobě ČNB. Navíc nás začal tlačit čas. Ve vedení Bižuterie se na začátku ledna 1993 připravil zásadní materiál, ve kterém bylo stanoveno, že do konce ledna musí technický náměstek ve spolupráci s výrobním náměstkem vystěhovat stávající provozy technického rozvoje a vše rozmístit v rámci velkého areálu Bižuterie tak, aby se od února mohlo začít se stavebními úpravami.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.



Ze světa kovových známek (7) Známky v pohostinstvích
Samozřejmostí provozu hostinců, hotelů, kaváren i dalších pohostinství v minulosti byly známky zpravidla kovové vydané k rozmanitým účelům použití. Společné měly jedno – většina z nich usnadňovala a zjednodušovala provoz podniku.



Nejstarší známé kovové známky pohostinských podniků z našeho území jsou pražského původu. Nechaly je vyrazit některé staropražské hostince již v polovině 19. století. Nesly označení Abonement Marke (obr. 1), Speise Marke, později i české legendy Oběd v předplacení (obr. 2), Předplacení na 1 oběd (obr. 3), Jídelní známka a sloužily jako předplatné na oběd. Tím, že při jejich nákupu byla poskytována sleva, zajišťovaly podniku zákazníky a byly tak jedním z prostředků konkurenčního boje. Většina jich byla popsána již v numismatické literatuře druhé poloviny devatenáctého století. První zmínka o těchto ražbách je v prodejním katalogu Killianovy sbírky, kde byl nabízen konvolut o 25 kusech1. Do své neméně obsáhlé sbírky českých ražeb je zařadil i Max Donebauer2. Podobně fungovaly pohostinské známky z pozdější doby, zejména z první poloviny minulého století s nominálními hodnotami 1 oběd (obr. 4), Menu (obr. 5), nebo jen s vyobrazením překříženého příboru (obr. 6).
Známky užívané v hostincích s hodnotou znějící na určitý objem nápoje, obyčejně 1/2 (obr. 7) nebo 1 litr piva nebo jen na blíže neurčené množství – Ein Glass (obr. 8), 1 pivo (obr. 9) či 10 piv (obr. 10), sloužily jako předplatné na oblíbený nápoj. Podobně jako u známek na jídlo i u těchto známek byla při jejich hromadném nákupu předem poskytována sleva. Mezi ražbami pohostinství jsou známky na pivo a další nápoje počtem největší skupinou.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika