1954 - 1993 Sada 80 mincí provedení proof


Náhled Averzní strany - 1954 - 1993 Sada 80 mincí provedení proof Náhled Reverzní strany - 1954 - 1993 Sada 80 mincí provedení proof

Velká sada stříbrných mincí v provedení proof 1954 - 1993 80 mincí.



r.1971 50. výročí úmrtí Pavola Országha Hviezdoslava

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor František David

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 700/1000 Ag 

provedení Proof - 5000 ks
Pouze v sadě mincí




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

Pavol Orságh Hviezdoslav (2. 2. 1849 - 8. 11. 1921) – slovenský básník, dramatik, spisovatel a překladatel.

Vlastním jménem Pavol Orságh se narodil v obci Vyšný Kubín na Oravě. Vyrůstal ve skromném prostředí zchudlé zemanské rodiny, která se živila převážně zemědělstvím. Po ukončení základní školy odjel ke svému strýci, krejčovskému mistru, do maďarského Miškovce, kde v roce 1862 nastoupil na gymnázium. V té době ho zaujala maďarská literatura, a to takovým způsobem, že domů ani nejezdil na prázdniny a raději se věnoval četbě knih. Proto i jeho první básnické pokusy byly psány v maďarštině. Po smrti strýce v roce 1865 se vrátil na Slovensko a nastoupil na gymnázium do Kežmarku. Tam se seznámil s díly velikánů světové literatury, z nichž si zvláště oblíbil Williama Shakespeara. Později si dokonce pořídil sochu tohoto proslulého dramatika a básníka a umístil ji ve své dolnokubínské pracovně. Ze slovenských autorů Hviezdoslava zaujal zejména Andrej Sládkovič, jemuž věnoval svoji první slovensky psanou sbírku, tehdy ještě publikovanou pod pseudonymem Jozef Zbranský (Básnické prvjesenky Jozefa Zbranského). Pro umělecké jméno Hviezdoslav se rozhodl až v polovině sedmdesátých let.

V roce 1918 vedl Hviezdoslav slovenskou delegaci na jarních oslavách 50. výročí položení základního kamene Národního divadla v Praze. Ve svém projevu se přiklonil k bližšímu soužití Čechů a Slováků, říjnové vyhlášení Československé republiky pak přivítal s nadšením. Zároveň se stal členem Národního shromáždění.

Pavol Orságh Hviezdoslav svým rozsáhlým dílem navázal na poezii slovenského obrození, mnoho času věnoval také činnosti překladatelské. Většinu tvůrčího období prožil na Oravě (Námestovo, Dolný Kubín). V roce 1921 se začal jeho zdravotní stav prudce zhoršovat a ještě téhož roku, po léčení v Praze a lázních Luhačovice, v Dolném Kubíně umírá. Jeho památku tam připomíná muzeum P. O. Hviezdoslava.

POZNÁMKA
Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K minci nebyl vydáván certifikát.
 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Československo > Stříbrné mince

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KCSS01 - 1993 Sada 80 mincí provedení proof - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KCSS01 nákupem získáte +293,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Dvoutolar z roku 1590 Unikátní jáchymovská ražba Rudolfa II.
Po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu.

Po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu a 17. března 1573 potvrzeno císařem Maximilianem II. Jelikož nebyl ihned vydán nový mincovní řád, byla tolarová ražba zahájena podle mincovního řádu Ferdinanda I. z 30. září 1547.

Na základě sněmovních usnesení z let 1576 a 1577 pak byl vydán nový mincovní řád, který víceméně odpovídal předpisu z roku 15731. Ražba dvoutolarů jako násobku tolaru vycházela z tohoto mincovního řádu a po přepočtu pro ni platilo: Jakost 0,8945; hmotnost 57,86 g při obsahu stříbra 51,76 g; počet kusů ražených z pražské hřivny se rovnal 4⅜. České dvoutolary z přelomu 16. a 17. století bezpochyby patří mezi velmi vzácně se v yskytující nominály vládní mince v zemích Koruny české. Ve veřejných i soukromých sbírkách jsou tyto mince zastoupeny poměrně vzácně2. Je proto dosti překvapivé, že se v relativně krátké době objevily nové, v literatuře a odborném tisku dosud nepopsané, české dvoutolarové ražby.3 Jak málo je problematika ražby české hrubé mince za panování císaře Rudolfa II. (1576-1612) zmapovaná, ukazuje např. článek Pavla Vojtíška zveřejněný v roce 2011 na stránkách Numismatických listů. Článek věnovaný především neznámému pražskému dvoutolaru Rudolfa II. s letopočtem 1607 přináší i stručnou rekapitulaci produkce Rudolfových dvoutolarů v českých mincovnách. Pokud se týká jáchymovských ražeb, je v článku uvedeno: „Od roku 1591 byly dvoutolary raženy v Jáchymově (MKČ 388-390, Ja 44-48), série honosných nominálů s trojportrétem (Ja 43, 49-52) z roku 1590 má zjevně medailový charakter, ...“4 Z toho, co bylo až dosud o ražbě Rudolfových dvoutolarů v Jáchymově publikováno, však vyplývá, že jejich ražba byla zahájena minimálně v roce 1589. Tuto informaci přinášejí již v roce 2010 Lubomír Nemeškal a Petr Vorel (NV 27/19b),5 když ve své práci o jáchymovské mincovně citují exemplář s letopočtem 1589 ze sbírky Národního muzea v Praze s inv. č. H5-30.975 (57,49 g). Práce Ivo Halačky (MKČ)6 o vládních mincích zemí Koruny české vydaná ve druhé polovině roku 2011, podobně jako Vojtíškův článek, ročník 1589 z mincovny Jáchymov nezná 7.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013



Zbyněk Fojtů Mistři české numizmatiky
Akademický sochař Zbyněk Fojtů patří k mladší generaci českých medailérů. Od roku 1992 působí jako pedagog na Střední umělecké škole Václava Hollara v Praze.

Návrhům pamětních mincí a medailí se začal věnovat v roce 2002, kdy ho uchvátila technologie nízkého reliéfu.

Přestože jako medailér působí Zbyněk Fojtů relativně krátkou dobu, jeho úspěchy jsou velmi výrazné a početné. Chlubit se může hlavně mnoha oceněními v soutěžích vyhlášených Českou národní bankou. Téměř dvacítka jeho návrhů od různých zadavatelů se už dočkala realizace. Patří mezi ně například cyklus Korunovace českých králů, pamětní medaile k šestistému padesátému výročí položení základního kamene Karlova mostu a řada dalších skvostů ze zlata i stříbra. Zbyněk Fojtů se narodil ve Slavičíně, až do svých pětadvaceti let bydlel ve Valašských Kloboukách. S manželkou a dvěma dcerami nyní žije v Černošicích nedaleko Prahy.

Pocházíte z Valašska, žijete v Praze. Nebývá vám občas smutno po rodném kraji?

Hlavně dříve bývalo. Postupem času už jsem si zvykl, když ale přijedu na Moravu, hlavně na Valašsko, tak to srdce tam pořád je a vzpomínky jsou silné. Vracím se tam velice rád, nicméně podaří se mi to tak jednou, dvakrát do roka.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika