TIP:
Obdarujte svého bratra tím správným dárkem. Bude z něj mít opravdu velkou radost a bude na něj vzpomínat. Vybrat dárek pro bratra není vždy jednoduché, i když je to člověk, kterého známe nejvíce. Chceme, aby pro něj byl dárek jedinečný. Dárek pro bratra by měl připomínat to, co jste společně prožili. Vyjádřit vazby, které vydrží do konce života.
Obdarujte svého bratra tím správným dárkem. Bude z něj mít opravdu velkou radost a bude na něj vzpomínat. Vybrat dárek pro bratra není vždy jednoduché, i když je to člověk, kterého známe nejvíce. Chceme, aby pro něj byl dárek jedinečný. Dárek pro bratra by měl připomínat to, co jste společně prožili. Vyjádřit vazby, které vydrží do konce života.
Ze světa kovových známek (18) Kovová vojenská platidla a známky
Vojska ať občanská či profesionální vždy provázely peníze.
23.01.2014
Vojska ať občanská či profesionální vždy provázely peníze. Čas od času byla vojenská pokladna nucena uchýlit se s výplatou žoldu nebo při nákupech proviantu od obchodníků z rozličných příčin k provizoriu a vydat vlastní kreditní platidla. Ve vojenském prostředí rovněž vznikaly specifické platební prostředky, jež byly ušité na míru prostředí, v němž vznikly a obíhaly. Nejvíce ražeb spojených s armádou bylo vydáno v militantním Německu, zejména v době Viléma II. a za II. světové války. Řada z nich nemá patrně jinde obdoby.
O měděných denárech Septimia Severa (193-211) se traduje, že byly ražené pro římská vojska táhnoucí do pole proti barbarům, a to z prozaických důvodů. Když padla vojenská pokladna s mědí do rukou barbarů, nedošlo pro stát k velké újmě. Na konci vojenské kampaně byly denáry z obecného kovu navrátivším se legionářům vyměněny za stříbrné.
RIC1 žádné měděné denáry přímo nezmiňuje, uvádí jen postříbřené denáry ze závěru vlády Septimia Severa z roku 209. Ve skutečnosti to tedy byly suberátní mince, některé snad i dobové padělky2 (obr. 1).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
O měděných denárech Septimia Severa (193-211) se traduje, že byly ražené pro římská vojska táhnoucí do pole proti barbarům, a to z prozaických důvodů. Když padla vojenská pokladna s mědí do rukou barbarů, nedošlo pro stát k velké újmě. Na konci vojenské kampaně byly denáry z obecného kovu navrátivším se legionářům vyměněny za stříbrné.
RIC1 žádné měděné denáry přímo nezmiňuje, uvádí jen postříbřené denáry ze závěru vlády Septimia Severa z roku 209. Ve skutečnosti to tedy byly suberátní mince, některé snad i dobové padělky2 (obr. 1).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
Autor: Marek Cajthaml