E-shop Jednotlivé stříbrné mince ČR.





JEDNOTLIVÉ STŘÍBRNÉ MINCE ČR
( 62 produktů v prodeji.)
Stříbrné pamětní mince ČNB. Exkluzivně k dostání na zlate-mince.cz. Doplňte svou sbírku o stříbrné pamětní mince ČNB
Pražský groš Ladislava Pohrobka
Český a uherský král Ladislav Pohrobek (1453-1457), syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské, se narodil po smrti svého otce 12. 2. 1440 a proto je znám pod historickým přízviskem „Pohrobek“.

Uherským králem se stal roku 1452 a 28. 10. 1453 byl zvolen českým králem. V době jeho nezletilosti vykonával správu země v Čechách Jiří z Poděbrad zvolený za zemského správce na sněmu v roce 1452.

Ladislav se téměř výhradně zdržoval mimo Čechy a energický, politicky nadaný šlechtic z východních Čech, Jiří z Poděbrad, za něho provedl řadu opatření k upevnění královské moci i majetku. Zároveň ale sám rozvíjel vlastní vladařskou koncepci opírající se o kališnická města i nižší šlechtu.

K pravidelnému ražení grošů tehdy nedošlo. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů a feniků v Kutné Hoře, ale zdá se, že pokud se týče grošů, nebyl výnos proveden. Jen u příležitosti návštěvy mladého krále v Kutné Hoře (nebo ke korunovaci?) bylo k jeho poctě raženo pouze omezené množství grošů s Ladislavovým jménem. Tyto pražské groše proto patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách. Jeden z těchto Ladislavových grošů je uložen ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy. V několika kusech také existují tlusté pražské groše tohoto panovníka. V poměrně velkém množství byly raženy Ladislavovy uherské dukáty i drobné stříbrné nominály (uherské denáry) v mincovně Kremnice.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



LIBROVÁ BANKOVKA Předchůdce slavné mince
Roku 1694 založil anglický král Vilém III. nový bankovní ústav The Governor and Company of Bank of England, později zkrácený na Bank of England.

Hlavní úlohou této instituce bylo především zajištění finančních prostředků na vedení války proti Francii.

Záhy po svém vzniku začala banka emitovat směnky za uložené vklady podobné těm, které upisovali zlatníci. Směnky byly zprvu psány ručně na bankovní papír signované úředníkem. Později se pak přešlo na tištěné bankovky. Roku 1696 bylo rozhodnuto nevydávat bankovky nižší než 50 £ díky čemuž se využívaly především zámožní měšťané, šlechtici a obchodní společnosti. V průběhu 18. století banka postupně přešla na bankovky ve formě tiskopisů, kdy první číslice byla tištěna a další se již dopisovaly ručně. Zprvu se vydávaly hodnoty od 20 do 100 liber. V roce 1759 ale nedostatek zlata zapříčiněný sedmiletou válkou donutil banku po prvé vydat bankovku po 10 £. Roku 1793 si poté válka proti revoluční Francii vynutila nový nominál po 5 £. V první polovině 19. století prudce vzrostl státní dluh. Zatímco v roce 1700 činilo zadlužení 1,2 milionu liber, tak koncem napoleonských válek se vyšplhalo až na 850 milionu liber. Následkem toho došlo k omezení plateb v bankovkách ve zlatě, které trvalo až do roku 1821. Jako kompenzace nedostatku drobných mincí začala poté banka od roku 1797 emitovat 1 a 2 librové bankovky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.

Umění i technika Medaile cyklu Kalendárium 2013
Pražská mincovna se po prvním ročníku obsahujícím 24 uncových stříbrných medailí plynule pustila do dalšího.

Kalendárium obsahuje velmi rozmanitá témata, jak vidíte z následujícího článku, věnuje se i umění a technice.

Matyáš Bernard Braun

Barokní řezbář a sochař Matyáš Braun po sobě v Čechách zanechal řadu významných památek. K těm nejznámějším patří sousoší Sen svaté Luitgardy na pražském Karlově mostu. Letos od jeho smrti uplynulo 275 let. Pražská mincovna umělcovu osobu připomíná na nových zlatých a stříbrných medailonech. Návrh pro ražbu vypracoval výtvarník Jaroslav Bejvl.
Na lícní stranu medailonu umístil autor portrét sochaře Matyáše Bernarda Brauna podle dobového vyobrazení. V opisu jsou jméno a letopočty rámující dobu umělcova života 1684–1738. Ve spodní části mincovního pole se nachází značka autora.
Na rubové straně je znázorněn špitál v Kuksu na Trutnovsku, jako připomínka na místo, kde Braun vytvořil svá stěžejní díla. Vpravo je jedno z nich, socha Lstivosti (ženy, zakrývající si škraboškou svou pravou tvář) z alegorické řady Neřestí. V opisu je text „SOCHAŘ VRCHOLNÉHO BAROKA“. Značky mincovny a punc jsou umístěny pod obrazem budovy.
„Inspiraci pro kompozici na rubové straně jsem čerpal z literatury. Tam jsem také vyhledal dobovou rytinu, podle níž vznikl portrét Matyáše Bernarda Brauna na líci,“ uvedl autor předlohy Jaroslav Bejvl.
Pražská mincovna motiv razí na zlaté střížky o hmotnosti 15,56 gramu a na stříbrné vážící 31,1 gramu. V obou případech se jedná o kovy maximální čistoty, hrany medailonů jsou číslované.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013



Ze světa kovových známek (22) Monogramy, zkratky a emblémy
Stálým problémem studia účelových známek jsou ražby, na nichž se jejich vydavatelé skrývají za zkratkami jména či názvu, monogramem, emblémem či logem.

Zejména monogramy psané kaligrafickou kurzívou či ozdobným písmem s ligaturami bývají někdy již při čtení tvrdým oříškem s nejistými výsledky.

V XIX. století, kdy nebyly ještě sepsané nebo teprve vznikaly první katalogy mincí, činily problémy s určením zejména německé drobné mince XVIII. a XIX. století, na nichž je vydavatel uveden pouze ozdobnými iniciálami. Na pomoc sběratelům vznikaly vysvětlující příručky,1 kde byly zkratky objasněné a které obyčejně obsahovaly i tabulky s vyobrazením obzvláště těžko čitelných monogramů držitelů a vykonavatelů mincovních regálů. Ostatně nemusíme se vracet do devatenáctého století. Z amerického pohledu zvláště zapeklité monogramy panovníků přinášely ještě před nedávnem i katalogy Krause Mishler. Uveďme zde některé české kovové známky s pouhými monogramy, emblémy a logy, jejichž význam je znám nebo na jejichž provenienci napovídají nálezové okolnosti. Věřím, že sběratelé ocení zejména určení některých dosud nepřidělených monogramů a emblémů.
První monogramy na českých kovových známkách se objevily již v pozdním středověku. Patrně nejstarší je majuskulní litera W na měděné známce kutnohorského dolu CZWM WASSERRAD (obr. 1), kterou první uveřejnil Josef Neumann (Neumann 1866–1868: 59, č. 28803). Nepůjde zde ale o monogram Vladislava Jagelonského nebo dokonce Václava IV., jak někteří autoři naznačují, ale počáteční literu názvu dolu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika