UPOZORNĚNÍ: Upozorňuje zákazníky že od 13.1.2018 není možno hradit transakce nákupu investičních kovů platební kartou z důvodu účinnosti zákona č.370/2017 Sb. o platebním styku. Děkujeme za pochopení.

Stříbrná mince 1 NZD Století létání - Amelia Earhartová proof


Náhled Averzní strany - Stříbrná mince 1 NZD Století létání - Amelia Earhartová proof Náhled Reverzní strany - Stříbrná mince 1 NZD Století létání - Amelia Earhartová proof

Stříbrná mince 1 NZD Století létání - Amelia Earhartová
Autor: Asamat Baltaev, DiS.
Emitent: Česká mincovna

EMISE: červenec 2017

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limitní náklad: 400 ks
provedení: proof




AUTOŘI:

Asamat Baltaev

Stříbrná mince 1 NZD Století létání - Amelia Earhartová proof


  SPECIFIKACE

Stříbrná mince 1 NZD Století létání - Amelia Earhartová
Autor: Asamat Baltaev, DiS.
Emitent: Česká mincovna

EMISE: červenec 2017

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limitní náklad: 400 ks
provedení: proof




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další náhledy Stříbrná mince 1 NZD Století létání - Amelia Earhartová proof


POZNÁMKA
Ražba není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K ražbě je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.
Emitent si vyhrazuje právo upravit cenu, náklad a technické parametry.

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Root > Česká mincovna 2017

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: 1707CRMM1 ... Století létání - Amelia Earhartová proof - na objednávku

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: 1707CRMM1 nákupem získáte +0,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Jak se dělá mincovna (4) Shánění zkušeností
Dávat dohromady poznatky a zkušenosti o jakékoli problematice, je vždycky složité a přímá cesta k úspěchu nevede.

Vždycky je dobré, dříve než jdu někam něco obhlížet nebo se na něco ptát, mít teoretické poznatky a vědět, na co se hlavně zaměřit. Nic takového jsme neměli. Museli jsme se spoléhat na pracovníky ČNB, kteří často jezdili do Státní mincovny v Kremnici.

Bylo proto namístě zkusit pro nás vyjednat první návštěvu ve slovenské mincovně. Navíc zde nebyla žádná jazyková bariera. Naše generace, díky dvojjazyčnému vysílání v rádiu a v televizi, neměla se slovenštinou problém. Já jsem dokonce v pátém ročníku na VŠE skládal zkoušku z práva, na kterou jsem se učil výhradně z knížek ve slovenštině. Takže slovenština byla mým druhým jazykem, ve kterém bych mohl skládat i ústní maturitu.

Bylo tedy pochopitelné, že jsme učinili pokus začít naši zkušební misi v Kremnici. Ale neuspěli jsme. Státní mincovna nedostala souhlas od svých nadřízených z Bratislavy, aby mohla jablonecké nadšence něco učit. Že to nebylo rozhodnutí navěky, to potvrdil čas. Museli jsme poznatky o mincovnictví získat co nejrychleji. Měli jsme před sebou zásadní úkol, začít připravovat projekt nové mincovny. Kde ale začít, když jsme nikdy v žádné mincovně nebyli a neměli jsme vůbec představu, co chceme vidět.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.



MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika