Slovenské národní divadlo (SND) – jedna z nejvýznamnějších slovenských kulturních institucí. Divadlo bylo založeno v roce 1920 a sídlí v Bratislavě. Tvoří ho tři složky: Činohra, Opera a Balet.

Divadlo sehrálo významnou úlohu už v době slovenského národního obrození. Ke skutečné profesionalizaci slovenského činoherního umění však došlo až po první světové válce, kdy v Bratislavě vzniklo Slovenské národní dovadlo. Prvním představením Činohry SND se v roce 1920 stalo sociální drama Maryša bratří Mrštíků. Hru zpracovali ještě členové Východočeského divadla, první slovenští herci do souboru začali přicházet v roce 1921. Prvním slovenským režisérem se o tři roky později stal Ján Borodáč, který předtím v divadle působil jako herec. V roce 1932 se činoherní soubor SND rozdělil na českou a slovenskou činohru. (Česká byla po rozpadu Československa zrušena.)

Operní soubor, působící při činohře SND, zahájil svou činnost 1. března 1920 premiérou Smetanovy Hubičky.

Podobné začátky provázely i Balet SND. Jelikož po rozpadu Rakouska-Uherska neexistovala na Slovensku baletní škola, byli přizvání tanečníci a choreografové z Čech.

Soubory Slovenského národního divadla působí ve dvou budovách. Na Hviezdoslavově náměstí se nachází historická budova z roku 1886, postavená podle návrhů vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hemanna Helmera.

Nová budova byla slavnostně otevřena 14. dubna 2007. Do výběrového řízení bylo přihlášeno třiapadesát návrhů, nakonec zvítězil projekt architektů Martina Kusého, Pavola Paňáka a Petera Bauera. Velkoryse řešená budova ve třech scénách disponuje celkem 1700 místy pro diváky.