UPOZORNĚNÍ: ÚPRAVA PROVOZNÍ DOBY Z DŮVODU DOVOLENÝCH V OBDOBÍ OD 11.6.-31.7.2018 V PRODEJNĚ ZLATÉ MINCE – NUMISMATIKA V OBECNÍM DOMĚ: PO-PÁ 8:00-16:00.




JEDNOTLIVÉ STŘÍBRNÉ MINCE ČR
( 58 produktů v prodeji.)
Stříbrné pamětní mince ČNB. Exkluzivně k dostání na zlate-mince.cz. Doplňte svou sbírku o stříbrné pamětní mince ČNB
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

MINCE S BIBLICKÝMI MOTIVY (3) Volná řada zlatých desetišekelových mincí
Již po dvě čísla se věnujeme této zvláštní řadě izraelských pamětních mincí.

Dnes přinášíme dokončení.

Třináctou mincí v této řadě je 10 NIS z roku 2009 s motivem zápasu Samsona se lvem, Samson, hebrejsky Šimšon byl dvanáctýma posledním soudcem, jehož příběh popisuje biblická kniha Soudců. Od narození byl zasvěcencem Božím – nazírem, který nesměl pít víno ani jiné opojné nápoje a nesměl si stříhat vlasy. Právě ve vlasech byla skryta jeho obrovská fyzická síla. Samson je schopen přemoci holýma rukama i lva, což uvádí kniha Soudců 14,5-6. Nakonec je zrazen Pelištejkou Delílou, ženou, kterou miloval. Ta na něj neustále naléhala, až jí prozradil původ své obrovské síly. Poté jeden z Pelištejců spícímu Samsonovi ostříhal vlasy a Samson ztratil svou sílu. Pelištejci se ho zmocnili, oslepili ho a přivedli do Gazy, kde ho spoutali bronzovými řetězy. (Soudců 16,16-21). Tam, přikovaný ke sloupům královského paláce, naposled prosil Boha o sílu, aby se Pelištejcům pomstil a Bůh ho vyslyšel. Samson pak objal dva sloupy, k nimž byl přikován a které podpíraly vnitřní palácovou síň, a strhl je. Palác se poté zřítil na všechna pelištejská knížata a lid, který tam byl (Soudců 16,28-30). Tak Samson zahynul pod troskami paláce spolu se svými vězniteli. Samson soudil Izrael dvacet let.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.



Kosti plné mincí Prekvapivé uhorské nálezy
Nálezy mincí patria medzi zaujímavé hmotné pramene, ktoré objasňujú dôležité etapy našich dejín.

Vo väčšine prípadoch sa ukrývali vo významných historických dobách, najmä v časoch veľkých, či menších vojenských ťažení. Preto väčšina objavených pokladov je výsledkom snahy majiteľa doplniť si svoju finančnú hotovosť pred hroziacim nebezpečenstvom. Keďže mnohokrát došlo k ich ukrytiu na poslednú chvíľu, poznáme nálezy narýchlo vložené do najbežnejších nádob, džbánkov, textilií, rôznych vrecúšok a pod. Ľudia si často ukrývali peniaze veľmi bizarným, niekedy až komickým spôsobom.

Ako dobrý príklad nám môže poslúžiť vzácny nález mincí zo Svätého Jura nachádzajúceho sa neďaleko Bratislavy. Poklad bol ukrytý v roku 1626, kedy sedmohradský vojvoda Gabriel Bethlen zorganizoval poslednú výpravu do Uhorska. Nález môžeme najskôr spojiť s pôsobením Albrechta z Valdštejna, ktorý velil cisárskym vojskám. Na konci roka 1626 mal rozložený tri týždne hlavný stan v neďalekej Modre. Poklad ukryl miestny obyvateľ do karnera (kostnice) gotického kostola, v ktorom bolo pochovaných približne tisíc jedincov. Aby lepšie uchránil svoju finančnú hotovosť, majiteľ ich schoval medzi mŕtvoly v spodnej časti karnera. V takejto perfektnej skrýši nemal nikto najmenšiu šancu objaviť nález, ktorý tu zostal utajený až do archeologického výskumu v roku 2005.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.

Jan Jiskra z Brandýsa Český vojevůdce v uherských službách
Když se na jaře roku 1434 rozhodovalo u Lipan o osudu husitské revoluce, měl boj pro většinu příslušníků radikálních polních vojsk existenční nádech.

Jinak než se zbraní v ruce se živit nedokázali a mnohdy ani nechtěli. Věhlas českých bojovníků byl naštěstí tak velký, že se přes stigma kacířství stali ceněnými na řadě evropských bojišť. Největší kariéru v cizích službách nicméně učinil šlechtic, který v husitském období bojoval na straně katolíků – Jan Jiskra z Brandýsa.

Jan Jiskra se objevuje poprvé v pramenech na počátku třicátých let 15. století. Tehdy byl leníkem olomouckého biskupa, měl tedy propůjčen drobný statek protislužbou za vojenské povinnosti. Více o Jiskrovi slyšíme v kritickém roce 1434. Z hradu Radyně úspěšně pomáhal katolické baště Plzni, která byla obležena husitskými vojsky, a podařilo se mu přitom zajmout dva nepřátelské velitele. Následně sloužil na královském hradě Karlštejně, ukončení válečných operací v Čechách ho ale přivedlo do Uher, které hájilo křesťanskou Evropu před tureckou expanzí. Možná tak učinil již v roce 1437 za Zikmunda Lucemburského, zcela jistě je v zemích svatoštěpánské koruny doložen roku 1440. V té době již nežil ani Zikmund, ani jeho nástupce Albrecht Habsburský, jenž po sobě zanechal manželku Alžbětu a dědice trůnu Ladislava. Právě do služeb královny Alžběty Jiskra vstoupil a vytrvale poté hájil práva malého prince, jenž díky svému narození po smrti Albrechta získal přízvisko Pohrobek. Nutno dodat, že Jiskra tak nečinil nezištně a vsadil na velmi dobrou kartu, jak se v následujících letech mělo ukázat.
Smrtí Albrechta Habsburského se ve středovýchodní Evropě uvolnily tři trůny – český, uherský a rakouský. Zatímco novým vládcem rakouských zemí se stal Fridrich III. Habsburský, pozdější římský král a císař, české i uherské stavy váhaly mezi volbou nového krále a zachováním dědických práv Ladislava, což by ale znamenalo, že trůn zůstane do dosažení Pohrobkovy zletilosti uprázdněný. Zatímco čeští politici se po marném hledání nového panovníka nakonec rozhodli vyčkat Ladislavovy plnoletosti, v Uhrách tak jednoznačná situace nebyla. Vzhledem k potřebě chránit jižní hranici země se zdejší politici nakonec rozhodli povolat na trůn mladého polského krále Vladislava III. Jagellonského, neboť uhersko-polská personální unie se jim jevila jako nejlepší hráz proti turecké expanzi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013



MARIE TEREZIE Císařovna v medailérské tvorbě
V máji tohto roku minimálne v bývalých zemiach Rakúsko-Uhorskej monarchie opakovane zarezonovalo 300. výročie narodenia rímskej cisárovnej, kráľovnej Uhorska a Čiech Márie Terézie.



Narodenie Márie Terézie pripomínajú dve medaily (1717) Benedicta Richtera s portrétmi jej rodičov, Karola VI. a Alžbety Kristíny. Pragmatická sankcia jej otca Karola VI. jej zabezpečila ako nemužskému potomkovi následníctvo trónu. Bola prvou a zároveň jedinou habsburgskou panovníčkou, ktorá zdedila nástupníctvo po ženskej línii. Hneď od nástupu na trón bola konfrontovaná politickými aj vojenskými výzvami. Konflikt s Pruskom definitívne pripravil monarchiu o väčšinu Sliezska, konflikt s Francúzskom, Bavorskom a Saskom dokonca na viac ako rok aj o Čechy. Za manžela si vzala Františka Lotrinského, ktorý bol aj obľúbencom jej otca, a vydávala sa „z lásky“. Mali spolu 16 detí. Ona sama však svoje deti podrobila nemilosrdnému politicko-mocenskému kalkulu vo svojej svadobnej politike. Jedine svojej najmilšej dcére Márii Kristíne dovolila vydať sa z lásky za Sasko-Těšínskeho princa Alberta Kazimíra. Pre niektoré jej dcéry boli tieto jej rozhodnutia zdrojom celoživotného utrpenia.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika