Ze světa kovových známek (7) Známky v pohostinstvích
Samozřejmostí provozu hostinců, hotelů, kaváren i dalších pohostinství v minulosti byly známky zpravidla kovové vydané k rozmanitým účelům použití. Společné měly jedno – většina
z nich usnadňovala a zjednodušovala provoz podniku.
Nejstarší známé kovové známky pohostinských podniků z našeho území jsou pražského původu. Nechaly je vyrazit některé staropražské hostince již v polovině 19. století. Nesly označení Abonement Marke (obr. 1), Speise Marke, později i české legendy Oběd v předplacení (obr. 2),
Předplacení na 1 oběd (obr. 3), Jídelní známka a sloužily jako předplatné na oběd. Tím, že při jejich nákupu byla poskytována sleva, zajišťovaly podniku zákazníky a byly tak jedním z prostředků konkurenčního boje. Většina jich byla popsána již v numismatické literatuře druhé poloviny devatenáctého století. První zmínka o těchto ražbách je v prodejním katalogu Killianovy sbírky, kde byl nabízen konvolut o 25 kusech1. Do své neméně obsáhlé sbírky českých ražeb je zařadil i Max Donebauer2. Podobně fungovaly pohostinské známky z pozdější doby, zejména z první poloviny minulého století s nominálními hodnotami 1 oběd (obr. 4), Menu (obr. 5), nebo jen s vyobrazením překříženého příboru (obr. 6).
Známky užívané v hostincích s hodnotou znějící na určitý objem nápoje, obyčejně 1/2 (obr. 7) nebo 1 litr piva nebo jen na blíže neurčené množství – Ein Glass (obr. 8), 1 pivo (obr. 9) či 10 piv (obr. 10), sloužily jako předplatné na oblíbený nápoj. Podobně jako u známek na jídlo i u těchto známek byla při jejich hromadném nákupu předem poskytována sleva. Mezi ražbami pohostinství jsou známky na pivo a další nápoje počtem největší skupinou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
100. výročí narození Bohumila Hrabala Pamětní stříbrná mince a další numismatické památky
Bohumil Hrabal (* 28. 3. 1914 – † 3. 2. 1997) známý český prozaik, byl jedním z našich nejvýznamnějších, nejosobitějších a také nejčtenějších spisovatelů druhé poloviny 20. století.
„Pořádná knížka není pro to, aby čtenář líp usnul,“ říkal, „ale vyskočil z postele a rovnou v podvlékačkách běžel panu spisovateli naplácat držku.“ Hrabalovy knihy byly mnohokráte úspěšně zfilmovány a obdržel rovněž mnoho nakladatelských cen i řadu dalších ocenění.
Narodil se v Brně – Židenicích 28. března 1914, rodina však pocházela z Konice na Prostějovsku. Jméno otce v jeho křestním listě uvedeno nebylo. Malého chlapce vychovávala zpočátku především babička Kateřina. Jeho matka Marie (Maryška) Kilianová se v roce 1916 provdala za Františka (Francin) Hrabala, který dal malému Bohumilovi své jméno. Ještě v tomto roce se rodina odstěhovala do Polné, kde se jeho nový otec stal účetním v pivovaru. V roce 1917 se jim narodil syn Břetislav (Slávek) a otec pak věnoval oběma bratrům stejnou péči. V Polné žili až do roku 1919, kdy se František Hrabal stal správcem pivovaru v Nymburce. Obecnou školu Bohumil navštěvoval v Nymburce a po nepříliš úspěšných studiích na gymnasiu v Brně se vrátil zpět do Nymburka, kde nakonec po osmi letech na místní reálce v roce 1934 odmaturoval.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
