1983 - Proof - 100 Kčs - Národní divadlo


Náhled Averzní strany - 1983 - Proof - 100 Kčs - Národní divadlo Náhled Reverzní strany - 1983 - Proof - 100 Kčs - Národní divadlo

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kč
Autor: akademický sochař Vladimír Oppl

průměr mince 29 mm
hmotnost 9 g
ryzost 500/1000 Ag
provedení Proof - náklad 4500 ks




r.1983 Sté výročí otevření Národního divadla

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kč
Autor akademický sochař Vladimír Oppl

průměr mince 29 mm
hmotnost 9 g
ryzost 500/1000 Ag
 

provedení Proof - náklad 4500 ks



Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

Národní divadlo v Praze (ND) – nejznámější české divadlo, jeho základní kámen byl položen v roce 1868. Návrh budovy v novorenesančním slohu vypracoval Josef Zítek. Značnou část nákladů na stavbu pokryl výtěžek z celonárodní sbírky.

Myšlenkou na zbudování důstojného kamenného divadla se čeští vlastenci zabývali už v roce 1844. V lednu následujícího roku zažádali prostřednictvím Františka Palackého stavovský výbor českého sněmu o povolení k výstavbě a provozování divadla. Žádosti bylo vyhověno už v dubnu, přesto až v roce 1851 začal Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze vyzývat k celonárodní sbírce. Atmosféra v době tuhého Bachova absolutismu totiž podobným národnostně zabarveným aktivitám nepřála.

Nicméně v roce 1853 organizátoři projektu konečně zakoupili pozemek a začala stavba Prozatímního divadla, které bylo dokončeno v roce 1862. (Po otevření Národního divadla se pak obě budovy spojily).

Provoz ND byl předčasně zahájen 11. června 1881 premiérou Smetanovy Libuše. Pořadatelé v ten den zároveň vzdali hold korunnímu princi Rudolfovi, jenž operu se svým doprovodem zhlédl. Zajímavostí je, že mezi pozvanými chyběl samotný Bedřich Smetana, který se přesto dostavil a dokonce se s Rudolfem i setkal. V té době byl však slavný skladatel již zcela hluchý.

Prvním ředitelem Národního divadla se stal operní zpěvák, pedagog a hudební skladatel Jan Nepomuk Mayr. Po premiéře následovalo ještě dalších jedenáct představení, pak byly zahájeny dokončovací práce. Zřejmě v důsledku neopatrnosti dělníků (jejich vina byla ale často zpochybňována) došlo 12. srpna 1881 k požáru, který budovu i zařízení těžce poničil, a který tehdejší média prezentovala jako národní tragédii. Událost vyvolala v Čechách a na Moravě obrovskou vlnu solidarity a po prvotním šoku se lidé opět začali skládat. Během měsíce a půl se podařilo sesbírat kolem milionu zlatých. Opravu a dokončovací práce řídil architekt Josef Schulz a 18. listopadu 1883 bylo divadlo, opět představením Libuše, znovu otevřeno. Novým ředitelem se stal spisovatel František Adolf Šubert. V sedmdesátých letech minulého století bylo Národní divadlo rekonstruováno.

   

POZNÁMKA
Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K minci nebyl vydáván certifikát.
 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Československo > Stříbrné mince

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KSCSSR95 - Proof - 100 Kčs - Národní divadlo - Vyprodáno.
kód: KSCSSR95BK - B.K. - 100 Kčs - Národní divadlo - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KSCSSR95 nákupem získáte +4,00 ZM
kód: KSCSSR95BK nákupem získáte +1,00 ZM


AKTIVITA CENY
Zajímá Vás jak se vyvíjí cena těchto mincí? Jaká byla jeho původní cena mince a jaká je jeho hodnota mince dnes? Tyto užitečné informace Vám pomohou ocenit minci nebo medaili, kterou vlastníte. Informace o vývoji cen poskytujeme jen registrovaným návštěvníkům. Registrace je bezplatná. Registrujte se zde a získejte přístup k informacím které Vás zajímají. Po přihlášení se informace o cenách zobrazí zde.




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Ze světa kovových známek (5) Výtahové známky
Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy.

Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy, jimž jsme věnovali článek v minulém čísle...

Známky, které prodával správce domu, nebo platné mince se vhazovaly před jízdou do mincovního automatu v kabině výtahu. Ražby z doby c. a k. rakouské monarchie zastupovaly niklový, později železný dvacetihaléř, vzor 1892 respektive 1916 o průměru 21 milimetrů. Tento parametr splňují z mně známých výtahových známek pouze dvě ražby, známka podniku na výrobu výtahů Ing. Jaroslav Moučka založeného roku 1905 (obr. 1) a známka, kterou vydalo Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni (L. S. B. D.). (obr. 2) Známky s hodnotou 20 (haléřů) odpovídajících parametrů mi nejsou známy. Výtahové známky o větším průměru 24,5 a 25,1 mm jsou podle svého provedení nejstarší, dozajista ražené ještě za Rakouska-Uherska pro domy čp. 239-II a 977-II v Praze Novém Městě, ale žádnou určitou minci tehdejších peněžních soustav nenahrazovaly (obr. 3-4). V období první republiky i Protektorátu Čechy a Morava byly výtahové známky ekvivalentem padesátihaléřové mince, vzor 1921 či 1940. Nominální hodnota 50, ovšem bez uvedení názvu dílčí měnové jednotky, byla na některých známkách i uvedená (obr. 5). Známky z této doby měly identický průměr 22,0 mm jako obě výše uvedené mince a mohly být padesátihaléři i nahrazeny. Znamená to tedy, že všechny výtahové známky průměru kolem 22 mm vznikly nejdříve v roce 1921, kdy bylo s ražbou padesátníků započato. Po druhé světové válce se od praxe užívání výtahových známek upustilo a náklady na výtah byly zahrnuty do nájemného.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012



Úvod do grošového období (6) České mincovnictví grošové doby (2)
V období husitské revoluce ustává ražba pražských grošů. Přestože z kutnohorské mincovny vychází ještě několik let po smrti krále Václava IV., děje se tak de facto ilegálně z původních razidel se jménem a titulem zesnulého krále.



Zrno (obsah drahého kovu) jak grošů, tak i drobných peněz se čtyřrázem, které se nyní stávají prakticky jedinou domácí mincí, se záhy povážlivě snižuje tou měrou, že kronikáři brzy mluví o groších a penězích „z půhé mědi ražených“. V letech 1420 a 1421, kdy monopolní královskou mincovnu v Kutné Hoře ovládala strana katolická, razili husité svoji drobnou minci také v Praze.
Pro ražbu drobné mince i pražských grošů v počátcích revoluce použili husité zkonfiskovaného stříbrného majetku včetně církevních kalichů. Nedostatek kvalitního kovu a soustavná potřeba peněz si vynutila vydání prvních kreditních platidel (mince bez vnitřní hodnoty) – tzv. flútků. Kronikář o tom zaznamenal: „… A potom, když se jim stříbra nedostávalo, dělali peníze z půhé mědi... a těm říkali flútky.“
Špatná jakost husitských grošů se stala příčinou vybíjení speciálních značek – tzv. kontramarek na kvalitní groše. Tyto kontramarky začala přidávat na pražské groše jihoněmecká města jako označení pro bernou minci při městských trzích. Záhy se k nim připojila i další města zejména bavorsko-švábského a westfálského mincovního okruhu. Dnes známe na 240 kontramarek, jež nesly většinou podobu stylizovaného městského znaku a byly do plochy grošů vybíjeny jako drobné punce. Nezřídka lze najít i groš s několika – 2, 3 i více vybitými kontramarkami, jak jej označilo postupně za bernou minci několik měst. Za zvláštnost můžeme v tomto směru označit kontramarky moravských měst Jihlavy (ježek – Jihlava = německy Iglau = v doslovném překladu Ježkov) a Brna (orlice – městský znak).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika