UPOZORNĚNÍ: Upozorňuje zákazníky že od 13.1.2018 není možno hradit transakce nákupu investičních kovů platební kartou z důvodu účinnosti zákona č.370/2017 Sb. o platebním styku. Děkujeme za pochopení.

1988 - B.K. - 100 Kčs - Praga 88


Náhled Averzní strany - 1988 - B.K. - 100 Kčs - Praga 88 Náhled Reverzní strany - 1988 - B.K. - 100 Kčs - Praga 88

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor: akademický sochař Vladimír Oppl

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 500/1000 Ag
provedení Proof - náklad 5000 ks
Pouze v sadě mincí




r.1988 Světová výstava poštovních známek Praga 88

SPECIFIKACE

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
autor: akademický sochař Vladimír Oppl

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 500/1000 Ag
 

provedení Proof - náklad 5000 ks
Pouze v sadě mincí



Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

Světová výstava poštovních známek Praga 88 – poslední světová výstava poštovních známek uspořádaná v bývalém Československu.

Výstava se konala od 26. srpna do 4. září 1988 na několika místech v Praze: na Výstavišti (dříve PKOJF) v Průmyslovém paláci, v Bruselském pavilonu, v paláci U Hybernů, v Poštovním muzeu a v Jízdárně Pražského hradu. Expozice shlédlo přes dvě stě tisíc návštěvníků z celého světa, vystavovatelé představili exponáty z pětapadesáti zemí.

Součástí této velkolepé akce byl i bohatý doprovodný program, který zahrnoval autogramiády tvůrců známek, promítání tematických filmů, mezinárodní aukci poštovních známek nebo seminář o československých známkách.

Už brzy po začátku výstavy se ale na adresu organizátorů snášely také kritické hlasy. Mezi hlavní výtky patřila vzdálenost mezi jednotlivými objekty, přičemž do každého musel mít návštěvník novou vstupenku. Také míst s občerstvením a pro odpočinek bylo u tak významné akce málo.

V soutěžních třídách hodnotila mezinárodní jury 928 exponátů. Největší zastoupení měla Spolková republika Německo. V čele jury usedl významný český a mezinárodně uznávaný filatelista Ladislav Dvořáček.

U příležitosti výstavy PRAGA 1988 byla vydána publikace Československá filatelie, jejímž obsahem byl i bohatě ilustrovaný filatelistický výkladový slovník.

POZNÁMKA
Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K minci nebyl vydáván certifikát.
 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Československo > Stříbrné mince

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KSCSSR137B.K. - B.K. - 100 Kčs - Praga 88 - Vyprodáno.
kód: KSCSSR137 - Proof - 100 Kčs - Praga 88 - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KSCSSR137B.K. nákupem získáte +1,00 ZM
kód: KSCSSR137 nákupem získáte +4,00 ZM


AKTIVITA CENY
Zajímá Vás jak se vyvíjí cena těchto mincí? Jaká byla jeho původní cena mince a jaká je jeho hodnota mince dnes? Tyto užitečné informace Vám pomohou ocenit minci nebo medaili, kterou vlastníte. Informace o vývoji cen poskytujeme jen registrovaným návštěvníkům. Registrace je bezplatná. Registrujte se zde a získejte přístup k informacím které Vás zajímají. Po přihlášení se informace o cenách zobrazí zde.






24.1.2018: Nejlepší medailér na světě je čech. Dílo vynikajícího Otakara Duška, vám představujeme v novém oddílu LIMITOVANÝCH EDICÍ.

19.1.2018: ČNB připravuje emisi nové pamětní bankovky. Informace a možnost rezervace 100 Kč Pamětní bankova Alois Rašín. Jde o první pamětní bankovku ČNB vůbec.

18.1.2018: ČNB doplnila doplnila emisní plán roku 2019 o třetí bimetalovou minci 2000 Kč Zavedení československé koruny. Máte ji rezervovanou? Konec objednávkového období se blíží.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012



Max Švabinský Padesáté výročí smrti autora československých bankovek
Československá platidla patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v oblasti bankovkové grafiky vytvořeno.

Československá platidla patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v oblasti bankovkové grafiky vytvořeno. Je to dáno nejen jejich vynikající technickou úrovní, ale především i nádherným uměleckým zpracováním. Není divu, vždyť ve své době se na jejich tvorbě podíleli naši přední výtvarníci, jakými byli například Alois Mudruňka, František Kysela či Jaroslav Benda. Avšak mezi těmito autory vystupují do popředí především dvě jména, a to Alfons Mucha a Max Švabinský, jehož padesáté výročí smrti jsme si právě 10. února připomněli.

Bankovková tvorba v díle Maxe Švabinského je úzce spjata s Tiskárnou bankovek Národní banky Československé (TB NBČS). Ta zahájila svou činnost v lednu 1928 a už 30. května téhož roku zahájila tisk prvních bankovek1. Tou byla Mudruňkova dvacetikoruna, jejíž výroba se sem přesunula z proslulé pražské tiskárny A. Haase2. Záhy po svém vzniku se TB NBČS začala plně zabývat otázkou přípravy nové emise bankovek, která měla postupně nahradit stávající, mnohdy graficky a technicky nesourodé, nominály tištěné z části v domácích a z části v zahraničních tiskárnách. Spolupráce na nových bankovách byla tak po Alfonsu Muchovi svěřena právě Maxi Švabinskému. Ten v té době patřil mezi naše přední výtvarníky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika