E-shop Mince Vstup České Republiky do EU.


České chmelové známky II Katalog účelových známek
Marek Cajthaml vás pravidelně bere na výlety do světa účelových známek. Těžko bychom pro tyto účely hledali někoho povolanějšího. Je totiž zároveň autorem katalogu chmelových známek, pro nějž nyní připravil i rozšíření.



Deset let po vydání katalogu České chmelové známky, Chomutov 2001, vychází jeho dodatek. Díky řadě pracovníků muzeí, pořadatelů numismatických aukcí, sběratelů a badatelů se autorovi podařilo za uplynulé desetiletí nashromáždit a zdokumentovat více než pět set v roce 2001 neznámých chmelových známek.
Na rozdíl od většiny známek uveřejněných v prvním díle, většinou dochovaných v řadě exemplářů, převážná část ražeb v dodatku jsou známky vzácné, často unikáty známé pouze v jediném kuse.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012



Umění i technika Medaile cyklu Kalendárium 2013
Pražská mincovna se po prvním ročníku obsahujícím 24 uncových stříbrných medailí plynule pustila do dalšího.

Kalendárium obsahuje velmi rozmanitá témata, jak vidíte z následujícího článku, věnuje se i umění a technice.

Matyáš Bernard Braun

Barokní řezbář a sochař Matyáš Braun po sobě v Čechách zanechal řadu významných památek. K těm nejznámějším patří sousoší Sen svaté Luitgardy na pražském Karlově mostu. Letos od jeho smrti uplynulo 275 let. Pražská mincovna umělcovu osobu připomíná na nových zlatých a stříbrných medailonech. Návrh pro ražbu vypracoval výtvarník Jaroslav Bejvl.
Na lícní stranu medailonu umístil autor portrét sochaře Matyáše Bernarda Brauna podle dobového vyobrazení. V opisu jsou jméno a letopočty rámující dobu umělcova života 1684–1738. Ve spodní části mincovního pole se nachází značka autora.
Na rubové straně je znázorněn špitál v Kuksu na Trutnovsku, jako připomínka na místo, kde Braun vytvořil svá stěžejní díla. Vpravo je jedno z nich, socha Lstivosti (ženy, zakrývající si škraboškou svou pravou tvář) z alegorické řady Neřestí. V opisu je text „SOCHAŘ VRCHOLNÉHO BAROKA“. Značky mincovny a punc jsou umístěny pod obrazem budovy.
„Inspiraci pro kompozici na rubové straně jsem čerpal z literatury. Tam jsem také vyhledal dobovou rytinu, podle níž vznikl portrét Matyáše Bernarda Brauna na líci,“ uvedl autor předlohy Jaroslav Bejvl.
Pražská mincovna motiv razí na zlaté střížky o hmotnosti 15,56 gramu a na stříbrné vážící 31,1 gramu. V obou případech se jedná o kovy maximální čistoty, hrany medailonů jsou číslované.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna

(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.

Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.



Tlustý pražský groš Letmé setkání s vzácnou mincí
Tlustými mincemi nazýváme vzácné speciální ražby grošové měny, které byly zhotovovány sice běžnými razicími kolky, ale na mnohem silnějším střížku.

Tak vznikly mince s několikanásobnou až mnohonásobnou vahou, než která je pro jednotlivé nominály stanovena mincovním řádem.

Přestože mincování tzv. tlustých grošů a drobných peněz je písemnými prameny doloženo až na sklonku 15. století, jeho počátky v Čechách jsou kladeny do doby panování Jana Lucemburského.
Podle staršího výkladu byly tyto mince na tlustém střížku raženy původně ve Francii, snad na zkoušku, jako „piedsforts“ (chlubné mince). Tam bylo ražení obdobných mincí obvyklé již od konce 13. století. Skutečnost, že Jan dlouho ve Francii pobýval, může tento vliv na české mincovnictví potvrzovat.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika