- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

17. listopad 1939 – jeden z nejvýznamnějších dnů v novodobé historii Československa. Německé okupační úřady tehdy v reakci na protiněmecké protesty studentů uzavřely české vysoké školy. 17. listopad byl vyhlášen za Mezinárodní den studentstva.

Uzavření českých vysokých škol předcházely demonstrace proti německé okupaci, které se v několika městech uskutečnily v den výročí Československé republiky 28. října 1939. V Praze byl přitom postřelen studentský vůdce Jan Opletal, který zraněním 11. listopadu podlehl. Jeho pohřeb o čtyři dny později se proměnil v masovou demonstraci především studentů, proti nimž v centru města zasáhly ozbrojené složky. Následně byly vyhláškou říšského protektora Konstantina von Neuratha na tři roky uzavřeny české vysoké školy. S jejich znovuotevřením však ve skutečnosti nacisté už nepočítali. Dokládá to například dopis adresovaný Emilu Háchovi, v němž Reinhard Heydrich upozorňuje protektorátního prezidenta, že do konce války otevření škol nepřipadá v úvahu. Po atentátu na Heydricha dával říšský ministr pro protektorát Čechy a Morava K. H. Frank už zcela nepokrytě najevo, že se české vysoké školy otevírat nebudou vůbec. Omezený počet přizpůsobivých a rasově vhodných studentů mohl však studovat na vysokých školách německých.

Němečtí pořádkoví policisté podporovaní jednotkami SS 17. listopadu 1939 vpadli do všech deseti českých vysokých škol, aby násilně ukončili jejich činnost. O možnost studovat přišlo na patnáct tisíc studentů, tisíc dvě stě jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů, o práci přišlo více než tisíc tři sta pedagogů. Devět studentů bylo krátce po zásahu v Ruzyni zastřeleno.