1951 Československé Dukáty 10 dukátů 0/0


Náhled Averzní strany - 1951 Československé Dukáty 10 dukátů 0/0 Náhled Reverzní strany - 1951 Československé Dukáty 10 dukátů 0/0

Svatováclavský dukát ražený pro účely mezinárodního obchodu.
zobrazuje sv. Václava na koni, českého lva a letopočet 1951.
autoři Jaroslav Benda, profesor Otakar Španiel

průměr: 42 mm
hmotnost: 34,909 g
ryzost zlata: 986/1000 Au
okraj je jemně vroubkovaný.

rok 1951 - stav 100 ks RRR




Československý desetidukát 1951

Desetidukát Desetidukát

Svatováclavský dukát ražený pro účely mezinárodního obchodu.
zobrazuje sv. Václava na koni, českého lva a letopočet 1951.
autoři Jaroslav Benda, profesor Otakar Španiel

průměr: 42 mm
hmotnost: 34,909 g
ryzost zlata: 986/1000 Au
okraj je jemně vroubkovaný.

rok 1951 - stav 100 ks RRR




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Doporučujeme :
-
O vydání Československých svatováclavských dukátů
- Co je to žádanka mincí?

 

POZNÁMKA
Mince není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K minci nebyl vydáván certifikát.
 

CENA
DPH 0% (Osvobozeno od daně)


KATEGORIE
- Československo > Svatováclavské dukáty 1951

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: KZCS70 Československé Dukáty 10 dukátů 0/0 - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: KZCS70 nákupem získáte +0,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Německá platidla po 2. sv. válce (4) Mince BRD a emise BBK II.
V minulé části našeho přehledu německých platidel jsme se krátce zmínili o emisi BBK I, ke které se později vrátíme v samostatném článku, v němž se budeme věnovat detailům kolem typologie a především číslování.

V dnešním díle se naopak zaměříme na mince Deutsche Bundesbank (DBB) z období let 1950–2001 a emisi BBK II.

Před samotným popisem platidel se nejdříve opět vrátíme o několik let nazpět. Po přijetí měnové reformy v červnu 1948 se vztahy mezi západem a SSSR značně vyhrotily. Na měnovou reformu se sovětské vedení rozhodlo zareagovat totální pozemní blokádou Berlína. Hlavní město se totiž podobně jako zbylé části Německa dělilo do čtyř sektorů pod správou jednotlivých okupačních mocností, ovšem svou geografickou polohou se jako celek nacházelo uvnitř sovětské zóny. Této izolace se rozhodl Sovětský svaz využít a pod záminkou ochrany jím kontrolované části Německa před spekulanty s měnou nechal uzavřít všechny přístupové cesty do města s úmyslem nechat obyvatele zcela vyčerpat a vyhladovět.
Stalin tímto krokem usiloval o prolomení odporu západu a rozšíření své sféry vlivu na celé Německo. Blokáda trvala od 24. 6. 1948 až do 12. 5. 1949. Během této doby se tak západní sektory Berlína ocitly odříznuty od veškerého pozemního zásobování a to včetně vodních cest a dodávek elektrické energie. Američané a Britové se k blokádě postavili čelem a bez „horkého“ konfliktu situaci vyřešili leteckým mostem. Díky jedinečné organizaci, technice a lidské dovednosti bylo během jedenáctiměsíční blokády dopraveno do Berlína na 2,2 milionu tun potravin, uhlí, stavebního materiálu a dalšího zboží v přibližně 277 000 letech1. Pro Sovětský svaz se však ve výsledku blokáda ukázala jako kontraproduktivní, neboť nejen že Stalin nedosáhl svých cílů, ale současně i kooperace mezi západními mocnostmi a německým obyvatelstvem stmelila vzájemné vztahy. Po ukončení blokády se západní spojenci vyslovili pro souhlas s novou západoněmeckou ústavou2 a 7. 9. 1949 vznikl nový stát Spolková republika Německo (Bundesrepublik Deutschland - BRD). Východní zóna na nastalou situaci 7. 10. 1948 zareagovala obdobně, když vyhlásila druhý německý stát a de facto sovětský satelit Německou demokratickou republiku (Deutsche Demokratische Republik - DDR).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013



Zelené peníze 2012 Zvláštní ražby anglických panovníků
Už po šestapadesáté královna Alžběta II. stala hlavní postavou speciálního obřadu (jen čtyřikrát vynechala).

5. dubna tohoto roku rozdávala v Yorku starším poddaným takzvané Maundy money. Jedná se o velikonoční tradici (Maundy Thursday = Zelený čtvrtek), o níž jsou dochované záznamy už od dob krále Davida I. (1272–1307).

Kdysi na tuto slavnost vysílali králové (a královny) pouze své prostředníky. Panovník se tohoto ceremoniálu pravidelně zúčastňuje až od roku 1931, kdy Jiří V. položil základ této novodobé tradice a peníze distribuoval sám. Ovšem speciální mince pro tuto příležitost nechal razit už Karel II. (1660–1685). Tehdy nebyly mince ještě datovány. Od roku 1670 se mince příliš nezměnily.
Mince

Tradice ukládá panovníkovi, aby vždy na velikonoční čtvrtek rozdal potřebným starým občanům, které vybere a doporučí klér, zvláštní obnos peněz. Jednalo se vždy o váček se čtyřmi stříbrnými mincemi ( jejichž kupní síla se přirozeně časem měnila).

1 penny 0,5 g/11 mm
2 pence 0,9 g/13 mm
3 pence 1,4 g/16 mm
4 pence 1,9 g/18 mm

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika