1970 - 1993 Sada 39 mincí provedení proof


Náhled Averzní strany - 1970 - 1993 Sada 39 mincí provedení proof Náhled Reverzní strany - 1970 - 1993 Sada 39 mincí provedení proof

Tato ojedinělá kolekce představuje výběr nejzajímavějších
stříbrných mincí vydaných Státní bankou Československou
k významným výročím českého národa, jeho kultury a jeho
světových osobností jako byl Karel IV., Karel Čapek a další.
Mince se dodávají v původním balení s pečetí. K dispozici
je jen omezený počet sad. Sada obsahuje celkem 39 mincí:



r.1977 120. výročí úmrtí Jána Kollára

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor Andrej Peter

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 700/1000 Ag
provedení Proof - náklad 4100 ks
Pouze v sadě mincí



Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

Ján Kollár
(29. 6. 1793 – 24. 1. 1852) – slovenský politik, jazykovědec, spisovatel a básník. Evangelický kněz, propagátor slovanské vzájemnosti, významná postava českého a slovenského národního obrození. Ján Kollár byl rodák ze slovenské obce Mošovce. Otec z něho chtěl mít řezníka, což ale literárně nadaného mladíka uspokojit nemohlo. Po studiích v Kremnici se rozhodl pokračovat na gymnáziu v Banské Bystrici a v roce 1812 odešel studovat teologii na evangelické lyceum v Prešpurku, nynější Bratislavě. Poté dva roky působil jako vychovatel v Banské Bystrici. V letech 1817 až 1819 si prohluboval znalosti evangelické teologie na univerzitě v německé Jeně. Po odchodu z Německa nastoupil jako evangelický farář v Pešti, kde působil třicet let. V roce 1835 se oženil s Frederikou Schmidtovou, do níž se zamiloval už v době německých studií. Ján Kollár byl zastáncem jednotného jazyka Čechů a Slováků, konkrétně češtiny, obohacené o slovenské prvky. Tím se ale dostal do rozporu s mladší generací slovenských spisovatelů vedených Ľudovítem Štúrem, kteří začali prosazovat samostatný spisovný jazyk. Svár vyvrcholil v revolučním roce 1848, kdy byl Kollár svými odpůrci dokonce uvězněn a vysvobozen až císařskými vojáky. Roku 1849 byl povolán do Vídně, kde působil jako poradce vlády a profesor slovanské archeologie na tamní univerzitě. Kollár prosazoval užší spolupráci mezi slovanskými národy, snažil se podporovat jejich vzdělanost. Byl autorem myšlenky, že svobodný je pouze ten národ, který neutlačuje druhé.

Kollárovo dílo je velmi rozsáhlé, psal prózu, poezii, ale i náboženské a odborné texty. K těm patří například titul O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými. Za jeho vrcholné dílo je považována básnická sbírka Slávy dcera, která poprvé vyšla v roce 1824. Publikoval také pod pseudonymem Čechobratr Protištúrsky nebo pod iniciálami JK. Jan Kollár zemřel 24. ledna 1852 ve Vídni. Jeho ostatky jsou uloženy na Olšanských hřbitovech, kam byly převezeny v roce 1904.

   
Pozn: Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K minci nebyl vydáván certifikát.

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Československo > Stříbrné mince

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KCSS04 - 1993 Sada 39 mincí provedení proof - Vyprodáno.
kód: KCSS01 - 1993 Sada 80 mincí provedení proof - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KCSS04 nákupem získáte +149,00 ZM
kód: KCSS01 nákupem získáte +293,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

200 Kč 2013 Pamětní stříbrná mince k výročí 20 let ČNB a české měny
Jen málokdy se stane, že o vzhledu peněz rozhoduje sama veřejnost. V případě mince, kterou ČNB plánuje vydat na rok 2013, aby oslavila 20 let samostatné české měny, se tak stalo.

U nás poprvé. Ze čtyř návrhů doporučila Bankovní rada České národní banky jako vítězný ten návrh, který získal 1629 z celkem 4000 platných hlasů.

V červenci loňského roku vyhlásila ČNB neomezenou anonymní soutěž na umělecký návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince k 20. výročí trvání České národní banky a české měny. Její zadání znělo (zkráceně – vynecháme technické detaily) takto:

Na lícní straně (aversu) je nutno umístit v opisu (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a nominální hodnotu mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Jako dominanta lícní strany může být použit:

a) buď motiv vztahující se bezprostředně k tématu mince,
b) nebo motiv tradičně zdůrazňující, že mince je platidlem České republiky, tj. umělecká kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky, případně doplněná dekorem vztahujícím se k tématu mince.
Umělecká kompozice heraldických zvířat musí být ztvárněna tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, a aby byla v souladu s provedením rubové strany. Kompozice nesmí být přímým ztvárněním velkého státního znaku podle vyobrazení v příloze zákona o státních symbolech České republiky (vyobrazení je připojeno k těmto podmínkám). V případě, že kompozice je dominantou lícní strany, nemusí zaujímat celou plochu mincovního pole, musí však být umístěna v horní části mince, tvoří-li pouze doprovodný prvek, může být umístěna kdekoliv, vždy však neznevažujícím způsobem.

Na rubové straně (reversu) je nutno vyjádřit motiv vztahující se k tématu mince, nápis nebo opis „20 let ČNB a české měny“ a letopočty „1993–2013“…

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012



Pražské groše Jiřího z Poděbrad (1458–1471) Rekapitulace současného stavu publikovaných znalostí o typologii těchto raže
Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková.

Přestože je vědecký přínos jejího typologického řazení nezpochybnitelný, obtíže spojené s používáním této práce jsou veřejně známým numismatickým tajemstvím a negativně se promítají do řady odborných studií. Nyní, po 40 letech od vydání původní typologie, předkládáme čtenářům M&B opravenou a aktualizovanou verzi této práce jako podnět k další diskusi, jež by měla být poslední zatěžkávací zkouškou nově připraveného řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad, jaké je v současné době k dispozici např. pro groše Karla IV. či Václava IV.

Se smrtí Václava IV. a s počátkem husitských válek ustává do té doby masivní ražba pražských grošů. Vzhledem k různorodosti názorů není dosud zřejmé, kdy byly groše se jménem tohoto panovníka raženy naposledy a není ani znám původ tzv. atypických grošů Václava IV. Probíhala-li ražba pražských grošů i po smrti Václava IV., pak již ve velmi omezené míře a potřebu hrubé mince nemohla saturovat ani zdaleka. Následující období je ve znamení nejen husitských nepokojů, ale s tím i logicky spojených nepříznivých ekonomických dopadů. K ozdravení a postupné stabilizaci situace dochází až v průběhu vlády Jiřího z Poděbrad (1458-1471). Za své vlády se Jiří z Poděbrad pokouší několikrát o dílčí měnové reformy [1], ale teprve nový mincovní řád vydaný 5. června 1469 představuje důkladnou reformu české měny. Po téměř půl století přichází na scénu opět pražský groš, ražený dle předhusitských metrologických parametrů [2]. Bohužel se tak děje až na sklonku vlády Jiřího z Poděbrad a tak i přes masivní produkci těchto ražeb je jejich množství poměrně malé, neboť ražba grošů s titulaturou GEORGIVS PRIMVS trvala zřejmě jen necelé dva roky.
Poměrně krátké období ražby pražských grošů Jiřího z Poděbrad se promítá i do vzhledu těchto ražeb. Při jejich prozkoumání lze konstatovat, že v průběhu ražby nedocházelo k žádným zásadním proměnám v zobrazení lva, nalézt lze jen nepatrné odlišnosti v kresbě koruny, na něž upozornila Nohejlová-Prátová [3]. Stejně tak se zásadně nemění písmo použité v opisech, vyskytují se jen drobné odchylky některých znaků. Z tohoto důvodu při zpracování typologie vymezuje Hásková, autorka doposud používané typologie, pouze jediný typ (typ I.), který dále člení na jednotlivé varianty dle kresby koruny a znamének použitých v oblasti kolem ocasu lva [4]. Později se o doplnění této typologie zasloužil Šafář, který doplňuje dvě podvarianty k variantě c [5]. Přes nesporný přínos zavedené typologie Háskové je však nutné konstatovat, že sama autorka s odstupem času vnáší do své typologie zmatek přiřazením konkrétních ražeb podvariantám, které neodpovídají vyobrazení v její typologii [6]. Jedná se především o kresbu písmene S ve slově GROSSI na reversu mince. V numismatické komunitě jsou tyto nesrovnalosti v obecném povědomí. Poukazuje na ně např. Brádle při popisu dvanácti pražských grošů Jiřího z Poděbrad [7] nebo Chvojka, určující pražské groše v táborském nálezu dle stejného typologického rozboru Háskové [8]. Snahy o určování dle původní typologie končí obvykle nezdarem, v lepším případě označením zkoumané mince jako tzv. křížená ražba, zatímco jednotlivé varianty zaznamenané v typologické tabulce se prakticky neobjevují.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika